Jakmile Moridin vešel, Mesaana vstala, a Graendal neochotně učinila totéž. Nebyl její mazlíček, ještě ne. Byl Nae’blis a poslední dobou od nich stále častěji a častěji vyžadoval ukázky poslušnosti. Veliký pán mu dal pravomoc. Všichni tři zbývající Vyvolení před ním zdráhavé sklonili hlavu; pouze jemu ze všech lidí dávali najevo úctu. Přísným pohledem vzal jejich poslušnost na vědomí, zatímco kráčel k přední stěně místnosti, kde byla ve stěně z uhlově černých kamenů zasazená římsa. Co to koho popadlo, postavit v žáru Morny pevnost z černého kamene?
Graendal se znovu posadila. Přijdou i ostatní Vyvolení? A jestli ne, co to znamená?
Mesaana promluvila dřív, než mohl Moridin něco říct. „Moridine,“ řekla a vykročila vpřed, „musíme ji zachránit.“
„Budeš mluvit, až ti to dovolím, Mesaano,“ odvětil chladně. „Ještě ti nebylo odpuštěno.“
Přikrčila se a pak se za to na sebe zjevně rozhněvala. Moridin si jí nevšímal a s přimhouřenýma očima zalétl pohledem ke Graendal. Proč se na ni tak podíval?
„Můžeš pokračovat,“ řekl nakonec Mesaaně, „ale pamatuj na své místo.“
Mesaana sevřela rty do úzké čárky, ale nic nenamítla. „Moridine,“ řekla méně dožadujícím se tónem. „Moudřejší souhlasil, že se s námi sejdeš. Jistě je to proto, žejsi stejně šokovaný jako my. Nemáme prostředky, abychom jí pomohli sami; Aes Sedai a ti aša’mani ji určitě dobře střeží. Musíš nám pomoct ji osvobodit.“
„Semirhage si to uvěznění zaslouží,“ řekl Moridin a položil si ruku na římsu, stále odvrácený od Mesaany.
Semirhage uvěznili? Graendal se sotva právě dozvěděla, že se ta ženská vydává za důležitou Seančanku! Co provedla, že se nechala chytit? Když tam jsou aša’mani, pak to vypadá, že sejí povedlo nechat se zajmout samotným al’Thorem!
Navzdory překvapení si Graendal udržela svůj vědoucí úsměv. Demandred na ni krátce pohlédl. Pokud on a Mesaana požádali o toto setkání, proč Moridin poslal pro Graendal?
„Ale pomysli na to, co může Semirhage prozradit!“ řekla Mesaana, nevšímajíc si Graendal. „A kromě toho, je to jedna z Vyvolených. Je naší povinností jí pomoct.“
A kromě toho, pomyslela si Graendal, je to členka toho malého spolku, který jste vy dva vytvořili. Možná nejsilnější členka. Přijít o ni bude rána pro vaše úsilí o ovládnutí Vyvolených.
„Neposlechla,“ prohlásil Moridin. „Neměla se pokoušet zabít al’Thora.“
„Neměla to v úmyslu,“ řekla Mesaana rychle. „Žena, kterou tam máme, si myslí, že ohnivým bleskem jen reagovala na překvapení, neměl zabíjet.“
„A co na to říkáš ty, Demandrede?“ zeptal se Moridin a pohlédl na menšího muže.
„Chci Luise Therina,“ řekl Demandred hlubokým hlasem a jako vždy se tvářil ponuře. „Semirhage to ví. Taky ví, že kdyby ho zabila, našel bych šiji a vyžádal si náhradou její život. Nikdo al’Thora nezabije. Jenom já.“
„Ty nebo Veliký pán, Demandrede,“ řekl Moridin nebezpečným tónem. „Jeho vůle vládne nám všem.“
„Ano, ano, ovšem,“ přerušila ho Mesaana, popošla vpřed a její prosté šaty se letmo dotýkaly černé mramorové podlahy, lesklé jako sklo. „Moridine, zůstává skutečností, že neměla v úmyslu ho zabít, jenom ho zajmout. Já…“
„Samozřejmě že se ho pokoušela zajmout!“ zařval Moridin, až sebou Mesaana trhla. „Takové byly její rozkazy. A neuspěla, Mesaano. Velkolepě neuspěla a zranila ho, navzdory mému výslovnému příkazu, že se mu nemá ublížit! A za tu neschopnost bude trpět. Při její záchraně ti nepomůžu. Vlastně ti zakazuju poslat jí pomoc. Rozumíš?“
Mesaana sebou znovu škubla. Demandred ne; podíval se Moridinovi do očí a přikývl. Ano, byl chladný. Možná ho Graendal podcenila. Klidně mohl být nejmocnější z té trojice, nebezpečnější než Semirhage. Ano, byla bezcitná a uměla se ovládat, ale někdy byly emoce vhodné. Člověka jako Demandred mohly pohnout k činům, o nichž by rozvážnější osoba ani neuvažovala.
Moridin pohlédl k zemi a protáhl si levou ruku, jako by ji měl ztuhlou. Graendal v jeho tváři zahlédla záblesk bolesti.
„Ať si tam Semirhage shnije,“ zavrčel Moridin. „Jen ať vidí, jaké to je, když ji někdo vyslýchá. Možná pro ni Veliký pán v nadcházejících týdnech najde nějaké využití, ale o tom rozhodne on. A teď mi řekněte o svých přípravách.“
Mesaana nepatrně zbledla a zalétla očima ke Graendal. Demandred zrudl, jako by nemohl uvěřit tomu, že se jich bude vyptávat před jiným Vyvoleným. Graendal se na ně usmála.
„Jsem naprosto připravená,“ řekla Mesaana a obrátila hlavu zpět k Moridinovi. „Bílá věž a ty hlupačky, co jí velí, budou brzo moje. Přinesu našemu Velikému pánovi nejen zlomenou Bílou věž, ale celé hnízdo usměrňovaček, které poslouží – ať tak či onak – naší věci v Poslední bitvě. Tentokrát budou Aes Sedai bojovat pro nás!“
„Odvážné tvrzení,“ prohlásil Moridin.
„Postarám se o to,“ řekla Mesaana vyrovnaně. „Moji stoupenci zamořují Věž jako neviditelná nákaza, hnisající uvnitř zdravě vyhlížejícího trhovce. Stále víc a víc se jich připojuje k nám. Někteří záměrně, jiní nevědomky. Obojí znamená totéž.“
Graendal ji zamyšleně poslouchala. Aran’gar tvrdila, že vzbouřené Aes Sedai nakonec Věž získají, třebaže sama Graendal si tím nebyla jistá. Kdo vyhraje, dítě nebo hlupačka? Záleželo na tom?
„A ty?“ zeptal se Moridin Demandreda.
„Moje vláda je zajištěná,“ odpověděl Demandred jednoduše. „Sbírám vojsko. Budeme připravení.“
Graendal toužila po tom, aby řekl víc, ale Moridin nenaléhal. Přesto to i tak bylo mnohem víc, než dokázala pozjišťovat sama. Demandred zjevně seděl na trůnu a měl armády. Které shromažďoval. Představa, jak Hraničáři pochodují východem, se zdála stále pravděpodobnější.
„Vy dva můžete jít,“ řekl Moridin.
Mesaana nad tím propuštěním prskala, ale Demandred se prostě jen otočil a odkráčel. Graendal v duchu přikývla; bude ho muset sledovat. Veliký pán dával přednost boji a často ti, kdo dokázali v jeho jménu pozvednout armády, byli nejlépe odměněni. Demandred by mohl být klidně její nejvážnější soupeř – samozřejmě až po samotném Moridinovi.
Ji nepropustil, takže dál seděla, zatímco ostatní dva odcházeli. Moridin zůstal stát tam, kde byl, a jednou rukou se opíral o římsu. Nějakou dobu vládlo až příliš černému pokoji ticho, pak se objevil sloužící v nažehlené červené livreji a přinesl dva poháry. Byl ošklivý, s plochou tváří a huňatým obočím, a nezasloužil si víc než jen letmý pohled.
Usrkla svého nápoje a ochutnala nové víno, lehounce trpké, ale docela dobré. Bylo stále těžší sehnat dobré víno; dotek Velikého pána na světě vše poskvrnil, kazil jídlo a ničil dokonce i to, co by se nikdy zkazit nemělo.
Moridin mávnutím ruky poslal sloužícího pryč a vlastní pohár si nevzal. Graendal se samozřejmě obávala jedu. To vždy, když pila z cizího poháru. Nicméně Moridin neměl žádný důvod ji trávit; byl Nae’blis. Zatímco většina z nich se bránila dávat mu najevo podřízenost, on na ně stále víc a víc uplatňoval svou vůli a tlačil je do méně významného postavení. Měla tušení, že kdyby se mu zachtělo, mohl by ji nechat jakýmkoli způsobem popravit a Veliký pán by mu vyhověl. Proto pila a vyčkávala.