Luke spadl a Yoda čistě seskočil z jeho hroutícího se těla. Mrzutý učedník řádu Jedi se zeptaclass="underline" „Ale Artoo, co je?“
Artoo Detoo kroužil v divokých kruzích, když se mu snažil něco sdělit pomocí různého elektronického cvrlikání. Luke sledoval, jak droid upaluje k okraji bažiny. Spěchal za ním a pak uviděl, co se mu robotek snaží vysvětlit.
Luke stál na kraji vody a viděl, že X-plán už celý zmizel pod hladinou, jenom špička přídě mu koukala.
„Ale ne,“ zaúpěl Luke. „Teď se už odsud nedostaneme.“ Yoda se k ním připojil a při Lukově poznámce popuzeně dupl nožkou. „Víš to určitě?“ láteřil Yoda. „Zkoušels to snad? U tebe nikdy nic nejde. Neslyšels, co říkám?“ Malý vrásčitý obličej se mu ještě víc svraštil, jak se mračil.
Luke se podíval na svého mistra, pak pochybovačně na potopenou loď.
„Mistře,“ řekl skepticky, „zvedání kamenů je jedna věc, ale tohle je něco trochu jiného.“ Yoda se teď už doopravdy zlobil. „Ne! Není to žádný rozdíl!“ křičel. „Rozdíly si jenom vymýšlíš. Vykašli se na ně! Už ti k ničemu nejsou!“
Luke mistrovi důvěřoval. Jestli Yoda řekl, že to jde, tak by to měl zkusit. Podíval se na potopený X-plán a připravil se na maximální soustředění. „Oukej,“ řekl konečně, „zkusím to.“
Znovu použil špatná slova. „Ne,“ řekl Yoda netrpělivě. „Nezkoušej to. Udělej to, udělej to. Nebo to nedělej. Žádný pokus neexistuje.“
Luke zavřel oči. Snažil se vybavit si obrysy a tvar a cítit váhu své stíhačky. A soustředil se na pohyb, kterým ji vyzdvihne z kalné vody.
Soustředil se a po chvilce uslyšel, jak voda bublá a vaří se, a pak crčí z vynořující se přídě X-plánu. Vrchní část stíhačky se pomalu zdvíhala z vody, chvilku tam vydržela, a pak klesla s hlasitým cáknutím zpátky pod hladinu.
Luke byl celý zpocený a lapal po dechu. „Nemůžu,“ řekl sklesle. „Je moc velká.“
„Na velikostí nezáleží,“ naléhal Yoda. „Vůbec na ní nesejde. Podívej se na mě. Mě snad soudíš podle velikosti?“
Luke pokorně zavrtěl hlavou.
„To bys ani neměl,“ poradil mu mistr Jedi. „Protože mým spojencem je síla. A to je mocný spojenec. Vytváří život a dává mu růst. Její energie nás obklopuje a svazuje. Úžasné bytosti jsme my, ne tahle hrubá hmota,“ řekl a dloubl do Luka.
Yoda se široce rozmáchl, aby naznačil nezměrný vesmír kolem sebe. „Musíš ji cítit. Cítit ten proud. Cítit sílu kolem sebe. Tady,“ řekl a ukazoval prstem, „mezi mnou a tebou a tím stromem a kamenem.“
Zatímco Yoda vysvětloval sílu, Artoo točil hlavou dokola a snažil se zaregistrovat tu „sílu“ svými Skenery.. Zmateně pípal a hvízdal.
„Ano, je tu všude,“ pokračoval Yoda a droida si nevšímal, „čeká, až ji někdo ucítí a použije. Ano, dokonce i mezi tímto kusem země a tou lodí!“
Pak se Yoda otočil a podíval se na bažinu, a vtom voda začala vířit. Z mírně bublající vody se pomalu začala znovu nořit příď letadla.
Luke užasle zíral, jak se X-plán elegantně zdvíhá ze své vodní hrobky a majestátně se pohybuje směrem ke břehu. Mlčky si přísahal, že už nikdy nepoužije slova „nemožné“.
Protože tady stál Yoda, který si vybral jako podstavec kořen stromu, a bez námahy přitahoval loď z vody na břeh. Luke sotva věřil svým očím. Ale věděl, že to je ukázkový příklad, jak Jedi ovládá sílu.
Artoo, který byl stejně ohromený, i když bez filozofického pozadí, vydal sérii hlasitých hvizdů, a pak vystartoval pryč, aby se schoval za obrovskými kořeny.
X-plán vyplul na břeh a pak měkce přistál.
Luke byl zahanbený výkonem, který právě viděl, a přistoupil k Yodovi s posvátnou bázní. „Já…,“ začal zmateně. „Nevěřím tomu.“
„A právě proto,“ prohlásil Yoda rozhodně, „se ti to nedaří.“ Ohromený Luke vrtěl hlavou a přemýšlel, jestli kdy dokáže stát se Jedim.
Nájemní zabijáci! Patřili k nejzlořečenějším obyvatelům galaxie, a v této třídě amorálních hrabivců se vyskytovaly nejrůznější živočišné druhy. Bylo to odpudivé zaměstnání a vábilo k sobě často odpudivá stvoření. Některá z nich si zavolal Darth Vader a teď s nimi stál na můstku císařského hvězdného destruktoru.
Admirál Piett byl s jedním z Vaderových kapitánů a z dálky pozoroval nesourodou skupinu. Viděli, že Temný pán pozval obzvlášť bizarní druhy žoldáckých lovců, včetně Bosska, z jehož měkkého, vakovitého obličeje civěly na Vadera obrovské zarudlé bulvy. Vedle Bosska stál Zuckuss a Dengar, dva lidé, zjizvení v nespočetných, neuvěřitelných dobrodružstvích. Byl s nimi i potlučený a zašlý chromovaný droid IG-88, stál vedle známého Boby Fetta. Fett byl člověk, známý svými značně bezohlednými metodami. Byl oblečený do pancéřového skafandru ověšeného zbraněmi, který nosila skupina nelítostných válečníků, poražených rytíři Jedi v Klonové válce. Jeho odporný vzhled doplňovalo několik zapletených skalpů. Admirál se otřásl nechutí už jenom při pohledu na Bobu Fetta.
„Nájemní zabijáci!“ řekl Piett pohrdavě. „Proč je chce do toho zatahovat? Povstalci nám neutečou!“
Než mohl kapitán odpovědět, přiběhl k admirálovi lodní kontrolor. „Pane,“ řekl naléhavě, „máme prioritní depeši z hvězdného destruktoru Avenger.“
Admirál si depeši přečetl a pak utíkal informovat Darth Vadera. Jak se blížil ke skupině, slyšel Piet poslední Vaderovy instrukce. „Ten, kdo najde Millenium Falcon, dostane značnou odměnu,“ říkal. „Můžete použít všechny metody, jaké potřebujete, ale chci důkaz. Žádnou dezintegraci.“
Pán ze Sithu přerušil školení, když se mu admirál Piett zjevil po boku.
„Lorde,“ zašeptal admirál vzrušeně, „máme je!“
X.
Avenger zahlédl Millenium Falcon ve chvíli, kdy frachťák vzlétl z velkého asteroidu.
V té chvíli císařská loď obnovila pronásledování i s přehradní palbou. Hvězdný destruktor vytrvalé krupobití asteroidů nezastrašilo a bez rozmýšlení se pustil za malou lodí.
Millenium Falcon, daleko pohyblivější než druhá loď, se protahoval kolem větších asteroidů, které se mu řítily naproti. Falconu se podařilo udržet si vedení před Avengerem, ale bylo jasné, že vytrvalý pronásledovatel se honu jen tak nevzdá.
Najednou se v dráze Millenium Falcon objevil gigantický asteroid, který se hnal na frachťák neuvěřitelnou rychlostí. Loď rychle vykroužila zatáčku a asteroid se prořítil kolem, až se neškodně roztříštil o trup Avengeru.
Han Solo zahlédl zář výbuchu předním průzorem kokpitu. Plavidlo, které je pronásledovalo, vypadalo naprosto nezranitelně; ale neměl čas posuzovat rozdíly mezi loděmi. Veškerou svoji energii musel věnovat řízení Falconu, který byl zasypáván císařskou dělovou palbou.
Princezna Leia napjatě pozorovala asteroidy a dělovou palbu, která prozařovala temnotu vesmíru za průzorem kokpitu. Prsty svírala držadla sedadla. Tiše doufala, že přece jenom vyváznou z toho honu živí.
See Threepio pozorně sledoval pípající obrázky na vyhledávacím identifikátoru a otočil se k Hanovi. „Vidím okraj pole asteroidů, pane,“ hlásil.
„Dobře,“ odpověděl Han. „Hned jak budem venku, nakopnem to na hyperdrajv.“ Věřil, že za chvilku nechají hvězdný destruktor světelné roky za sebou. Systém světelné rychlosti byl opravený a teď nezbývalo než vysvobodit loď z asteroidového pole a dostat se do vesmíru, ve kterém můžou bezpečně pláchnout.