„Dokázali jsme to!“ zaječel Lando triumfálně. Millenium Falcon vítězně zmizel v hyperprostoru.
Darth Vader stál a mlčel. Hleděl na černý prostor tam, kde ještě před chvílí byl Millenium Falcon. Jeho hluboké, temné mlčení vzbudilo hrůzu ve dvou mužích, kteří stáli blízko něho. Admirál Piett a jeho kapitán čekali, tělem jim probíhala zimnice, a přemýšleli, kdy ucítí neviditelné, nemilosrdné pařáty kolem krku.
Ale Temný pán se nehýbal. Stál, tiše přemítal a ruce měl za zády. Pak se otočil a pomalu z můstku odcházel, jen ebenový plášť se za ním vzdouval.
XIV.
Millenium Falcon byl konečně v bezpečí doku na mohutném povstaleckém křižníku. V dálce se rozlévala červená záře, která vycházela z velké červené hvězdy – její karmínové světlo zalévalo pomačkaný trup malého nákladního plavidla.
Luke Skywalker odpočíval v nemocnici hvězdného křižníku povstalců, kde ho ošetřoval lékařský droid jménem Too Onebee. Mladík seděl tiše, zamyšleně, zatímco Too Onebee opatrně začal prohlížet jeho zraněnou ruku.
Když Luke vzhlédl, uviděl Leiu a vzápětí See Threepio a Artoo Detoo, kteří přišli do nemocnice, aby zjistili, jak se mu vede, a možná ho trochu povzbudili. Ale Luke věděl, že nejlepším lékem, který dostal od chvíle, kdy se nalodil na tento křižník, byl princeznin skvělý zjev.
Princezna Leia se usmála. Doširoka otevřené oči jí zářily jako hvězdy. Vypadala jako tehdy, když ji viděl poprvé – zdálo se mu to celý věk –, když Artoo Detoo poprvé projektoval její holografický obraz. A v bělostném plášti dlouhém až na zem a sahajícím ke krku vypadala jako anděl.
Luke zvedl ruku, aby si ji Too Onebee mohl odborně prohlédnout. Lékařský droid zkoušel bionickou ruku, která byla obratně napojená Lukovi k paži. Pak robot kolem ruky omotal měkkou metalizovanou pásku, připojil k pruhu malou elektronickou jednotku a lehce ho stáhl. Luke sevřel pěst na své nové ruce a pocítil hojivé pulsování, které vysílal aparát Too Onebee. Pak ruku spustil.
Leia a oba droidi přišli k Lukovi blíž, když se v interkomu ozval hlas. Byl to Lando: „Luku…, jsme připraveni ke startu.“ Lando Calrissian seděl v pilotově křesle Millenium Falcon.
Stýskalo se mu po starém frachťáku, ale když tu teď byl zase kapitánem, nebyl tak úplně ve své kůži. Mohutný Wookie Chewbacca, který seděl v křesle druhého pilota, si všiml, jak je nový kapitán neklidný, a začal cvakat spínači, aby se loď připravila k odletu.
Z reproduktoru komlinku Lando zaslechl Lukův hlas: „Setkáme se na Tatooinu.“
Lando znovu promluvil do komlinku, ale tentokrát k Leie: „Nebojte se, Leio,“ řekl vřele, „my Hana najdeme.“ Chewbacca se naklonil a taky zaštěkl na rozloučenou – a to štěknutí možná překročilo hranice času a prostoru, aby je zaslechl Han Solo, ať už ho nájemný zabiják zavlekl kamkoliv. Poslední se loučil Luke, i když odmítl říkat sbohem. „Buďte opatrní, přátelé,“ řekl už jako zralý muž. „Ať je síla s vámi.“ Leia stála sama u velkého kruhového okna v hvězdném křižníku povstalců, její štíhlá, bíle oděná postava byla nepatrná proti rozlehlému baldachýnu hvězd a plujících lodí flotily. Pozorovala majestátní šarlatovou hvězdu, která žhnula v nekonečném černém moři.
Luke, s Threepio a Artoo v patách, se postavil vedle ní. Chápal, co cítí, protože věděl, jak hrozná by to byla ztráta. Stáli tak spolu tváří k nebesům a uviděli Millenium Falcon, který vyrazil opačným směrem než oni, a důstojně manévroval mezi letouny povstalecké flotily. Za chvíli Millenium Falcon nechal flotilu daleko za sebou.
V té chvíli nebylo třeba slov. Luke vědě, že Leiny myšlenky a srdce jsou s Hanem, bez ohledu na to, kde byl, nebo jaký osud ho potkal. Co se Lukova vlastního osudu týče, tápal v nejistotě víc než kdykoli předtím – od chvíle, kdy se jako prostý venkovský chlapec ze zapadlého světa poprvé dozvědělo čemsi nehmatatelném, čemu se říká síla. Věděl jenom, že dřív, než se vydá zachraňovat Hana, musí se vrátit k Yodovi a dokončit výcvik.
Pomalu objal Leiu kolem ramen, a spolu s Threepio a Artoo upírali oči na karmínovou hvězdu, plující černým vesmírem.