Leia, Han, Chewbacca a Threepio se shlukli kolem generála a pozorovali pípající monitory.
„Zachytili jsme něco mimo základnu v zóně dvanáct. Pohybuje se to směrem na východ,“ řekl Rieekan.
„Ať je to, co chce, je to kovové,“ poznamenal kontrolor senzorů.
Leiny oči se rozšířily překvapením. „Pak to nemůže být žádná z těch potvor, co napadla Luka?“
„Mohli by to být naši?“ zeptal se Han. „Spídr?“ Kontrolor senzorů zavrtěl hlavou. „Ne, nevysílá žádný signál.“ Pak se cosi ozvalo od druhého monitoru. „Počkejte, je to hodně slabé …“
Threepio došel ke konzoli tak rychle, jak mu to dovolovaly tuhé klouby. Jeho sluchové senzory se naladily na podivné signály. „Musím říci, pane, že plynule ovládám šedesát miliónů druhů komunikace, ale tohle je cosi nového. Musí to být kódované, nebo – “
V té chvíli se z komlinku ozval hlas povstaleckého vojáka: „Tady stanice Echo tři osm. Neidentifikovaný objekt na dosah. Je právě nad hřebenem. Vizuální kontakt bychom měli mít za –“ Bez varování se jeho hlas naplnil hrůzou. „Co to –? Ach ne!“ Následoval praskot statické elektřiny a pak se vysílačka nadobro odmlčela.
Han se zamračil. „Ať je to co je to,“ řekl, „přítel to není. Mrkneme se na něho. Jdeme, Chewie.“
Ještě než Han a Chewbacca vyšli z místnosti, generál Rieekan poslal Gaunery deset a jedenáct na stanici tři osm.
Mamutí císařský hvězdný destruktor zaujímal ve flotile Impéria smrtonosně význačnou pozici. Hladká protáhlá loď byla obrovská a ještě zlověstnější než pět klínovitých destruktorů, které ji střežily. Těchto šest křižníků dohromady bylo nejhrozivějšími a nejničivějšími válečnými loděmi v galaxii, které byly schopné proměnit v kosmický prach cokoliv, co se dostalo příliš blízko k jejich zbraním.
Po boku hvězdných destruktorů letělo množství menších bojových lodí a nad celou tou obrovskou vesmírnou armádou se míhaly neblaze proslulé stíhačky TIE.
V srdci každého člena posádky této smrtonosné císařské eskadry vládla maximální sebedůvěra, a zvlášť se to týkalo osádky monstrózního ústředního hvězdného destruktoru. Ale cosi v jejich duších plápolalo. Strach – strach z pouhého zvuku známých těžkých kroků, které se občas rozléhaly obrovskou lodí. Členové posádky se jich obávali a zachvěli se pokaždé, když slyšeli, jak se blíží, a s nimi ještě obávanější, ale uctívaný vůdce.
Na hlavní řídicí palubu vstoupil Darth Vader, Temný pán ze Sithu, převyšující všechny kolem, v černém plášti a krycí černé přilbici, a muži kolem zmlkli. Chvíli, která se zdála nekonečnou, se neozývaly žádné zvuky kromě kontrolek na řídicích deskách a hlasitého dýchání, které vycházelo z kovové dýchací masky ebenové postavy.
Darth Vader pozoroval nekonečné vějíře hvězd, zatímco kapitán Piett spěchal přes široký lodní můstek se zprávou pro zavalitého, zle vypadajícího admirála Ozzela, který měl stanoviště na můstku. „Myslím, že jsme něco našli, admirále,“ oznámil nervózně a díval se z Ozzela na Temného pána.
„Ano, kapitáne?“ Admirál byl nanejvýš sebevědomý muž, který se v přítomnosti nadřízeného v plášti cítil uvolněně. „Zpráva, kterou máme, je jenom útržek od průzkumného droida v systému Hothu. Je to ale nejlepší sonda, jakou jsme –“
„Tisíce průzkumných droidů prozkoumávaly galaxii,“ skočil mu Ozzel zlostně do řeči. „Chci důkaz, ne sondy. Nemám v úmyslu honit se z jednoho konce –“
Náhle se k nim oběma přiblížila postava v černém a přerušila je: „Našli jste něco?“ zeptal se, hlas měl trochu zkreslený dýchací maskou.
Kapitán Piett uctivě hleděl na svého pána, který se nad ním tyčil jako černý, všemohoucí bůh. „Ano, pane,“ řekl Piett pomalu a opatrně volil slova. „Byla provedena vizuální kontrola. V systému by neměla být žádná humanoidní forma života…“
Ale Vader už kapitána neposlouchal. Obličej v masce se obrátil k obrazu, který zářil na jednom z monitorů – obrázek nevelké letky povstaleckých sněžných spídrů uhánějících nad bílými poli.
„Takhle je to,“ vybuchl Darth Vader bez dalších diskusí. „Můj pane,“ protestoval admirál Ozzel, „existuje mnoho nezmapovaných osídlení. Mohli by to být pašeráci – “
„Jsou to oni!“ trval na svém bývalý rytíř řádu Jedi a sevřel ruku v černé rukavici v pěst. „A Skywalker je s nimi. Povolejte hlídkové lodě, admirále, a pošlete je do systému Hothu.“ Vader se podíval po důstojníkovi v zelené uniformě a čepici. „Generále Veersi,“ oslovil ho Temný pán, „připravte svoje muže.“
Jakmile Darth Vader domluvil, muži vyrazili splnit jeho strašlivý plán.
Průzkumný císařský droid vysunul ze své broučí hlavy velkou anténu a vyslal pronikavý, vysokofrekvenční signál. Robotovy skenery zareagovaly na formy života schované za velkou sněhovou dunou a zaznamenaly hnědou Wookieho hlavu a hluboké hrdelní zavrčení. Blastery, vestavěné do průzkumného robota, se zaměřily na chlupatého obra. Ale než robot stačil vystřelit, zezadu zazářil červený paprsek z ručního blasteru a škrábl průzkumného císařského robota do tmavého trupu.
Když sebou Han Solo smýkl za velkou sněhovou návěj; všiml si, že Chewbacca je už schovaný, a pak Han zpozoroval, že se robot vysoko ve vzduchu obrací, aby se na něho podíval. Zatím lest vycházela a teď byl cílem on. Han se sotva pohnul z dostřelu, když letící stroj vypálil, až se sníh na okraji duny rozprskl. Han vystřelil znovu a zasáhl ho naplno. Pak se ze smrtonosného stroje ozvalo vysoké zabzučení a ve chvilce se průzkumný císařský droid rozletěl na miliardu hořících kousků.
„…je mi líto, ale moc z něho nezbylo,“ řekl Han do komlinku na závěr hlášení, které podával podzemní základně.
Princezna Leia a generál Rieekan stále obsluhovali konzoli. u které zůstávali s Hanem ve spojení. „Co je to?“ zeptala se Leia.
„Nějaký droid,“ odpověděl. „Nezasáhl jsem ho tak tvrdě. Určitě měl sebezničující zařízení.“
Leia se odmlčela, když tuto nevítanou informaci zvažovala. „Droid z Impéria,“ řekla a maličko se zachvěla.
„Jestli to byl on,“ upozornil ji Han, „Impérium určitě ví, kde jsme.“
Generál Rieekan pomalu zavrtěl hlavou. „Radši bychom měli začít s evakuací planety.“
IV.
V černém prostoru systému Hothu se objevilo šest zlověstných těles; vynořila se jako obrovití démoni zkázy, připraveni císařskými zbraněmi rozpoutat peklo. V největším ze šesti císařských hvězdných destruktorů seděl Darth Vader o samotě v malé kulovité kabině. Osamělý paprsek světla se odrážel od jeho černé přilby, když trůnil bez pohybu ve své vyvýšené meditační komnatě.
Když se přiblížil generál Veers, koule se pomalu otevřela a horní polovina se zvedla jako zubatá mechanická čelist. Veersovi přeběhl mráz po zádech pří pohledu na temnou postavu usazenou v pouzdru podobném tlamě, postavu sotva jevící známky života, i když z ní sálala mocná aura čirého zla.
Zmatený vlastní odvahou Veers udělal krok vpřed. Měl doručit zprávu, ale byl připravený radši čekat celé hodiny, když to bude nutné, než aby rušil Vadera v přemýšlení.
Ale Vader okamžitě promluviclass="underline" „Tak co je, Veersi?“
„Lorde,“ odpověděl generála opatrně vybíral slova, „letka dosáhla nadsvětelné rychlosti. KM-sken detekoval energetické pole, které chrání oblast šesté planety systému Hothu. Pole je dost silné, aby zadrželo jakékoli bombardování.“