Выбрать главу

“Protokolárního droida nepotřebuju,” přerušil ho farmář.

“Nezlobím se za to na vás, pane,” souhlasil Threepio. “Nemohu víc souhlasit. K čemu by byl takový zbytečný luxus v takovém prostředí? Pro člověka s vašimi zájmy by protokolní android znamenal vyhozené peníze. Ne, pane – mé pravé jméno zní univerzálnost. Jmenuji se U – Threepio. To písmeno U znamená univerzální. Jsem vám k službám. Jsem naprogramován na třicet sekundárních funkcí, které vyžadují jenom…”

“Potřebuji droida, který ví něco o binárních jazycích nezávisle programovatelných vaporátorů vlhka,” přerušil ho farmář, který dal najevo naprostý nezájem jak o Threepio, tak o jeho nespočetné sekundární funkce.

“Vaporátory! Oba můžeme mluvit o štěstí,” opáčil Threepio. Mým prvním poprodejním úkolem bylo programování binárně ovládaných filtrů. Jak konstrukcí, tak paměťovými funkcemi jsou velmi podobné vašim vaporátorům. Mohl byste téměř říct, že…”

“Umíš bocčtinu?”

“Samozřejmě pane,” odpověděl Threepio, spokojený, že může konečně pronést naprosto pravdivou odpověď. “Pro mě to je jako druhý jazyk. Umím plynule mluvit bocčtinu jako…” Zdálo se, že farmář je rozhodnutý nedovolit mu dokončit ani jednu větu.

“Sklapni.” Owen Lars se podíval dolu na jawu. “Toho si vezmu taky.”

“Sklapávám, pane,” odpověděl Threepio rychle. Seč mohl se snažil skrýt radost z toho, že ho vybrali.

“Odveď je do garáže, Luku,” poručil strýc. “Chci abys je oba do večeře vyčistil.”

Luke se podíval s úkosem na strýce. “Jenže já se chystal do stanice v Tosche, abych přinesl pár nových konvertorů energie…”

“Nelži mi, Luku,” varoval ho strýc stroze. “Mě je jedno, že maříš čas se svými ničemnými kamarády, ale jen když jsi skončil s vyšíváním. Teď na to skoč – a nezapomeň do večeře.”

Sklíčený Luke teď hudroval jen na adresu robotů. Bylo to rozhodně užitečnější než hádka se strýcem. “Tak pojďte vy dva,” zamířili ke garáži a Owen se s jawou začal handrkovat o cenu. Ostatní jawové vedli tři zbývající roboty zpátky do písečného transportéru, když v tom něco srdceryvně zapípalo. Luke se otočil a spatřil jednotku Artoo Detoo, jak opustila formaci a běží k němu. Jawa ho okamžitě zastavil pomocí kontrolního zařízení, které aktivovalo kotouč připevněný k robotovu přednímu panelu.

Luke se zvědavě díval na rebelujícího robota. Threepio chtěl něco říct, pak zvážil všechny okolnosti a nechal toho. Zůstal raději zticha a díval se přímo před sebe. O minutu později poblíž něco ostře cinklo. Luke se podíval dolu a shledal, že hlavový díl zemědělského droida upadl. Odtud pocházel cinkavý zvuk. O vteřinu později stroj začal chrlit na všechny strany součástky, které padaly do písku. Luke se naklonil k pokaženému stroji a díval se dovnitř.

“Strýčku Owene! Servomotorová centrála naší kultivační jednotky odešla. Podívej…” Vztáhl ruku, pokusil se stroj opravit, ale rychle ucukl, protože v něm začalo silně jiskřit. V čerstvém pouštním vzduchu byl cítit pach spálené izolace a zkorodovaných obvodů, nepříjemný pach mechanizované smrti. Owen Lars se podíval dolu na nervózního jawu.

“Cos nám to chtěl prodat za šmejd?” Jawa odpověděl hlasitě a znepokojeně a pro každý případ opatrně od velikého člověka odstoupil. Znepokojovalo ho, že muž stojí mezi ním a útulným bezpečím transportéru. Mezi tím se Artoo Detoo podařilo uniknout ze skupiny strojů odváděných do pohyblivé pevnosti. Ukázalo se, že to jde snadno, pozornost jawů poutala hádka (jejich) vůdce s Lukovým strýcem. Vysoký droid jemně zaťukal Lukovi na rameno a spiklenecky mu zašeptal do ucha:

“Pokud do toho mohu mluvit, mladý pane, tato jednotka Artoo Detoo by byla skvělá koupě. Perfektní stav. Ani nevím, jestli tyhle stroje vůbec mají představu o tom, v jak dokonalém stavu jsou. Nenechte se zmýlit pískem a prachem.”

Luke byl zvyklý rozhodovat se rychle, ať už dobře nebo špatně. “Strýčku Owene,” zakřičel. Strýc se přestal dohadovat, aniž by jawu spustil s očí, jen se na Luka rychle podíval. Ten ukazoval na Artoo Detoo. “Proč se dohadovat? Co kdybychom vyměnili tady toho…” ukázal na vyhořelého droida, “za tamtoho?”

Starší muž pohlédl na jednotku Artoo Detoo zrakem profesionála a pak vzal v úvahu jawy. Jsou to v zásadě zbabělci, ale není třeba tyhle malé pouštní mrchožrouty tlačit do kouta. Mohli by svým transportérem rozmačkat nějakou usedlost i za cenu rizika, že vyvolají v lidském společenství touhu po smrtelné pomstě.

Owen si uvědomil, že když bude naléhat, dostane se do situace, ve které ani jedna strana nevyhraje. Rozhodl se proto, že hádku ukončí dřív, než povede ke špatnému závěru.

Hlavní jawa váhavě souhlasil s výměnou a oběma stranám se v duchu ulevilo, že nedojde k žádným násilnostem. Owen zaplatil a jawa se ukláněl a kňučel chamtivou netrpělivostí.

Luke zatím odvedl oba roboty do průchodu ve vyschlé zemi. O několik vteřin později sestupovali dolu po rampě. O její čistotu se starali elektrostatické odpuzovače. “Nikdy na to nezapomeň,” šeptal Threepio malému Artoo Detoo, nakláněje se k němu. “Proč já nasazuji kvůli tobě krk, když s tebou mám jen potíže – to přesahuje moje chápací schopnosti.”

Průchod ústil do samotné garáže, která byla plná nářadí a součástí zemědělských strojů. Některé vypadaly značně omšele, mnohdy až na rozpadnutí. Ale bylo tu příjemné světlo a domácká atmosféra, která slibovala klid. A ten oba stroje už dlouho nezažily. Poblíž středu garáže byla veliká vana. Vůně, která z ní vycházela, silně zasáhla hlavní čichací cenzory Threepio. Luke si povšiml robotovi reakce a usmál se. “Ano, to je čistící lázeň,” řekl. Pozorně se díval na vysokého bronzového robota. “Podle toho, jak vypadáte, měli byste se oba do ní ponořit tak na týden. Jenže to si nemůžeme dovolit. Musím vás dát do pořádku ještě odpoledne.” Pak Luke obrátil pozornost k Artoo Detoo.

Přistoupil k němu a otevřel mu panel, skrývající početné kontrolky. “Pokud jde o tebe,” pokračoval a překvapeně hvízdl, “vůbec nechápu, že ještě šlapeš. Není divu. Jawové nedají nikomu ani zlomek ergu, když to není nutné. Je čas na nabití.” Ukázal k velkému silovému generátoru. Artoo Detoo se podíval, kam Luke ukazuje, jednou pípnul a pak se vydal k hranatému přístroji. Našel si správný kabel, otevřel panel a vrazil si tříkolíkovou zástrčku do obličeje. Threepio přistoupil k veliké cisterně, naplněné téměř po okraj voňavým čistícím olejem. S pozoruhodně lidským povzdechem se do ní pomalu ponořil.

“Ne abyste tu zlobili,” varoval je Luke a zamířil k malému dvousedadlovému spíderu. Malý, ale výkonný suborbitální kosmický letoun odpočíval v druhé části garáže. “Mám tady svojí práci.”

Lukova energie byla bohužel příliš rozptýlena posledním setkáním s Biggsem, takže po několika hodinách mnoho ze svého vyšívání za sebou neměl. Vzpomínal na přítelův odchod a jemně při tom hladil poškozenou zadní ploutev hoperu – ploutev poškodil, když v prudkých výkrutech a otočkách pronásledoval vysněnou stíhačku “téčko” úzkým kaňonem. Tam ho vyčnívající převis zasáhl stejně účinně jako energetický paprsek. Něco se v něm začalo najednou vařit. S neobvyklou prudkostí odhodil motorový francouzák na ponk.