“Zasáhnul mě,” oznámil, “ale ne moc těžce. Artoo, podívej se, jestli s tím můžeš něco udělat.” Malý android se odepnul a začal pracovat na poškozeném motoru. Energetické výboje kolem něho létaly v nebezpečné blízkosti. “Drž se tam vzadu,” radil Luke jednotce Artoo. Razil si cestu kolem vystupujících věží.
Jeho stíhač volil klikatou, křivolakou dráhu těsně nad povrchem stanice. Palba zůstávala stejně silná, ať Luke zvolil jakýkoli směr nebo rychlost. Série kontrolek na palubní desce pomalu měnila barvu. Tři nejdůležitější přístroje se uklidnily a ukazovaly to, co měli.
“Myslím, že jsi to dokázal, Artoo,” řekl Luke vděčně. “Myslím ano, tak je to správně. Zkus to upevnit, ať se to zase neuvolní.” Artoo odpověděl pípnutím a Luke zkoumal zubaté panorama před a nad sebou.
“Asi jsme taky ztratili ty stíhače. Modrá parto, tady je Modrý pět. Jste v pořádku?” Pohnul řízením a dostal se na chvilku z příkopu, sledován palbou z bunkrů.
“Čekám tady nahoře, šéfe,” ohlásil se Wedge ze své pozice vysoko nad stanicí. “Nevidím tě.”
“Letím k tobě. Modrý tři, jak jsi na tom, Biggsi?”
“Měl jsem nějaké potíže,” vysvětloval přítel, “ale asi jsem je ztratil.”
Něco zlověstného se objevilo na Biggsově obrazovce. Pohledem stranou zjistil, že stíhačka TIE, která ho pronásledovala po několik posledních minut, je už zase za ním. Spustil se zpět k povrchu stanice.
“Ne, ještě ne,” řekl Biggs ostatním. “Drž se, Luke. Letím k tobě.” Z reproduktorů se ozval tenký, mechanický hlas.
“Drž se, Artoo, drž se!” Daleko odsud, v chrámu sloužícím za štáb, se Threepio odvrátil od zvědavě hledících lidských tváří. Luke vyletěl vysoko nad stanici. Přiblížil se k němu další Xplán. Poznal Wedgeovu loď. Zoufale vyhlížel svého přítele.
“Biggsi, jsme tady, připoj se k nám. Biggsi, jsi v pořádku? Biggsi!” Po dalším stíhači nebylo ani stopy.
“Wedgi, vidíš ho někde?” V blízké průhledné kupoli stíhačky se pomalu zavrtěla opřilbená hlava.
“Nic,” řekl Wedge do komunikátoru. “Ještě chvilku počkáme. Třeba se ukáže.” Luke se rozhlédl. Starostlivě se podíval na několik přístrojů a pak se rozhodl.
“Čekat už nemůžeme. Musíme vyrazit. Asi to nedokázal.”
“Hej, mládenci,” ozval se veselý hlas, “na co čekáte?” Luke se prudce otočil vpravo právě včas, aby zahlédl,jak ho předhání další loď a zpomaluje těsně před ním.
“Nad starým Biggsem nikdy nelámejte hůl,” doporučoval interkom a postavička v předním Xplánu se ohlížela dozadu.
Uřícený důstojník mávající hrstí počítačových výpisu vběhl do ústředního kontrolního sálu bitevního štábu a zastavil se před mužem, studujícím velkou bitevní obrazovku.
“Uzavřeli jsme analýzu jejich útočného plánu, pane. Hrozí nám nebezpečí. Máme zastavit útok, nebo připravit evakuační plán? Vaše loď je připravena.” Guvernér Tarkin upřel na důstojníka užaslý zrak. Důstojník se nahrbil.
“Evakuovat!” zahřměl. “V okamžiku triumfu? Brzy zničíme poslední pozůstatky Aliance, a vy tu mluvíte o evakuaci? Příliš přeceňujete jejich šance… a teď zmizte!” Zlomen guvernérovým hněvem se zdeptaný důstojník otočil a vyběhl ze sálu.
“Jdeme na to,” oznámil Luke a zahájil sestup k povrchu. Wedge s Biggsem ho následovali těsně za zádí.
“Pojďme – Luku,” zazněl mu v hlavě hlas, který už slyšel. Znovu si zaklepal na přilbu a rozhlédl se kolem. Znělo to, jako kdyby někdo mluvil rovnou vedle něho. Nic tu ale nebylo, jen metalické šumění, jak spolu hovořily přístroje.
Zmatený Luke se věnoval řízení. Ještě jednou si po nich sáhly energetické výboje. Neškodně je míjely, zatímco povrch stanice jim narůstal před obličejem. Ale to nebyl důvod, proč Luke najednou pocítil jakýsi neklid. Několik rozhodujících přístrojů začalo znovu ukazovat nebezpečné hodnoty. Naklonil se k mikrofonu.
“Artoo, ty stabilizační prvky se zase musely uvolnit. Zkus, jestli by je nešlo zajistit – potřebuju plnou kontrolu.” Malý robot nehleděl na neklidný let, na energetické paprsky a na exploze osvětlující prostor kolem něho a klidně se pustil do opravy škod. Tři stíhače vpadly do příkopu a další neúnavné exploze jimi pohupovaly.
Biggs s Wedgem byli připraveni Luka krýt. Luke se chystal stáhnout zaměřovací štít. Znovu jím projelo to podivné zaváhání. Nakonec si přístroj stáhl přes oči, ale ruka se pohybovala pomalu, skoro jako kdyby její nervy byly ve vzájemném konfliktu. Jak se dalo čekat, energetické paprsky ustaly jako na signál a Luke se nerušeně řítil příkopem.
“A máme je tu zase,” oznámil Wedge, který spatřil tři císařské stíhačky, jak se na ně řítí shůry.
Biggs s Wedgem začali za Lukem kličkovat ve snaze odvrátit od něho palbu a zmást pronásledovatele. Jeden TIE si ale manévrů nevšímal a neochvějně se k povstaleckým lodím blížil. Luke hleděl do miřidel – pak vztáhl ruku a odsunul je stranou. Po dlouhou minutu uvažoval o vypnutém přístroji a hleděl na něj jako hypnotizovaný. Pak si ho rychle překlopil zpět před obličej a četl na malé obrazovce údaje a změnách vzdálenosti Xplánu a blížícího se ústí šachty.
“Pospěš, Luku,” volal Biggs, který právě včas lodí uhnul mohutnému paprsku. “Tentokrát jsou rychlejší. Nedokážeme je dlouho zdržovat.”
Darth Vader znovu stiskl s nelidskou přesností spoušť. V reproduktorech se ozval hlasitý zoufalý výkřik, který se změnil v poslední smrtelné zasténání masa a kovu. Biggsův stíhač se rozpadl na miliardu zářivých úlomků, které pršely dolů na dno příkopu.
Wedge zaslechl v reproduktorech výbuch. Držel se křečovitě za Lukem a snažil se zahlédnout dotírající nepřátelské lodě.
“Ztratili jsme Biggse,” zakřičel do mikrofonu. Luke hned neodpověděl. Oči se mu zamžily. Hněvivě si je utřel. Neviděl dobře na mířidla.
“My jsme dvě střelecké špičky, Biggsi,” zašeptal chraptivě, “a nikdy nás nikdo nezastaví.” Těsná rána mu lehce zahoupala lodí. Promluvil na zbývajícího druha. Ostře zdůrazňoval každou větu.
“Dotáhni mě, Wedgi. Tam vzadu už nejsi k ničemu platný. Artoo, zkus přidat trochu šťávy do zadních deflektorů.” Jednotka Artoo spěšně vykonala příkaz. Wedge se přidal k Lukově lodi. Pronásledující TIE zvýšily rychlost.
“Vezmu si velitele,” informoval Vader své vojáky. “Postarejte se o toho druhého.” Luke letěl o trochu vpředu. Energetické výboje pronásledujících císařských je začaly zblízka obklopovat. Oba muži si střídavě křižovali dráhu ve snaze co nejvíce zmást protivníkovi míření. Na Wedgeově palubní desce vyskočily plamínky a jiskry. Těžce zápasil s řízením. Jeden malý panel vybuchl a zanechal po sobě roztavený škvarek. Jen tak tak se mu podařilo udržet kontrolu nad lodí.
“Mám tu těžkou poruchu, Luku. Nestačím ti.”
“Ou kej, Wedgi, ztrať se.” Wedge zamumlal upřímné “sorry” a vyletěl z příkopu. Vader se soustředil na poslední loď před sebou a vystřelil. Luke neviděl bezmála osudné výbuchy, které explodovaly těsně za ním. Neměl ani čas, aby zkoumal dýmající změť zkrouceného kovu nedaleko jednoho z motorů. Malému droidovi ochrnuly paže.
Všechny tři TIE se hnaly příkopem za zbývajícím Xplánem. Byla to jen otázka chvil, kdy se jednomu z nich podaří zasypat prchající stíhačku ochromující palbou. Najednou se pronásledování účastnili už jen dva císařští. Ten třetí letoun se změnil v rostoucí válec rozpadajících se zbytků, úlomků a střepů, které švihaly do stěn kaňonu.