Temná pouť
Elaine Cunninghamová
Věnováno Eriku Kulisovi, mému synovci a fanouškovi Star Wars, který – na konci souboje mezi Obi-Wanem a Darthem Maulem – povstal v plném kině a zaječel „Ne!“.
Poděkování:
Děkuji Shelly Shapirové a Sue Rostoniové za jejich rady a trpělivost během psaní a Kathleen O’Shea Davidové, která válěila v přední linii. Nesmírně si vážím připomínek, návrhů a dohledu nad detaily přísných strážců kontinuity z LFL. Děkuji všem přátelům a spolupracovníkům, kteří zpracovávali příchozí e-maily nebo poskytovali důležité informace: Troyi Denningovi, Gregu Keyesovi, Miku Friedmanovi, Mattu Stoverovi, Walteru Jonu Williamsovi a Aaronu Allstonovi. Chrisi Perkinsovi a Davu Grossovi z časopisu Star Wars Gamer, kteří mi umožnili napsat několik dalších příběhů o Jaině a jejích přátelích. Děkuji Hvězdným dámám za jejich podporu a Fredu Espenchiedovi za jeho nezměrnou podporu onlinové komunitě. Dále děkuji Andrewu Cunninghamovi za všechny debaty o černých dírách, temné hmotě a technologiích používaných ve Star Wars a Seanu Cunninghamovi, který sdílí mou slabost pro Tenel Ka.
Nakonec děkuji R. A. Salvatorovi, jenž vhodil mé jméno do klobouku. Ještě jednou díky, Bobe.
Mapa galaxie Daniel Wallace a Chris Barbieri
Osoby
Han Solo; kapitán Millennium Falconu (muž, člověk)
Harrar; kněz (muž, Yuuzhan Vong)
Isolder; hapanský princ (muž, člověk)
Jagged Fel; velitel chisské eskadry (muž, člověk)
Jaina Solo; rytířka Jedi (žena, člověk)
Khalee Lah; válečník (muž, Yuuzhan Vong)
Kyp Durron; mistr Jedi (muž, člověk)
Leia Organa Solo; velvyslankyně Republiky (žena, člověk)
Lowbacca; rytíř Jedi (muž, Wookiee)
Ta’a Chume; bývalá hapanská královna (žena, člověk)
Tenel Ka; rytířka Jedi (žena, člověk)
Teneniel Djo; hapanská královna (žena, člověk)
Trisdin Gheer; gigolo (muž, člověk)
Tsavong Lah; válečný pán (muž, Yuuzhan Vong)
Zekk; rytíř Jedi (muž, člověk)
1
První paprsky vycházejícího slunce vyznačily obzor na planetě Myrkr a její rozlehlé severské lesy zazářily světle zelenou barvou. Při pohledu z vesmíru byla planeta světle zelená stejně jako Yuuzhan’tar, dávno ztracený domov z yuuzhanvongských legend.
Dva Yuuzhan Vongové stáli u průzoru kněžské lodě a pozorně sledovali krajinu před sebou. Jeden byl vysoký a vyzáblý a jeho hubená aristokratická tvář s dozadu ustupujícím čelem byla znetvořená následky mnoha náboženských rituálů. Tyto jizvy a dokonale složený turban svědčily o tom, že se jedná o kněze vysokého postavení. Jeho společník byl mladší, statnější a tak impozantního zjevu, že na první pohled nebyl viditelný rozdíl mezi brněním a zbraněmi a tělem válečníka, který je nosil. Na náhodného pozorovatele musel působit jako dokonalá živoucí zbraň. Ve tváři měl ponurý výraz a vyvolával dojem dočasně zkrocené síly, která hrozila každou chvíli vybuchnout, i když zachovával uctivý postoj.
Kněz natáhl ruku se třemi prsty a ukázal na krajinu dole. „Úsvit: zářivá smrt noci,“ pronesl.
Harrarova slova následovala snůška otřepaných přísloví, ale jeho oči hleděly na vzdálený svět s neskrývanou úctou. Mladý bojovník se dvěma prsty dotkl čela ve zbožném gestu, ale jeho pozornost spíš než zářící Myrkr poutala bitva, která zuřila nad ním.
Na pozadí zeleného světa se rýsovala černá hrouda korálu yoriku, na tu vzdálenost ne větší než pěst. Tato obstarožní světoloď, na jejíž palubě našly útočiště stovky Yuuzhan Vongů se svými otroky a tkáňovými aparáty, se na pohled nelišila od mrtvého kusu skály. Když se však Harrarova kněžská loď přiblížila, bylo možno rozeznat účastníky bitvy – malé koralskippery bzučící a bodající jako ohniví komáři, plazmové střely pulzující v šíleném nepředvídatelném rytmu. Pokud život znamenal bolest, pak byla světoloď vskutku obdivuhodně živá.
„Přicházíme včas,“ všiml si kněz a úkosem pohlédl na mladého válečníka. „Zdá se, že se tito mladí Jeedaiové rozhodli dokázat, že budou důstojnou obětí!“
… jak říkáte. Eminence.“
Byla to zdvořilá, avšak roztržitá odpověď, jako by válečník nevěnoval knězi dostatečnou pozornost. Harrar si změřil svého společníka zkoumavým pohledem. Rozdíl mezi postavením kněze a válečníka byl zjevný, ale přesto neshledával na Khaleeovi Lahovi nic závadného.
Syn válečného pána Tsavonga Laha mezi Yuuzhan Vongy vyčníval. Jeho původně šedá kůže prosvítala pouze jako sotva viditelné proužky a spirály mezi početnými černými jizvami a tetováním. Velitelský plášť mu splýval z háků, které měl zasazené do ramenou. Další implantáty mu v podobě ostrých hrotů vyčnívaly z loktů a kloubů na rukou. Uprostřed čela mu trčel krátký silný roh – složitý implantát a znak vskutku zasloužilého vojáka.
Harrar se cítil poctěn, když byl tento slibný bojovník jmenován do jeho vojenské stráže, byl však i ostražitý a plný očekávání. Jako každý správný kněz Yun-Harly, bohyně lsti, měl i Harrar silný sklon k podvodům a úskokům. Jeho starý přítel Tsavong Lah byl mistrem mnohostranných řešení a nic menšího Harrar neočekával ani od mladého velitele.
Khalee se otočil a setkal se s pohledem kněze. Díval se na něj s úctou, ale zpříma. ,.Mohu mluvit otevřeně. Eminence?“
Harrar začínal pochybovat o úmyslech Tsavonga Laha, když posílal svého syna ke knězi bohyně Intrikánky. Otevřenost znamenala slabost – a to by se mohlo stát osudným.
„Uvaž, jak vidí situaci válečný pán.“ řekl zdánlivě povzbudivě, avšak v jeho slovech bylo cítit skryté varování.
Mladík uctivě přikývl. „Tsavong Lah vám svěřil obětování jeedaiských dvojčat. Zdar jeho posledního implantátu je stále v božích rukou a vy jste prostředník, jehož si zvolil. Koho má v úctě válečný pán, toho ctím i já.“ Po těchto slovech poklekl najedno koleno a uctivě sklonil hlavu.
Harrar by nejspíš raději slyšel něco jiného, ale Khalee Lah byl zřejmě spokojen. Vstal a znovu soustředil pozornost na světoloď.
„Stručně řečeno, ukazuje se, že bitva se nevyvíjí tak, jak jsme předpokládali. Nejspíš ani ne tak, jak hlásil Nom Anor.“
Harrar svraštil zjizvené čelo. O yuuzhanvongském vyzvědači si myslel své. Jenže Nom Anor měl funkci vykonavatele a nebylo možné ho jen tak kritizovat.
„Taková slova by mohla být považována za velezrádná, mladý příteli.“
„Pravda nikdy není velezrada,“ prohlásil Khalee Lah.
Kněz pečlivě zvážil jeho slova. Kněžstvo Yun-Harly a některé politické frakce by tuto větu nejspíš pochopily jako ironickou slovní hříčku, avšak mladíkův hlas zněl tak, že nebylo pochyb, že ji myslí upřímně.
Harrar pohlédl na válečníka a setkal se s jeho vážným výrazem. „Vysvětli mi to.“
Khalee Lah ukázal na malou tmavou siluetu, která se rychle vzdalovala od světolodi šikmo vůči dráze kněžské lodi. „To je Ksstarr, fregata, která přivezla na Myrkr Nom Anora.“
Kněz se naklonil blíž k průzoru, ale jeho zrak nebyl ani zdaleka tak ostrý jako zdokonalené implantáty Khaleea Laha. Zaklepal na průzor rukou. Na průhledné ploše začala okamžitě sem a tam rejdit tenká membrána a čistila ji. Živá tkáň nabyla opět původního tvaru a zvětšila vypouklinu, aby poskytla ostřejší a zvětšený obraz.
„Ano,“ zabručel kněz, když si všiml charakteristických hrbolů a výstupků na spodní straně blížící se lodě. „A pokud je bitva s Jeedaii všechno, jen ne vyhraná, jak hlásil Nom Anor, proč tedy prchá? Musím s ním okamžitě mluvit!“