Harrar pohlédl na Khaleeho Laha. Jak očekával, válečník vypadal silně znepokojen tímto svědectvím o schopnostech a prohnanosti jeedaiských dvojčat.
„Budeš náležitě odměněn,“ řekl kněz Voncovi.
Pohlédl významně na Neeku Sot. Bojovnice se vrhla vpřed a vyskočila do výšky. Přistála Voncovi na ramenou a pevně mu sevřela krk mezi opancéřovanými stehny.
Pod její vahou klesl na kolena. Neeka ho přitiskla k podlaze. Její levá bota mu dopadla na šíji a prudce se tam pootočila. Voncův vaz praskl se zřetelným lupnutím. Válečnice se nezastavila a pružně jako kočka, aniž udělala jediný zbytečný krok, se blížila k dusícímu se muži.
Benwickova tvář mezitím dostala červeně fialovou barvu. Neeka Sot mu kopnutím uvolnila ruce svírající hrdlo a šlápla mu ze strany na krk. Když ustoupila, muž popadl dech a dlouze a ztěžka nasál vzduch do plic.
Žena se sehnula a popadla Benwicka za kudrnaté rezavé vlasy. Vytáhla ho na kolena a držela ho za vlasy ve vzpřímené poloze.
Obešla ho, aby mu viděla do tváře, a stále ho držela za vlasy. Pak mu strhla hlavu na stranu a přikývla směrem ke knězi.
Harrar vyndal ze záhybů svého turbanu maličkou krabičku. Uvnitř byl světle zelený tvor. Naklonil krabičku a vyklopil malého služebníka muži do ucha.
V následujících chvílích naplnil kabinu Benwickův odmítavý křik. Harrar stěží zachovával klid. Lidé byli směšní, když odmítali spojení s tvory, kteří jim měli pomoct, a považovali nezávislost svých ubohých a slabých těl za vyšší hodnotu než větší sílu a zdatnost.
Benwick se bránil a protestoval, jako by na jeho mínění záleželo. Konečně byla operace u konce a muž se ztěžka postavil na nohy.
Chytil se za ucho a nasupeně hleděl na mrtvolu svého kamaráda. „Takhle si představujete odměnu?“
„Takhle s tebou budeme moct rychleji a lépe komunikovat,“ pravil Harrar. „S touto výhodou budeš mít větší šanci zajmout Jainu Solo než kterýkoli z tvých pirátských společníků. Teď můžeš jít. Neeka Sot by se velmi urazila, kdyby si myslela, že se ti můj dárek nelíbí.“
Ryšavý muž vrhl na bojovnici pohled plný zášti, ale jeho poklona směrem k Harrarovi a Khaleemu Lahovi byla dostatečně uctivá. Otočil se a vyšel na chodbu.
Neeka Sot se uklonila Harrarovi a pak klesla na jedno koleno před Khaleem Lahem. Poněkud obměkčen tímto projevem úcty jí pokynul rukou, aby vstala a odešla.
Kněz se otočil a prohlížel si mladého válečníka. „Tvé přesvědčení je silné jako zbroj, kterou nosíš, ale ani zdaleka není tak pružné. Trápíš se, když zjistíš, že se něco nevyvíjí podle tvých představ,“ poznamenal. „Ale dobře si zapamatuj, co jsme se tu dozvěděli. Jaina Solo nejspíš bude mnohem nebezpečnějším protivníkem, než jsme očekávali.“
„Je nevěřící!“
„A my ne,“ řekl kněz ostře. „Právě kvůli naší víře musíme znát, jak silní a mocní kacíři jsou.“
Válečník šlehl po Harrarovi pohledem.
„Snad byste nechtěl srovnávat tyto kacíře s Yun-Harlou!“
„To by bylo rouhání,“ souhlasil kněz. „Já ti jenom připomínám, že Yun-Harla nás učí, že nikdy není všechno takové, jak se zdá. Stejně jako kacíři i bohyně nám dává svá ponaučení ve chvílích, kdy to neméně čekáme a v nejnepravděpodobnějších situacích.“
Když Harrar mluvil, zmocnilo se ho zlé tušení, až se otřásl. Naštěstí se zdálo, že válečník si jeho nejistoty nevšiml.
„Vskutku nepravděpodobných!“ souhlasil Khalee Lah. „Nicméně pouze blázni podceňují své nepřátele.“
Uklonil se, vyšel z kabiny a zanechal Harrara při úvahách o kacířství, které právě popřel.
Šuškalo se, že Jeedaiové mají s yuuzhanvongskými bohy více společného, než si kasta válečníků byla ochotna připustit. Zvěsti se zmiňovaly o kacířství, které mělo původ na Yavinu 4, kde někteří ze Zahanbených hledali spásu u Jeedaiů.
Harrar pomalu přešel k oknu a nepřítomně hleděl na hvězdy venku a na nespočetné světy, které čekaly na očištění a přetvoření. Přemýšlel o svých slovech, která vyřkl před válečníkem, a porovnával svou oddanost bohyni s bojovníkovou neochvějnou vírou. A znova, jako už mnohokrát předtím, si lámal hlavu nad tím, jak někdo může bezvýhradně uctívat bohyni, které se nikdy nedalo věřit.
Život strávený na cestách v něm zasel touhu po domovské planetě. Možná že špetka kacířských myšlenek přinese do jeho života další náznak stálosti. A po tolika letech v kněžském rouchu by mohlo být velkou úlevou moct alespoň něčemu věřit.
8
Kontrolky na řídicím pultu Millennium Falconu ojediněle blikaly jako sluneční paprsky na stěnách laciné kantýny po několika dnech špatného počasí. Han Solo se na světélka zamračil, sevřel ruku v pěst a pořádně praštil do už tak hodně promáčklé části pultu. Kontrolky zamrkaly a ožily. Úkosem se podíval na druhého pilota a věnoval mu samolibý úsměv.
Leia zavrtěla hlavou s pohledem upřeným na malou obrazovku. „Nevypadá to dobře. Výsledky analýz od Artoo ukazují, že potřebujeme složitější opravy. A to brzy.“
Naklonil se k ní a studoval technické údaje. „No jo,“ připustil po chvíli. „Největší problém bude najít klidný místo.“
„Hvězdokupa Hapes,“ řekla klidně a zvedla oči k manželovi.
Podezíravě se na ni podíval. „Posledně jsem slyšel, že Hapani o návštěvy kdovíjak nestojí.“
„To je pravda. Ale není to tak dávno, co Teneniel Djo zaslala Senátu poselství, ve kterém navrhuje, aby se Hapes otevřel uprchlíkům. Chápu tvoje pochyby,“ řekla Leia v narážce na jejich neortodoxní námluvy a zbytky Hanovy nedůvěry vůči bývalému sokovi Isolderovi, dnes manželovi Teneniel Djo. „Ale vybrala jsem si sama a zatím jsem toho nelitovala. Tedy, ne moc.“
Nezmínila se o svém posledním setkání s bývalou královnou Hapesu, matkou prince Isoldera Ta’a Chume. Zmínila se o manželských potížích svého syna a jak si tenkrát přála, aby si Isolder raději vzal za ženu princeznu Leiu než Teneniel Djo, válečnici z odlehlého Dathomiru. Leia věděla, jak dokáže Ta’a Chume manipulovat se svým okolím, a poslední, co chtěla, bylo přilévat olej do ohně. V danou chvíli však jejich zájmy převažovaly nad podobnými ohledy.
„Tenel Ka byla příslušnicí jediského úderného týmu,“ připomněla. „Díky tomu je možné, a snad i pravděpodobné, že se Jaině podaří přistát s yuuzhanvongskou lodí na Hapesu.“
Hanovi se rozzářily oči. „To dává smysl. Je to rozumná holka, takže máš nejspíš pravdu.“ Situace se vyvíjela k jeho spokojenosti. Začal nastavovat kurz na hvězdokupu Hapes.
„Nezeptáme se Luka a Mary, co si o tom myslí?“
„Kdyby byla loď, co s ní letíme, jejich, pak jistě.“ Zazubil se, aby si nikdo jeho slova nemohl vykládat jako příliš ostrá, nastavil kurz a připravil se na hyperprostor.
Když byl skok proveden, dodaclass="underline" „Podívej, jim může být úplně jedno, kde přistaneme. Zůstanou na planetě jen tak dlouho, dokud Mara nekoupí, nevyžebrá nebo neukradne nějakou loď, která je dopraví tam, kam odvezl Lando Bena.“
„Pravda,“ souhlasila Leia. Zavřela oči, aby se ubránila náhlému návalu slz, a snažila se nezávidět bratrovi a jeho ženě radost z blížícího se shledání s jejich synem.
Se svým dítětem, s Anakinem, se už nikdy neshledá. Dokonce nebude mít ani to morbidní potěšení spatřit jeho tělo při vzdávání poslední pocty během velebného jediského pohřebního obřadu.