Han se k ní natáhl a položil jí dlaň na hřbet ruky. „Víš, já tě miluju. Držíš se skvěle,“ řekl tiše. „Oba nás držíš.“
Otevřela oči a otočila se ke svému muži. „To není pravda. To ty jsi jediný důvod, že jsem to ještě nezabalila.“
„To taky není pravda. Ty jseš bojovnice, vždycky jsi byla. Kolik ran už jsi dostala, a vždycky ses zas postavila na nohy.“ Zamyšleně se poškrábal na bradě, jako by jeho přirovnání vyvolalo bezpočet vzpomínek. „Bolí tě to, viď?“
„Jenom když dýchám.“
Sklonil hlavu a přikývl. Žal byl všudypřítomný a rána se otevírala při každém dotyku, při každém závanu vzduchu. Po chvíli navrhl, aby si oba zkusili odpočinout.
„Nejspíš nebudu moct spát,“ řekla Leia, ale sotva ta slova vyřkla, uvědomila si, jak těžká má víčka. Uplynulý den trval příliš mnoho hodin, odehrálo se v něm příliš mnoho bojů, přinesl příliš mnoho smutku. Tíha toho všeho přikovala Leiu ke křeslu druhého pilota a uvrhla ji do neklidného spánku.
Probudila se náhle, když se stará loď otřásla a přešla na podsvětelnou rychlost. Ohlédla se po Hanovi a strnula uprostřed pohybu.
Hrbil se nad ovládacím pultem se zachmuřenou tváří a snažil se zvládnout loď. Před nimi se vynořilo sedm velkých temných předmětů.
Leia se prudce vztyčila v křesle. „Pás asteroidů?“
Z děl na spodku lodi vyšlehly laserové paprsky, jak Luke s Marou zareagovali na nebezpečí. Zářivé čáry proudily neomylně proti svým cílům – a pak prostě zmizely.
Leia zadržela dech a dlouze vzdychla. „Tak tohle nechápu.“
„Dovinbasalový miny,“ řekl krátce Han. Konečně Falcon zpomalil na rychlost, kdy se s ním dalo manévrovat, a obraz pod nimi se zaostřil. Ve vesmíru se vznášely desítky velkých, skaliskům podobných předmětů a každý z nich vypadal jako srdce nějakého gigantického netvora – černé díry na jasném pozadí hvězd.
Han zručně manévroval skrz pásmo živých asteroidů. Když byli mimo nebezpečí, mrkl na navigační kontrolky. „Ty věci nás vytáhly z hyperprostoru. Musejí fungovat jako interdikční pole.“
Leia už sestavovala jejich nové souřadnice a chystala další skok do hyperprostoru. „Kolik takových vytažení Falcon snese, než se rozpadne?“
Pokrčil rameny. „Tak pět šest.“
„Takže kolik?“ naléhala. „Pět, nebo šest?“
Podíval se na Leiu a jeho tvář okamžitě dostala věcný výraz. „Tváříš se vážně.“
Zaškaredila se a natáhla ruku k ovládacím páčkám. „Chci znát nejhorší možný scénář a něco s tím udělat.“
Byli vytaženi z hyperprostoru ještě dvakrát, než vletěli do Mlžného závoje, tajuplného mračna, které obklopovalo hvězdokupu Hapes. „To nebylo špatný,“ poznamenal Han, když nechali závoj za sebou. „Ani nás to moc nezpomalilo.“
„A tebe teď zajímá, proč nás tolik otravují,“ uvažovala Leia. „Pokud…“
Han na ni ostře pohlédl. „Pokud ty věci neznají způsob, jak zaznamenávat, co se děje. Vongové by nás mohli sledovat. Je docela možný, že vědí, že jsme tady.“
„A oni taky,“ odvětila a ukázala hlavou na pohled, který se jim naskytl.
Falcon se dovlekl na vesmírnou trasu, která byla takřka stejně zaplněná jako ty před Coruscantem. Lodě všemožných tvarů proudily do přístavů královského města a prolétávaly trasou, kterou vymezovaly dva hapanské bitevní draky. Několik menších lodí poletovalo sem tam a odřezávalo cestu plavidlu, které se snažilo vyhnout se kontrolnímu stanovišti.
„Corellianskej frachťák,“ poznamenal Han a ukázal hlavou na velkou nákladní loď. „Tamhleto je republikový diplomatický plavidlo. Zdá se, že na Hapesu uvidíme spoustu známejch tváří.“
Leia jen zavrtěla hlavou, ohromená a zděšená z pohledu, který se jí naskytl. V čase, kdy doprovázela uprchlíky z jednoho světa na druhý, se seznámila s některými smutnými skutečnostmi. Yuuzhan Vongové nebrali žádné ohledy na uprchlická sídla; naopak útočili na světy, které poskytovaly útočiště lidem, jež válka vyhnala z domovů. Vzhledem k dlouhodobé izolaci Hapesu a nedávnému zničení jeho flotily se tento nový kurz zdál být nejen podivný, ale přímo sebevražedný. Zdecimovaná hapanská flotila nebyla schopná zadržet ani menší yuuzhanvongský útok.
„Jak dlouho myslíš, že potrvá oprava Falconu?“ zeptala se. „Těžko říct. Proč?“
Věnovala mu pohled plný starostí. „Ať už si to Teneniel Djo uvědomuje, nebo ne, učinila z Hapesu další cíl Yuuzhan Vongů.“
„Ta neurozená rycritka bude poslední královna-matka a smrt nás všech!“ soptila Ta’a Chume a přecházela po drahocenné mozaice, která pokrývala podlahu v její komnatě.
Pohledný mladík se pohodlně rozvalil na pohovce a sledoval vysokou ženu v rudém závoji napůl starostlivě a napůl rezignovaně.
Podle jeho způsobu uvažování bylo těžké se Ta’a Chume zavděčit a nebezpečné si ji pohněvat, na druhou stranu byla nadmíru mocná, bohatá a velkorysá ke svým oblíbencům. Nikdo nemohl popřít, že bývalé královně-matce přibývaly roky, ale stále ještě byla nápadně krásná – měla štíhlé, pěkně tvarované tělo, půvabné lícní kosti, které pomáhaly pleti vzdorovat ochablosti a zvetšelosti, jež přináší věk, a záplavu zlatorudých vlasů jen tu a tam prokvetlou šedinami. Zkrátka a dobře, Trisdin mohl být se svým údělem vcelku spokojen.
„Teneniel Djo vládne skoro dvacet let navzdory svým omezeným možnostem,“ poznamenal. „To zajisté svědčí o síle a stabilitě královského dvora.“
Ta’a Chume šlehla po svém oblíbenci pohledem plným jedu. „Jdi mezi obyčejné lidi. Co říkají o princi Isolderovi?“
Najednou mu vyschlo v krku: „Lid ho miluje –“
Přerušila ho netrpělivým panovačným gestem. „Neopovažuj se mi tu vykládat nějaké milosrdné lži! Můj syn poslal velkou flotilu Konsorcia do bitvy, ve které byla zničena. Od katastrofy u Fondoru mu nejméně sedmkrát ukládali o život. Několikrát dokonce členové královské rodiny!“
Většinu z těchto pokusů zosnovala Alyssia, neteř Ta’a Chume, která se jí nápadně podobala jak vzhledem, tak povahou. Trisdin rád myslel na tyto dvě ženy jako na ráno a večer, a kdykoli to bylo možné, dělil svůj čas mezi ně.
„Kde je princ teď?“ zeptal se co nelhostejněji. „Doufám, že v bezpečí?“
Ta’a Chume přestala přecházet po komnatě a změřila si mladíka zkoumavým pohledem. „Přesvědčila jsem ho, aby odletěl z planety.“
„To muselo být těžké. Princ není z těch, kdo by utíkali před nebezpečím.“
„Naopak; musí mu běžet vstříc! Ale dokonce i Isolder se umí poučit. Fondor mu dokázal, že pustit se do akce dřív, než nashromáždíme dostatek informací, může být osudné. Nebylo těžké přesvědčit ho o důležitosti vyšetřovací mise. Ví, jak je teď Hapes zranitelný, a přeje si zjistit o nájezdnících co nejvíce. Díky Teneniel Djo brzy dostane možnost ověřit si své znalosti v praxi!“
„Nechápu, proč dovolil Teneniel Djo otevřít Hapes uprchlíkům.“
Ženiny oči nad závojem vzplanuly. „Nemá ani právo jí odporovat, ani moc, aby tak učinil. Ona je královna-matka.“
„A tudíž bychom ji měli ctít… tak dlouho, dokud si dokáže udržet trůn,“ řekl Trisdin, který dobře chápal svou roli. Ta’a Chume svou snachu nenáviděla, ale zároveň střežila její titul a moc. Možná by si přála smrt mladší ženy – možná by ji i byla schopna zařídit –, ale nestrpěla žádnou neúctu vůči královské důstojnosti.
Trisdin se postavil na dlouhé nohy a přistoupil k Ta’a Chume. Postavil se za ni a začal jí zkušenými pohyby masírovat ramena. „Takových starostí,“ postěžoval si. „Yuuzhan Vongové, debakl u Fondoru, problémy s nástupnictvím.“ Ta’a Chume se pod jeho rukama napjala. „To se ještě nevyřešilo?“