„Ne,“ odpověděla krátce.
Ovinul jí paže kolem těla. „Škoda že váš královský choť dokázal zplodit pouze syny. Jaká skvělá královna by byla z jedné z vašich dcer! Ostatně, jste stále ještě mladá…“
Přerušil ho její uštěpačný smích. „Tak o tohle ti jde? Kdepak, ani trochu netoužím po dalším královském choti, a i když mi můžeš říkat, co chceš, drž se laskavě se svým pochlebováním v mezích možného!“
Trisdin si toho nevšímal. „Stejně je to hanba, že Isolderova dcera upřednostňuje matčinu kulturu.“
„Kulturu!“ posměšně zopakovala Ta’a Chume. „To prokazuješ dathomirským čarodějnicím příliš velkou poctu. Nicméně, Tenel Ka je schopná dost.“
„Ale vždyť nemá žádný smysl pro zodpovědnost! Odmítá sloužit Hapesu, jako jste sloužila vy – a i nadále sloužíte.“
Ta’a Chume se opět jala přecházet po pokoji. „Otázka královského následnictví se stala předmětem sporu mezi mým synem a jeho ženou. Isolder se drží tisícileté tradice a chce, aby jeho dcera vládla, což je správné a vhodné. Teneniel Djo trvá na tom, aby se Tenel Ka svobodně rozhodla, jakou cestu si zvolí.“
„Aspoň že si Teneniel Djo přála porodit další dítě.“
„Přála? Trvala na druhém dítěti! A to vyvolalo další potíže. Můj syn je hrdý a dobře ví, jak se dathomirské čarodějnice chovají k mužům. Teneniel Djo a její soukmenovkyně považují muže jen za něco o málo lepšího, než jsou otroci či chovný dobytek!“
Trisdina napadlo, že by se mohl zajímat, jak se to vlastně liší od hapanského matriarchátu, ale rychle tento nápad, o kterém věděl, že je sebevražedný, potlačil.
„Není pochyb, že Isolderova nespokojenost způsobila, že vyslal Konsorcium do války. Nedivil bych se, kdyby následný neúspěch způsobil to, že se stal citlivějším vůči všem náznakům neúcty či urážek, než by byl, kdyby to dopadlo jinak. Třeba neshody mezi princem a jeho královnou pominou, až se uzdraví jeho zraněná pýcha.“
„Sotva,“ řekla exkrálovna ponuře. „Isolder má v úctě silné ženy. Co by jinak mohl obdivovat na divošce jako Teneniel Djo? Jak by mohl dobrovolně přijmout podřízenou roli vůči někomu, kdo toho tak zjevně není hoden?“
„Potom je řešením najít mu vhodnou královnu.“
Tato slova se rovnala velezradě, která znamenala okamžitou a jistou smrt, ale Ta’a Chume pouze přikývla.
„V tom je právě ten problém,“ řekla zamyšleně. „Čeká nás válka. V naší situaci se jí nemůžeme vyhnout. Potřebujeme ženu, bezohlednou a inteligentní, takovou, která má velitelské zkušenosti.“
„Tomuto popisu odpovídáte jen vy.“
Zavrtěla hlavou. „Jakmile královna-matka abdikuje ve prospěch své následnice, je neobyčejně těžké získat moc zpět. Lid potřebuje královnu-válečnici a Teneniel Djo, přes všechny její nedostatky, tuto představu naplňuje.“
„Princezna Leia taky,“ namítl, protože tušil, kam Ta’a Chume svými úvahami míří.
„Leia má dobrý původ, výcvik i zkušenosti,“ souhlasila Ta’a Chume, „ale je spíš diplomatkou než bojovnicí. A zcela upřímně: nevyhnutelně by to způsobilo další manželské problémy. Můj syn by k ní velmi záhy začal cítit odpor. Je pro něho zkrátka příliš ženská.“
A možná, pomyslel si Trisdin, příliš ženská i pro Ta‘ a Chumel Původní odpor bývalé královny vůči Teneniel Djo pramenil především z toho, že mladší žena odmítala nechat si radit, být ovládána.
„Vy byste si zjevně nepřála vidět na hapeském trůnu slabou ženu,“ poznamenal Trisdin. „Ale Isolder by možná byl s velmi mladou ženou mnohem spokojenější. Nezáleží na tom, jak schopná by byla v jiných ohledech, ale získal by pocit, že má situaci pod kontrolou. Pochopitelně, že mladá královna by potřebovala moudrého a zkušeného rádce, a žádná žena, která má rozum, by se nešla o svých problémech radit s manželem.“
Ta’a Chume si ho chvíli zkoumavě prohlížela. Pak se jí kolem očí udělaly vrásky, neklamné znamení, že se pod závojem usmívá.
„Nebylo mi dopřáno mít dceru vlastní krve, ale ty říkáš, že bych pořád ještě mohla najít nadějnou následnici a vychovat si ji podle svých představ.“
„A Isolder bude šťasten a nebude vám překážet, až na tom budete pracovat.“
Zpoza karmínového závoje vytryskl smích. „Trisdine, ty jsi k nezaplacení! Teď jdi a přichystej se na večerní slavnost.“
Pomalu odkráčel, velmi spokojený sám se sebou. Ta’a Chume úsměv vydržel, dokud za jejím současným oblíbencem nezaklaply dveře. Potom přešla k pohovce, klesla na ni a zhluboka vzdychla.
Nad Hapesem se stahovalo více mračen, než mohl Trisdin vědět nebo si jen představit. I když vlastně u moci nebyla, Ta’a Chume měla své zdroje a lidi, kteří jí zůstali věrní. Jedna z těchto frakcí, velká a mocná klika, kterou založila ještě její matka, byla v jádru proti Jediům a čím dál tím agresivnější. Věci už zašly tak daleko, že jí nezbývalo než se jim nějak revanšovat, pokud nechtěla přijít o jejich podporu. Takovou ztrátu nemohla riskovat – byli příliš silní, než aby jim mohla dovolit získat vliv na jiných místech. Tato frakce musela být buď uchlácholena, nebo zničena.
A ačkoli vražedné útoky na královskou rodinu nebyly ničím novým, Ta’a Chuminy starosti, jak udržet sebe a svůj rod naživu, neustále rostly.
Teneniel Djo jí při tom nijak nepomáhala. Ta hrozná Síla způsobila po debaklu u Fondoru nárazové vlny, kvůli kterým Teneniel přišla o dlouho očekávané druhé dítě. Mimo palác se o tom ještě nic nevědělo; Ta’a Chume to odmítala zveřejnit pod záminkou, že její snacha potřebuje čas na zotavení a smutek, než se vydá oficiální prohlášení.
Po pravdě řečeno, Ta’a Chume takový zármutek považovala za sobecký projev slabošství, za luxus, který si Hapes nemohl dovolit. Podporovala Teneniel Djo tak dlouho jednoduše proto, že jiná možnost – puč provedený některou z jejích neteří – byla ještě méně žádoucí. Alyssia byla malá zkorumpovaná ničemnice, ale také veskrze praktická žena. Jako královna-matka by ze všeho nejdříve nechala zavraždit Ta’a Chume a její potomky. Tím si byla Ta’a Chume naprosto jista, protože přesně to by udělala ona sama.
Ovšem Trisdinovy myšlenky skýtaly nové možnosti. Strohým přikývnutím zpečetila Ta’a Chume osud svého syna, jeho ženy a celého Hapesu.
Teď už zbývalo jenom nalézt vhodnou mladou ženu, kterou by Isolder schválil, a ubohá Teneniel Djo skončí.
9
Jaina se probudila náhle, ačkoli žádný zvuk nenarušil její transu podobný stav. Posadila se se smysly nastraženými vůči všemu, co je mohlo vyburcovat.
V lodi však vládlo tajuplné ticho. Toho, kdo byl zvyklý na hučení a řev motorů, muselo ticho na yuuzhanvongské fregatě znepokojovat. Jaina si nebyla úplně jistá, proč vlastně očekávala něco jiného; ostatně jaký zvuk vydává gravitace, když se dostanete do jejího vlivu? Vydává snad černá díra hlasitý srkavý zvuk pokaždé, když dovin basal nasaje protonové torpédo?
Poškrábala se na zátylku, natáhla se a zhluboka se nadechla. A uvědomila si, co ji probudilo.
Vzduch byl naplněn slabou, ale ostrou vůní, jež se nepodobala žádnému pachu, který znala. Jaina vyskočila z korálového kavalce a pospíchala do kokpitu.
Na nebi se vytvořilo předivo čar z hvězd, když loď vystoupila z hyperprostoru. Ta zvláštní vůně musela být jakýmsi druhem senzoru.
Hvězdy se proměnily v jednotlivé body, ale slabé čáry na nebi zůstaly – světlo hvězd se lámalo pod vlivem nějakého kovového, dosud neviditelného předmětu.