Выбрать главу

„Co je to za loď?“ zeptala se přísně.

Jeden z mužů, vysoký blondýn, který jí vzdáleně připomínal otce, se neohrabaně uklonil. „Vítejte na Starsprite, princezno. Nacházíte se na palubě křižníku Beta dřívějšího hapeského letectva.“

Tenel Ka přimhouřila oči, když jí došlo, co to znamená. Křižník Beta byl malá bitevní loď, lépe ovladatelná než mnohem větší hapanské křižníky třídy Nova. Podobné křižníky byly nasazeny ve velkém počtu u Fondoru. Zbylo jich jen několik. Většinu posádky tvořila zřejmě různorodá společnost uprchlíků: dezerterů z bitvy o Fondor stejně jako pašeráků, svědků toho, jak byla jejich živnost rozmetána yuuzhanvongskou invazí.

Jeho uvítání ji nepřekvapilo. Našlo by se jen málo Hapanů, kteří by nepoznali v jednoruké Jedi se zlatě rudými vlasy svou vzpurnou princeznu. Jelikož se jednalo o piráty a dezertéry – tedy ne právě úctyhodné muže a ženy –, Tenel Ka napadlo, že za ni budou chtít co možná nejvyšší výkupné. Ale jen se tato myšlenka objevila, hned ji zase zapudila nenávist, která ze všech vyzařovala.

Poznání jí projelo jako prudké palčivé bodnutí. „Vy jste Ni’Korishové,“ zavrčela a pojmenovala frakci, již ovlivňovala její prababička, královna-matka, která nenáviděla Jedie a dělala všechno pro to, aby je vyhubila. „Slyšela jsem zvěsti o pokusu o převrat, o útoku zbabělců, co se skrývají ve stínu. To jste byli vy?“

Její věznitel odpověděl posměšnou úklonou.

„Řekni mi, jak úspěšní NťKorishové byli? Je má matka ještě naživu?“ naléhala.

„Bohužel ano,“ odvětil velitel. „Ale dlouho už trůn neudrží.“

Tenel Ka mu věnovala zlověstný úsměv. „To jí tedy křivdíš, jestli si myslíš, že odstoupí z trůnu výměnou za můj návrat. A tvá nabídka koupit si svobodu za tuto cenu mě uráží.“

Opětoval její úsměv, ale zatvářil se přitom ještě hrozivěji a nevyzpytatelněji. „Nikdy bychom si nedovolili urazit královnu-matku nebo její jediskou dceru. Yuuzhan Vongové nicméně neberou takový ohled na záležitosti cti a protokolu.“

Jeho úmysly byly jasné. Světelný meč Tenel Ka vylétl do ochranné polohy. „Mě nedostanete.“

„Princezno, vy mě zraňujete!“ protestoval a položil si ruku na srdce. „Vrátíme vás na Hapes, aniž vám kdo zkřiví vlas. I když jsme možná dezertéři, nejsme zrádci. Jediné, co po vás žádáme, je vaše pomoc při stíhání Jacena a Jainy Solo. Jste-li opravdová hapeská princezna, jistě nám ráda pomůžete pomstít se těm, kdo obrátili Centerpoint proti hapanské flotile.“

Tenel Ka pocítila nával hněvu, ale zachovala klid. „Víš, co se stalo velvyslanci Nové republiky, který padl do rukou Yuuzhan Vongů? Byl zavražděn, jeho kosti byly vyzdobeny drahokamy a zlatem a poslány zpět jeho přátelům. Takovému osudu bych nevystavila ani nepřítele, natož přítele!“

Jeho obličej se zachmuřil a pohlédl na houf uniformovaných mužů. „V tom případě se bohužel budeme muset spokojit s vámi. Pokud Jaina Solo uvažuje stejně jako vy, třeba bude chtít vyměnit sebe za vaši svobodu.“

„Nebude mít možnost.“

Než kterýkoli z Hapanů stačil vytasit zbraň, tyrkysové ostří Tenel Ka vyrazilo proti nim jako protonové torpédo.

Všichni v nákladovém prostoru se nejprve dali na útěk, zastrašení hněvem v šedých očích mladé Jedi a zářící zbraní v jejích rukou.

Pak ale vůdce Ni’Korishů vytáhl zpoza opasku vibronůž a ostatní si také uvědomili, že mají zbraně.

Postoupili vpřed a rychle Tenel Ka obklíčili.

10

Uloupená yuuzhanvongská loď letěla největší rychlostí, jaké byla schopna, a sledovala stěží rozeznatelný signál vysílaný únikovým modulem. Zekk seděl u kormidla. Tahiri měla na sobě navigační kuklu a dávala mu pokyny podle informací, které k ní proudily z navigačního mozku. Malé ruce, kterými svírala řídicí páky, měly bílé klouby, ale její hlas zůstával klidný a jistý.

Jaina s Lowbaccou seděli stranou a radili se. „S Tahiri jste odvedli vynikající práci, ale teď mám pro tebe jinou hádanku,“ řekla Jaina. „Danni Quee našla způsob, jak narušit komunikaci s yammosky. Je to jediné možné vysvětlení zmatku, který zavládl mezi Yuuzhan Vongy nad Coruscantem. Máš představu, jak to asi udělala?“

Wookiee se pustil do dlouhého vysvětlování, ovšem většina z toho, co říkal, dalece přesahovala její chápání.

Zvedla ruku, aby zastavila proud zmatených informací. „Odkud to všechno víš?“

Lowbacca zaváhal a pak zaštěkal odpověď.

Byl najat na práci ve výzkumném týmu, který řídily Danni Quee s Cilghal. Tomu Jaina rozuměla. Vědkyně citlivá vůči Síle a moncalamarská léčitelka byly duší jednoho z mnoha pokusů o pochopení yuuzhanvongské technologie. Před příchodem na akademii Jedi měl Lowbacca dvě vášně: počítače a studium rostlinného porostu na Kashyyyku. Druhá z nich ho přiměla, aby se samotný vydal do nebezpečných spodních pater pralesů na jeho domovské planetě během rituálu přijímání mezi muže a změřil síly se smrtící rostlinou sýřenou. Díky této kombinaci počítačových dovedností a biologických znalostí – nemluvě o jeho touze pokoušet se o nemožné – měl všechny předpoklady pro úspěšné studium.

Lowbacca vydal několik ostrých zaštěknutí.

„Ty jsi rozebíral zajaté lodě? Pak není divu, že jsi věděl, jak na světoloď,“ zabručela Jaina, když si vzpomněla na rošťárnu, kterou vyvedl malému nervovému centru. „Takže víš, jak Danni Quee zmátla yammoska.“

Wookiee zavrtěl hlavou a truchlivě zakňučel. Nebyl u toho, když na to Danni přišla.

„S tvojí průpravou, dokázal bys dojít ke stejnému výsledku?“ Lowbacca se zamyslel a pak souhlasně vyštěkl. „Ale uměl bys dojít o krok dál?“

Wookiee poslouchal s rostoucím zájmem, když mu Jaina lícila svůj plán. Chlupatá ramena se mu natřásala smíchem, když odcházel k dovin basalovi.

Jaina ho zmateně sledovala. Lowbacca za chvilku přiklusal a nesl v tlapách předmět, který jí připadal známý.

Podal malou kouli Jaině a zavrčel řadu pokynů. Do tváře se jí pomalu vkradl lišácký úsměv, když pochopila, co našel. Natáhla se, láskyplně mu načechrala chlupy na hlavě a dala se opět do práce.

„Je to, co si myslím?“ zeptal se Ganner a znechuceně hleděl na villipa.

Usmála se na staršího Jediho a obrátila se k Zekkovi. „Pusť mě do tvého křesla.“

Zekk jí uvolnil křeslo pilota, Jaina se v něm usadila, natáhla si kuklu a zaklepala na zvláštně vytvarovanou kouli.

„Jseš si jistá, že je to dobrý nápad?“ odvážil se poznamenat Zekk. „Můžeš současně mluvit a letět?“

Jediná její odpověď bylo posupné zafunění.

„Vždyť ani nevíme, kdo se nám ozve,“ trval na svém.

„To je sice pravda, ale je možné, že se dozvíme něco důležitého. Čím víc toho budeme o této lodi vědět, tím větší bude naše naděje na záchranu.“

Vnější vrstva villipa se odloupla a tkáň uvnitř se začala tvarovat do podoby Yuuzhan Vonga „naladěného“ na tohoto villipa. Za několik okamžiků držela Jaina v rukou děsivý obličej poznamenaný roztřepenými rty a změtí jizev.

Ten obličej znala. Každý v galaxii s přístupem na HoloNet ho znal. Byl to válečný pán Tsavong Lah. Před nedávnem rozeslal po galaxii zprávu, v níž vyzýval ke zničení Jediů a zajetí Jacena Sola. Jaina to holovideo viděla mnohokrát a krev se v ní vařila při každém shlédnutí znovu a znovu.

„Oběť se uskutečnila?“ zeptal se válečný pán.