Jaina kupodivu lhostejně sledovala, jak cizí loď na její povel chrlí plazmu a jak se zničené koralskippery jako krátké jasně zářivé záblesky rýsují na pozadí temného vesmíru. Vše se odehrávalo jako v horečnatém snu a Jaina nebyla ničím jiným než člověkem, kterého trápí noční můra.
Jacen je ztracen.
Ne, to nebylo možné. Jacen žil. Musel žít. Jak by jinak mohla žít ona, kdyby Jacen nežil? Byl její součástí a ona byla součástí jeho už od narození. To, co byli, nebylo možné oddělit od toho, co znamenali jeden pro druhého.
Myšlenky se jí zbortily jako zasažený X-wing při nekontrolovaném pádu. Jaininy letecké instinkty zafungovaly a podařilo se jí pád vyrovnat.
S použitím Síly překročila hranice svých schopností a znalostí získaných během výcviku a snažila se nalézt svého bratra. Místo, kde se Jacen nacházel, bylo stejně černé a neproniknutelné jako sám vesmír. Zavrtala se hluboko do této temnoty a zoufale se snažila v sobě nalézt místo, které vždy patřilo Jacenovi. Avšak i to bylo jako zahalené závojem.
Jacen byl ztracen. Jaina necítila smutek, ale připadala si jako roztržená na dvě části.
Vtom proti unesené lodi vzplál výbuch plazmy. Jaina odpověděla vlastní střelou. Ta vyrazila proti blížící se plazmové kouli jako pomsty chtivá kometa. Dvě střely se srazily jako síly dvou oceánů a vychrlily do temnoty jiskry zářící plazmy.
Zekk obrátil loď na bok, až se šlachy pilotních rukavic napínaly k prasknutí, jak se snažil s lodí vyhnout smrtící spršce.
Naštěstí pro Jedie byli jejich yuuzhanvongští pronásledovatelé rovněž nuceni uhnout stranou. Díky tomu měli na chvilku relativní klid – nehrozilo bezprostřední nebezpečí, že budou zasaženi.
Jaina se otáčela ve svém křesle, až zahlédla světoloď, na níž padl Anakin a na které opustili Jacena. Připadalo jí zvláštní a jaksi nepatřičné, že se tak hrozné místo mohlo zmenšit na malý chuchvaleček černého korálu.
„Přijdeme pro tebe, Jacene,“ slibovala. „Jen vydrž a my se pro tebe vrátíme.“
Já se pro tebe vrátím, dodala v duchu. Kdyby to došlo tak daleko, šla by pro Jacena sama, jako šel Anakin na Yavin 4 vysvobodit Tahiri.
Teď byl Anakin mrtev a Tahiri, potlučená a přemožená žalem, seděla u jeho těla. Drobná světlovlasá dívka plála Silou jako nova – Jaina nemohla necítit její muka. Vazba mezi Anakinem a Tahiri byla jiného druhu než vazba mezi dvojčaty, ale zřejmě neméně silná.
Toto poznání ji zasáhlo jako rána do hlavy. Anakin a Tahiri. Bylo to zvláštní – a přece to tak bylo správné.
Jaininy oči se zalily slzami, které rozložily blížící se proud roztaveného zlata na smrtící duhu. Zekk v křesle pilota tlumeně zaklel a prudce zvedl příď fregaty šikmo doleva. Při strmém manévru yuuzhanvongské lodi se jim zhoupl žaludek. Plazma olizovala břicho lodě, která s hlasitým jekotem těsně míjela nepravidelné korálové výstupky.
Jaina vytrhla levou ruku z živé rukavice a přes kognitivní kuklu, která jí zakrývala obličej, si pěstí utřela slzy. Mezitím ohnula prsty pravé ruky a zakroužila jimi, aby zaměřila cíl. Vrazila levou ruku zpátky do rukavice a sevřela ji v pěst. Vzápětí jejich loď vyplivla na útočící koralskipper kouli hořící plazmy – a v následujícím okamžiku Jaina odpálila další střelu.
Jainina střela zasáhla yuuzhanvongskou loď přesně v okamžiku mezi vztyčením štítu a útokem. Z jejího trupu vylétly úlomky černého korálu a příď dostala zlověstnou rudou barvu, jak se přes ni převalila vlna rozžhaveného nerostu. Po průzoru yuuzhanvongského pilota se rozběhly praskliny.
Jaina vypálila znovu a ještě jednou, dva smrtící útoky načasované s dovedností vypěstovanou během dvou dlouhých let strávených na nesčetných misích. Vystupující gravitační studna koralskipperu pohltila první střelu, ale druhá už byla na vážně poškozený trup příliš. Loď se rozlomila na dva kusy a její život vyprchal do vesmírné prázdnoty. „Já vím, jaké to je,“ procedila Jaina skrz zuby. Jejího ramene se dotkla malá pevná ruka. Ucítila přítomnost Tenel Ka prostřednictvím Síly – byla tam, ale docela jiná. Teprve po chvíli si Jaina uvědomila, proč je tomu tak: pocity její přítelkyně, obvykle jasné a zřetelné jako vytasený blaster, byly pečlivě ukryté.
„Děláme pro Jacena správnou věc,“ pravila Tenel Ka přesvědčivě. „Protože mají jen jedno dvojče, neublíží žádnému. Mysleli jsme si to už dřív, ale teď máme důkaz. Oni nechtějí zničit tuto loď.“
„Hm, ani bych neřekl,“ zabručel Zekk a provedl prudký úhybný manévr, aby se vyhnul další plazmové střele.
„Ale je to tak,“ řekla válečnice ostře. „Zekku, dva roky létáš s nákladními loďmi – opravdu přínosné, ale slabá průprava pro tento útěk.“
„Jo? Tak tady je jiný fakt: Jestli jsem si dobře všiml, dělám manévr za manévrem a zatím se mi daří držet nás naživu.“
„A tady jsou další,“ odsekla Tenel Ka. „Jaina byla členkou eskadry Rogue. Měla přístup k materiálům výzvědných služeb Nové republiky ohledně nepřátelských plavidel. Má za sebou víc leteckých soubojů než vy všichni dohromady. Jestli to chceme přežít, musíš ji nechat pilotovat.“
Zekk chtěl protestovat, ale přerušila ho nová přehradná palba. Divoce zakličkoval, aby se vyhnul blížícím se střelám, a nasměroval loď do prudkého únikového výkrutu. Náhlé přetížení hodilo Tenel Ka do sedadla za pilotem. Zabručela něco svou rodnou řečí a snažila se zvládnout divoké přemety lodi.
Jaina se pevně zapřela nohama do hrbolaté korálové podlahy a tak odolávala zničujícímu přetížení. Očekávala, že se její kognitivní kukla vyboulí jako laloky dagobažské bahenní ještěrky, ta však zůstala na místě, jako by se nic nestalo. Zapamatovala si to pro příště. Pro kteroukoli novorepublikovou loď by tento manévr znamenal nevyhnutelnou zkázu; vnitřní gravitace yuuzhanvongské lodi byla zřejmě mnohem dokonalejší a přizpůsobivější.
Přesto byl po určitou dobu hovor nemožný. Jaina si rychle prošla seznam uprchlíků, když zvažovala slova Tenel Ka. Přežilo devět Jediů, jenom o jednoho víc, než byla polovina jejich původního stavu. Tahiri bylo teprve patnáct a loď pilotovat nemohla. Byla těžce zraněna na těle i na duši a Tekli, chadra-fanská ranhojička, s ní měla plné ruce práce. Plazovitý Tesar, jediný přeživší barabelský bojovník, opravoval štíty na zádi. Lowbacca byl zapotřebí všude a od té chvíle, co uprchli, pobíhal po lodi a látal rány, které živoucí loď utrpěla. Když jeho pokusy nebyly úspěšné, střídavě loď přemlouval a vyhrožoval jí tak šťavnatými wookieeskými výrazy, že Em Teedee, bezradný tlumočnický droid, se ocital v těžkých nesnázích, aby vymyslel přijatelnější eufemismy.
Takže zbývali Tenel Ka, Alema Rar a Ganner Rhysode. Jaina okamžitě vyřadila Tenel Ka. Yuuzhan vongská plavidla nebyla zařízena pro jednoruké piloty. Alema rovněž nepřicházela v úvahu. Twi’lečka byla emočně labilní – Jaina cítila, jak balancuje na pokraji bezmyšlenkovité pomstychtivé posedlosti. Kdyby ji posadili do křesla pilota, napadlo by ji provést sebevražedný střemhlavý útok přímo na nechráněné břicho světolodi. Ganner byl silný Jedi, muž vpravdě impozantního zjevu, jehož úkolem při této misi bylo sloužit jako vějička místo skutečného vůdce – Anakina. Byl třída, ale ne dost dobrý pilot na to, aby je dostal z téhle šlamastyky.
Jaina si uvědomila, že Tenel Ka má pravdu. Anakin zemřel při záchraně Jediů ze smrtelného nebezpečí. Svou poslední misi svěřil do rukou Jacena, ne jejích, ale byla to ona, kdo ji měl dotáhnout do konce. Za Jedie – aspoň za Jedie na této lodi – teď nesla zodpovědnost ona.