A teď, když o tom uvažovala, objevila v obvyklém jediském chápání Síly další slabinu. Nedokázali s její pomocí působit na Yuuzhan Vongy či na lidi jako Han nebo Jag. Možná, že „světlá“ a „temná“ koneckonců nebyly žádné protiklady, ale prostě dvě stránky Síly, která se ukazovala být mnohem rozmanitější a složitější, než si kdokoli z nich dokázal představit. Zbystřila smysly ve snaze zachytit nějaké náznaky této širší perspektivy.
Náhle pocítila silnou přítomnost jiné osoby a její myšlenky se ztratily jako čepel vypnutého světelného meče. Prudce se otočila a stanula tváří v tvář Kypu Durronovi.
Dlouho se beze slov dívala mistru Jedi do očí, vyvedená z rovnováhy a lehce dezorientovaná působením jeho moci na své smysly. V okamžiku jeho příchodu byla zcela bez ochrany. Jaina měla pocit, jako by se probudila z hlubokého transu a zjistila, že hledí přímo do slunce.
Natáhl ruku za ni a přirazil dveře, takže se ocitli sami v chodbě.
Jaininy ochranné štíty bleskově naskočily a jednotlivosti jejich nečekaného setkání začaly nabývat obrysy.
Kyp měl oblečený obyčejný pískový jediský oděv a vlnité vlasy, které už tu a tam prokvétaly stříbrem, mu splývaly na ramena. Pečliví ovládaný hněv z něho tryskal v návalech a výraz v lesknoucích se zelených očích nenechával nikoho na pochybách, na koho tento hněv směřuje.
Jaina bojovně vystrčila bradu a nevědomky napodobila matčinu královskou pózu. „Kype, předpokládám, že jsi nechal za sebou desítky sluhů a stráží, kterým jsi zmátl mysl, takže teď dezorientované bloudí po paláci. To je tvůj styl, že? Nemluvě o tom, že je to jediný způsob jak vysvětlit tvoji přítomnost zde.“
„Dostat se odsud bude snazší. A ty půjdeš se mnou.“
„To sotva,“ řekla chladně.
„Rozmysli si to. Přišel jsem, abych tě odvedl na bratrův pohřeb.“
To bylo poslední, co Jaina očekávala. Kypovo strohé sdělení jí strhlo závoj ze srdce a její smysly na okamžik naplnily zděšení, vztek a bolest nad Anakinovou smrtí.
Jaina rychle zahnala tyto pocity a nahradila je hněvem, který si v ničem nezadal s Kypovým. Dala si ruce v bok a zahleděla se na něho tak upřeně, že odvrátil pohled. „Ty mě chceš ’odvést‘? Ty a který sithský pán?“
Namířil na ni prst gestem, které jí silně připomnělo otce v návalu rodičovského hněvu. „Nedělej potíže, Jaino.“
„Řekni mi jediný dobrý důvod.“
Pátravě na ni pohlédl a výraz v jeho očích zahnal veškeré vzpomínky na otce. „V těchhle šatech nemůžeš směrovat Sílu. Není v nich dost místa, kudy by se protlačila ven.“
Jaině se nahrnula krev do tváří, ale nenapadla ji žádná ostrá odpověď. Co bylo horší, musela připustit, že jeho slova jsou pravdivá. Světelný meč nechala ve své komnatě – rudé šaty, které jí pevně obepínaly tělo, nebyly k jeho nošení uzpůsobené.
Jainu napadla znepokojivá myšlenka: kdyby teď měla světelný meč u sebe, použila by ho. Kyp zvedl jedno obočí, když pocítil její nevyslovenou výzvu.
Jaina se pohybovala na neznámém území a vůbec si nebyla sama sebou jistá. Jedna věc však byla nad slunce jasná – teď, když jí Kyp tak znenadání připomněl pohřeb, těžko se mu mohla vyhnout.
„Půjdu se převléknout,“ řekla chladně.
Kyp setřásl z ramene kožený řemen a hodil jí plátěný batoh. Kývl hlavou k salonku, kde před chvílí Jaina mluvila s Ta’a Chume. „Tamhle.“ Se skřípěním zubů a sršícíma očima napochodovala Jaina do místnosti. Dveře se za ní zavřely, a když se prudce otočila, spatřila u nich stát Kypa se založenýma rukama. „To nemyslíš vážně,“ řekla mu.
Kývl směrem k malovanému paravánu. Jaina za něj s tichým zaklením zašla a postavila ohradu mezi sebe a mistra Jedi. V batohu byl pár nízkých měkkých bot, které, jak poznala, patřily matce, jediský oděv, stejný, jaký měl na sobě Kyp, a světelný meč. Jaina ho zapnula a spatřila čepel známé modrofialové barvy.
„Tys byl v mém pokoji.“
„To není těžký zločin,“ odtušil. „Vypni ten světelný meč, než tě přemůže pokušení vzít spravedlnost do vlastních rukou.“
Vypnula palcem zbraň a věnovala se složitému rozepínání vypůjčených šatů. Konečně si je svlékla a přehodila na druhou stranu paravánu. Volný jediský oděv pro ni znamenal úlevu – tedy, znamenal by, kdyby si ho oblékala za jiných okolností.
Nakonec vyšla ven, zachmuřená, ale rozhodná. „Ať to máme za sebou.“
Kyp vyšel postranními dveřmi a minul velký počet stráží a číšníků, kteří vypadali naprosto zmateně, přesně jak Jaina předpokládala.
Jainin hněv pominul stejně rychle, jako se jí zmocnil. Nemohla dost dobře odsuzovat samotářského Jediho za to, že udělal totéž, co by udělal každý jiný Jedi bez řečí a výčitek. Strýček Luke používal ovládnutí mysli cizích lidí zcela běžně, když jim pomáhal řešit jejich každodenní záležitosti, stejně jako jeho první mistr Obi-Wan Kenobi. Zdálo se, že nikdo si nekladl otázku, je-li pro Jedie správné používat Sílu k přemožení jiné mysli. V tomto ohledu se Kyp nijak nelišil od konzervativnějších Jediů. Jenom byl v této konkrétní činnosti mimořádně dobrý.
Přešli nádvořím k hospodářským budovám, kde byly zaparkovány různé královské dopravní prostředky. Kyp se usadil v landspídru. Jeho dlouhé prsty zručně přeběhly po ovladačích a vozidlo zavrčelo a ožilo.
Jaina se posadila za něj. Landspídr se nadzvedl a tiše klouzal ulicemi. Nechali královské město za sebou, minuli doky a vydali se kolem rozlehlého uprchlického tábora. Kyp zamířil do hustého stínu obecního lesa a řídil landspídr po úzkých cestičkách, které se klikatily vzhůru do pozvolného svahu.
Rychle stoupali na vrchol hory, stromy začaly řídnout a vystřídalo je křoví. Nad obzorem se objevily oba měsíce a vrhaly své bledé světlo na podivné skalnaté útvary, které vroubily vrchol hory. Tam, s vážnými tvářemi jasně ozářenými stovkou pochodní, se už shromáždila její rodina a přátelé.
Kyp zastavil landspídr v uctivé vzdálenosti. Jaina se rychle vyškrábala z landspídru a kráčela ke skupince. Už to, že přijela s Kypem, bylo špatné, tím hůře, že byla stejně oblečená. Ani za nic nehodlala hrát roli svědomité učednice a kráčet uctivě po jeho boku.
Jainin pohled přejel shromáždění, začal u rodičů a pak klouzal po překvapivě početné skupině. Byli tam všichni, kteří přežili výpravu na Myrkr. Tenel Ka stála stranou, stále ještě v bohaté toaletě, kterou měla na sobě dříve večer. Vedle ní stál Jag Fel a Jaina si všimla ještě několika dalších, jejichž slavnostní oděvy ostře kontrastovaly se smutečním oblečením ostatních. Jejich přítomnost poněkud zmírnila Jaininy rozpaky nad jejím neobvyklým příjezdem – Kyp zjevně dal vědět i některým dalším hostům v paláci.
Potom její pohled bezděčně padl doprostřed shromáždění a zahnal všechny další úvahy.
Anakin byl přinesen sem a uložen na vysoký plochý balvan. Obklopoval ho kruh zářících pochodní, které ho oddělovaly od těch, kdo ho přišli vyprovodit na poslední cestu.
Stíny se rozpohybovaly a do osvětleného kruhu vstoupila Tahiri. „Anakin mi zachránil život,“ řekla prostě. „Yuuzhan Vongové zavřeli mé tělo do klece a pokusili se udělat totéž s mou myslí. Anakin přišel na Yavin Čtyři, sám, a vysvobodil mě.“
Umlkla a rozhlédla se po světle pochodní. Na její zjizvené tváři se objevil výraz dojetí, jako by touha ještě jednou následovat Anakina byla příliš silná na to, aby ji mohla ovládnout. Leia vystoupila a položila ruku dívce na rameno. Jaina neviděla matce dobře do tváře, ale zdálo se, že její výraz přiměl Tahiri ustoupit. Dívčina ramena se zvedla a klesla, jak zhluboka vzdychla a uvolnila své místo dalšímu.