Выбрать главу

„Nikdy,“ pravil princ. „To nedovolím.“

„To vy nemůžete ovlivnit!“ odsekla. „Jestliže nebude vládnout vaše dcera, musí vládnout vaše žena. Pokud toho Teneniel Djo není schopná, najděte si ženu, která to dokáže. Protože jestli to neuděláte, někdo z mé rodiny prázdný trůn obsadí a není nejmenších pochyb, že nás tři přitom zavraždí! Vybírejte a konejte rychle, nebo přijdete o možnost to změnit!“

Otočila se na patě a rozzlobená odešla. Isolder se za ní chvíli díval, pak se otočil a odešel opačným směrem.

Tenel Ka náhle prohlédla. Upřeně zírala na nepřátelskou loď a odhodlanou mladou ženu, která se právě stala oporou dalšího pilota.

Teď už chápala, proč ji Ta’a Chume nenutila převzít hapeský trůn. Našla si jinou dívku, která vyhovovala jejím úmyslům ještě lépe.

Stráže se rozestoupily a vpustily Jaga do lodě. Vystoupal do ní po můstku, obyčejné nakloněné rovině podobné jako u většiny lodí třídy fregat. Tím však veškerá podobnost končila. Nepřátelská loď připomínala spíše asteroid než jakoukoli jinou loď, kterou kdy viděl. Váhavě se dotkl rukou trupu. Jeho povrch byl drsný a nepravidelný jako korálové útesy v oceánech Rhigaru 3, modrého měsíce s takřka tropickým podnebím, který obíhal kolem výcvikové akademie syndika MituYraw’nuruoda.

Jag si nedovedl představit, jak mohli Yuuzhan Vongové přimět kolonii drobounkých tvorečků, aby vytvořili plavidlo schopné letů do vesmíru. Tyto lodě prý byly živé, prakticky schopné vnímání. Opatrně na trup zaklepal.

Reakce byla okamžitá a prudká. Náhle se před ním zjevila Jaina Solo a její hezká tvář byla potemnělá studem a vztekem. Když ho uviděla, zastavila se před ním v otevřeném průchodu s rukama v bok.

Jag na ni chvíli mlčky civěl. Byla takřka celá zmazaná světle zeleným gelem a několik chomáčů vlasů jí trčelo vzhůru jako blyštivé hřebíky.

„Přišel jsem nevhod,“ řekl konečně.

„Jak se to vezme,“ odsekla. „Jestli si chcete dát sprchu, máte štěstí. Na téhle lodi jedna je a právě jsem zjistila, jak se pouští.“

„Aha,“ řekl účastně.

Její hnědé oči si ho zkoumavě prohlížely. „Ale vy asi nepotřebujete, aby vás někdo ještě trochu poplival a naleštil. A když říkám poplival‘, ani si neumíte představit, jak doslova to myslím.“

Dlouho spící pocit se probudil, natolik vzdálený, že mu chvíli trvalo, než si vzpomněl, jak se mu říká. Chissové se zpravidla nikdy nenechávali unést hněvem a Jag se naučil tomu své chování přizpůsobovat. „A co tedy potřebuji?“

Jeho chladný tón měl na děvče paradoxní účinek. Jaině se rozsvítily oči. „Ještě se ptejte. Motáte se mi tady a vytrhujete mě z práce.“

„Přišel jsem vám nabídnout loď a místo v eskadře Vanguard.“

„Děkuju,“ řekla odměřeně, „ale já loď mám. Potřebuje jenom trochu seřídit.“

Změřil ji pohledem. Její neupravený zjev ho pobavil a jeho hněv ustoupil. „A jak to jde?“ otázal se zdvořile. Zvedla bradu. „Skvěle. Žádné problémy.“

Hněvivý pohled hnědých očí ho vyzýval, aby jí začal odporovat. Jag si přál, aby mohl zůstat a udělat to. Představa souboje s Jainou Solo byla překvapivě svůdná. Nicméně, jeho eskadra čekala.

„Možná bych vás měl nechat pracovat.“

„Správně. Dobře. Udělejte to.“

V jejím pohledu se zračilo stejně silné přání, aby odešel, jako byla Jagova touha zůstat. To ho zabolelo. Krátce se uklonil na rozloučenou a odešel ráznými kroky, aniž se ohlédl.

Jediná věc zabránila Jaině, aby si nenahrábla plnou hrst slizu, kterým byla pokrytá, a nehodila ji po vzdalujícím se pilotovi: její důstojnost toho dne už utrpěla dost.

Pokrčila rameny a vrátila se do lodě. Lowbacca stál těsně za dveřmi a na tváři zarostlé ryšavými chlupy mu zářil široký úsměv.

„Nevím, co je na tom k smíchu,“ osopila se na něj.

Měl v sobě tolik drzosti, že se zachechtal.

Z náhlého popudu se natáhla vzhůru a oběma rukama popadla Wookieeho za dlouhé chlupy na hlavě. Přitáhla si jeho hlavu dolů k sobě, políbila ho na čelo a přitiskla se k němu v krátkém pevném objetí. Když od něj odstoupila, byla podstatně čistší než před malou chvilkou.

Lowbacca, celý popletený, na ni nechápavě zíral. Z brady mu skanul velký chomáč gelu a s hlasitým plesknutím dopadl na durabetonovou podlahu. Podíval se na svůj kožich hustě pokrytý slizem a zuřivě zaštěkal.

„Teď teprve je to k smíchu,“ sdělila mu Jaina.

Planeta známá pod názvem Hapes se dvakrát otočila kolem své osy od doby, kdy se z temného prostoru vynořila Harrarova kněžská loď. Po celý čas knězův válečník a posádka pracovali bez oddechu, aby vysledovali uloupenou loď.

Když nakonec přišel Khalee Lah do knězových komnat, Harrar zcela správně tušil, že přišel přiznat porážku.

„Ztratili jsme průzkumnou loď,“ uzavřel válečník, „a několik zrádných otroků.“

„Překvapuje mě, že se ti hapanští nevěřící stále úspěšně brání,“ řekl Harrar zamyšleně. „Utrpěli těžké ztráty u Fondoru, a přesto stále bojují a bojují dobře. Naším hlavním úkolem je získat zpět Jainu Solo, ale vypadá to, že tato Hapeská hvězdokupa nám poskytne další cenné oběti.“

„To není moc pravděpodobné,“ pravil válečník odmítavě. „Ti, kdo bojují, jsou uprchlíci z Coruscantu. Od nich bychom mohli získat nějaké dary bohům, ale ne od těch hapanských zbabělců.“

„Dostali jsme hlášení, že několik lodí bylo zničeno druhem známým jako Chissové. Je to národ, který žije odloučeně na hranicích této galaxie.“

„V této galaxii je bezpočet ras,“ řekl Khalee Lah. „Chisských lodí je příliš málo na to, aby pro nás představovaly vážnější hrozbu.“

Knězem proběhl nával hněvu. Hrdost byla pěkná věc, ale moudry vůdce nikdy nezapomíná na možnost nezdaru. Ne poprvé ho napadlo, jestli přítomnost Khaleeho Laha na palubě jeho kněžské lodi neznamená spíše pokání než poctu. „Že by se jednalo o průzkumníky?“ nadhodil.

Válečník se zamyslel. „To je možné.“

„Když jich malá hrstka bojuje tak dobře, co teprve, kdyby nás napadli všemi silami? Bylo by dobré dozvědět se víc o tom, co jsou tito Chissové zač a proč sem přiletěli.“

Khalee Lah se zamračil. „Naším hlavním úkolem je znovu získat dvojčata Solova. Osud válečného pána je v našich rukou.“

„A my ten úkol splníme,“ řekl Harrar a musel se hodně přemáhat, aby zůstal klidný. „Osud válečného pána závisí také na tom, kolik informací užitečných Yuuzhan Vongům dokážou kněží Yun-Harly získat. Přiměj svoje bojovníky, aby vynaložili všechny síly a zajali jednoho z těch Chissů.“

Khalee Lah se stále tvářil pochybovačně, proto kněz dodaclass="underline" „Jediská dvojčata budou brzy v našich rukou. Čekají tě nové výzvy, nová sláva. Pokud se ukáže, že ti Chissové jsou zdatní nepřátelé, kdo jiný by mohl vést útok na jejich domovské světy lépe než Khalee Lah?“

„V tom se shodneme.“ Válečník se usmál a vypadalo to, jako kdyby se roztřepené okraje jeho zjizvených rtů proměnily v krátké úzké tesáky.

Harrar postřehl v očích Khaleeho Laha zrození nové touhy a byl spokojen. Pokud mladý válečník viděl v každém nevěřícím příležitost k získání slávy a povýšení, bylo méně pravděpodobné, že je odbude coby „bezcenné protivníky“. Už jednou se této chyby dopustili u Jainy Solo. Harrar tušil, že by mohla být dost chytrá na to, aby toho dokázala využít.

Snad, uvažoval, byla tahle samozvaná intrikánka přesně tím, co o sobě tvrdila – bytostí dostatečně chytrou a silnou na to, aby se mohla rovnat Yun-Harle. To pomyšlení ho současně děsilo i přitahovalo.