„Vypadáte ustaraně, Eminence,“ všiml si Khalee Lah.
„Zamyšleně,“ opravil ho Harrar. Slabě se pousmál, aby ukryl své kacířské nápady pod maskou cynického pobavení. „Válka je často plná ironie. Rád bych věděl, co by si asi pomyslel velitel těchto nevěřících z daleka, kdyby věděl, že každý jeho útok neznamená pro Yuuzhan Vongy zastrašení, ale výzvu!“
18
Druhého dne brzy ráno se princ Isolder vypravil se stráží do uprchlického tábora. Snažil se ignorovat bystrozraké bojovníky, kteří ho těsně obklopovali. Tělesná stráž byla pro osoby v jeho postavení nezbytností a jen těžko si vzpomínal na těch pár chvil, kdy byl na své domovské planetě opravdu sám. Když ale procházel mezi řadami jednoduchých stanů, palčivě si uvědomoval, o co všechno tito lidé přišli a jak je musí okázalost hapanského dvora dráždit.
Jeho průvodce se zastavil u stanu, který se nijak nelišil od ostatních. „Nechte mě o samotě,“ nařídil Isolder. Přejel modrýma očima po svém doprovodu a dal tak najevo, že rozkaz platí i pro tělesnou stráž. Uklonili se a ustoupili.
Zaklepal na opěrný kůl a jako odpověď se ozvalo neurčité zabručení. Odhrnul stranou kus plachtoviny zakrývající vchod a vstoupil do první ze dvou místností.
Han a Leia Solovi seděli u malého skládacího stolku. Oba drželi kouřící hrnky a měřili si ho unaveným, ale ostrým pohledem.
Isoldera udivilo, jak si ti dva byli podobní. Bylo to něco, co se nedalo vysvětlit jejich společnými zážitky, ani těžkými ztrátami, které je nedávno postihly. Han Solo do puntíku odpovídal představě stárnoucího piráta. Zážitky z mnohaletého života dobrodruha byly vepsány v jeho vrásčitém a zjizveném obličeji. Dvoudenní strnisko mu dodávalo divoký výraz. Byl o něco tlustší, šedivější a tvrdohlavější – nic překvapivého.
Změna, která se stala s Leiou, byla děsivá. Krátké vlasy jí začaly odrůstat a trčely jí do stran. Na sobě měla přiléhavou leteckou kombinézu. Byla hubenější, než jak si ji Isolder pamatoval, a ve tváři nezkrášlené kosmetikou bledá. Přes její zanedbaný zevnějšek, nebo snad právě proto, vypadala na svůj věk mnohem mladší. Pryč však byly umně zapletené prstence hnědých vlasů, jemně zřasené pláště, královské držení těla – vše, co mu padlo do oka před dvaceti lety. Mohla by být jednou z tisíců unavených bojovnic chystajících se do další bitvy.
Potom se výraz její tváře změnil. Zvedla bradu, na rtech jí zahrál přívětivý úsměv a únava v ocích se skryla za dobře nacvičenou maskou. Princezna a diplomatka vstala, obešla stolek a vyšla mu vstříc s otevřenou náručí.
„Princi Isoldere,“ řekla srdečně. „Děkuji vám, že jste nás zde přijali. Lidé z Hapeské hvězdokupy toho pro nás tolik udělali.“
Uchopil ji za ruce a přitiskl si je ke rtům. „Fondor byla moje chyba, princezno. Pokoušela jste se mne varovat před vysláním flotily. Nechť mezi námi není nedorozumění v této záležitosti, ani v žádné jiné.“
„To vypadá, že máš něco na srdci,“ poznamenal Han a namáhavě se zvedl ze židle.
„Ne, zůstaň, prosím tě,“ řekl princ. „To, co vám musím říct, se týká vás obou.“
Han pokrčil rameny a přitáhl ke stolku bednu, zatímco Leia přinesla ještě jeden hrnek. Posadili se a usrkávali hustý silný nápoj. „Jaká byla cesta?“ zeptala se Leia.
„Poučná a taky znepokojivá. Dozvěděl jsem se pár věcí, které by mohly být pro vaší rodinu důležité. U Yuuzhan Vongů se narození dvojčat považuje za zázrak. Dvojčata spolu bojují na život a na smrt a vítěz pak hraje ústřední roli při důležitých událostech.“
Han šťouchl do Leiy. „Buď klidná, drahoušku. Rozdáš si to s Lukem. Akorát budeš muset bojovat nečistě.“
Vrhla na manžela zamračený pohled. Zvedl ruce v předstírané omluvě a uličnicky se usmál, načež se jí v očích napůl pobaveně a napůl podrážděně zablýsklo. Isolder si pomyslel, že by mu byla stokrát milejší tato odpověď než klidná, předstíraná přívětivost, s níž se obrátila na něj.
„Omluvte, prosím, to přerušení,“ zamumlala.
„Ovšem. Tsavong Lah odhalil, veřejně a jednoznačně, své úmysly s vaším synem Jacenem. Je pravděpodobné, že teď se jeho zloba přesune na Jacenovo dvojče.“
Přívětivý výraz na Leiině tváři zmizel. „Jacen žije,“ řekla s jistotou.
Isolder tázavě pohlédl na Hana. „Nejspíš už jsi o tom slyšel,“ řekl Han. „My taky. Ale Leia říká, že není mrtvý, a já sázím na ni.“
Věnovala mu krátký vděčný pohled a opět se obrátila k Isolderovi. „Nicméně plně chápu vaše stanovisko. Zdá se, že Yuuzhan Vongové jsou posedlí představou oběti. Pokud mají podle nich dvojčata takovou moc, patrně chápou obětování dvojčat jako obzvlášť významný dar jejich bohům.“
„To není všechno,“ pravil princ. „Mluvil jsem s Tenel Ka a sledoval Jainu při práci na yuuzhanvongské lodi. Pojmenovala loď Intrikánka, což je odkaz jak na Yun-Harlu, intrikánskou bohyni, tak na ni samotnou. Chtěla tím vyzvat yuuzhanvongského kněze, aby pronásledoval ji a ostatní mladé Jedie. Ihned poté zmátla jejich schopnost sledovat uloupenou loď. Vypadá to, že je chce vyprovokovat, nebo dokonce přimět k tomu, aby přijali její roli intrikánské bohyně.“
Hanovo obočí vylétlo vzhůru a jeho ošlehanou tvář zkřivil potměšilý úsměv. „Tak bohyně, jo?“
Leia na něj nedůvěřivě pohlédla a bylo zřejmé, že nijak nesdílí jeho pýchu na pochybné metody jejich dcery.
Rychle potlačil úsměv. „Nemůžeš říct, že naše dítě neví, co chce.“
Leia vzdychla a odsunula se od stolu. „Promluvím s dcerou. Jaina si nikdy nedala říct.“
„Nemluvě o tom, jak je tvrdohlavá,“ přisadil si Han.
„Nebudu se s ní hádat. Jenom se ji pokusím přimět, aby nám své plány – ať jsou jakékoli – prozradila. Pak si nad nimi sedneme, řekneme k nim svoje, případně je vylepšíme a sladíme s našimi.“
Han mrkl na Isoldera. „Nechci se hádat,“ zopakoval. „Jenom buď tak laskavá a zajisti, aby ta ’diskuse‘ proběhla na otevřeným prostranství a kolem nebyly žádný hořlavý materiály.“
„Ty s námi nejdeš?“ zeptala se Leia.
„Mám ještě nějakou práci na Falconu. Vy dva jděte napřed.“
Hovořil uvolněně, bez podrážděného tónu, který provázel jeho dřívější jednání s Isolderem. Prince to nepřekvapovalo. Pohledy, které si Han a Leia vyměňovali, svědčily o tom, že mezi nimi zavládl vztah, který žádný bývalý nápadník nemůže ohrozit, natož zpřetrhat. Han letmo políbil manželku a nalil si další hrnek hustého kalného nápoje.
Když ale Isolder odhrnul plachtu, aby Leia mohla vyjít ven, zaslechl Hanovu tiše pronesenou radu: „Bacha na zadek, drahoušku.“
Princ pochopil, že Han tím nemyslel nebezpečí, které by snad mohlo hrozit od bývalého nápadníka. A jak znal Ta’a Chume, musel s ním naprosto souhlasit.
Leia Organa Solo si byla vědomá, že dokonce i v těžkých časech jsou jistá pravidla neporušitelná. Nemohla se pohybovat v palácovém komplexu, aniž by vzdala čest panující královně-matce.
Ohlásila u brány své jméno a byla rychle uvedena do komnat Teneniel Djo. Uniformovaná stráž ji zavedla do místnosti, která byla zařízena spíše jako ložnice než přijímací salonek. Leia v první chvíli nepoznala ženu, která se namáhavě zvedla z křesla, aby ji uvítala.
Když přišla Teneniel Djo jako mladá žena na Hapes poprvé, byla svým způsobem rarita: prostá, přímá válečnice mezi pletichářskými aristokraty, nepříliš hezká žena v zemi, kde byli lidé proslulí svou krásou. Malou, podsaditou postavou se odlišovala od mrštných Hapanů, stejně jako svou schopností vnímat a používat Sílu. Leia okamžitě poznala, že tato schopnost zeslábla natolik, že z ní skoro nic nezůstalo.