Выбрать главу

Tenký proud plazmy pronikl křídlem Veeminy lodi. XJ vychýlen z rovnováhy se divoce zakymácel, naprosto se vymkl kontrole a zřít se přesně na loď, kterou ochraňoval. XJ explodoval – a výbuchem byl zasažen i levý fúzní motor frachťáku.

Na boku zasaženého frachťáku se objevila velká žhavá trhlina ozářená vnitřní explozí. Kyp, jakkoli soustředěný na vlastní boj, pocítil prudký nával hrůzy a poté náhlé přetržení nitek všech životů na nešťastné lodi.

Za cenu velkého duševního úsilí obrátil Kyp pozornost opět na velký koralskipper. Yuuzhan Vong si zjevně povšiml pomoci poskytované staré korvetě. Velký koralskipper neúprosně mířil k plavidlu Danni Quee. Zbloudilý laserový paprsek zasáhl jednu z třaskavých střel. Vybuchla a z její zlověstně růžové špice vyrašil květ bílého plamene. Skip už však stačil odletět z dosahu výbuchu.

Kyp už ale tuto střelu nepotřeboval. Nařídil Octině eskadře přeskupit se a zaujmout obranné postavení kolem lodi s jediskými vědci.

„Jak říká mistr, na velikosti nezáleží,“ procedil skrz zuby.

Uvolnil druhou střelu a nestaral se o to, že ji spolkla jedna z kmitajících černých děr u koralskipperu. Ponořil se hluboko do sebe a pátral po schopnostech, které nepoužil už mnoho let.

Kdysi dávno Kyp takto ovládl loď a odtáhl ji z běsnícího středu plynného obra. Nyní se s použitím Síly zmocnil zničeného frachťáku.

Ten vyrazil s ohromující lehkostí a neochvějně mířil vzduchoprázdným prostorem k zaštítěnému koralskipperu.

V komu se ozval zlověstný smích Iana Rima. „Lstivý jako vždycky, Kype! Nenechte ho uniknout, Tucte!“ vykřikl.

Poručík provedl prudký obrat a jeho dva zbylí piloti v patách za ním. Kroužili kolem velkého koralskipperu a odřezávali mu cestu k ústupu za přestřelky s ostatními nepřátelskými skipy. Jejich riskantní manévry si záhy vyžádaly daň – Ianová loď se dostala do křížové palby Yuuzhan Vongů. Na dvojí výbuch plazmy jeho štíty nestačily a loď se rozplynula v zářících záblescích plazmy a roztaveného kovu.

Piloti, jimž Ian velel, tvrdošíjně pokračovali v nastoleném kurzu. X-wingy dál útočily na velkou loď a nutily ji držet kmitající štíty nahoře, když se přiblížil zničený frachťák. Teprve v poslední chvíli se zbylé X-wingy obrátily a vyrazily do bezpečí.

Frachťák se vůbec nedostal do těsné blízkosti. V jednu chvíli tam byl, v následující prostě zmizel v prázdnu. Co následovalo, nebylo přesně to, co měl Kyp v plánu.

Počítal s fyzickým nárazem, nebo, když se to nepodaří, s tím, že by frachťák mohl zahltit dovin basalovu kapacitu a učinit velký koralskipper zranitelný vůči útoku. Nikdy by ho nenapadlo, že několik černých děr u skipu se může sloučit v jednu a obalit yuuzhanvongskou loď jako rukavice obrácená naruby. Najednou však frachťák zmizel. S ním i koralskipper.

A s nimi i unikající X-wingy.

Smrt zasáhla piloty s takovou rychlostí, že si ji ani strach, ani rozum nedokázaly uvědomit. Nikdo z nich nezaregistroval její příchod. Ke Kypovi nedošel žádný z jejich posledních pocitů – pouze náhlý, takřka ohlušující výbuch ticha.

Bolest a pocit viny zaplavily Kypa jako temná vlna. Napjal všechny síly a rázně potřel tyto pocity dřív, než stačily narušit jeho soustředění a jeho rozhodnost. Nesměl to připustit. Nesměl se poddat nejistotě, která tak ochromila jeho jediské kolegy.

Nemohl nicméně popřít, že se odhodlal k masivnímu použití energie Síly a tím, ač neúmyslně, zavinil smrt lidí, kteří mu byli tolik blízcí.

Kyp se přinutil znovu se soustředit na boj. Rychle vyhodnotil situaci. Zbyla už jenom Octa a dva z jejích pilotů. Ve čtyřech ještě mohli způsobit nepříteli nějaké ztráty.

Přivolal zbytek Tuctu a určil sektor, který zjevně nebyl bojem zasažen. „Přeskupíme se do čtyřkové formace pod mým velením.“

Lodě okamžitě poslechly a kličkovaly mezi jediskými plavidly.

Náhle k němu dorazila vlna žalu od Octy Ramis vystřídaná na okamžik trýznivým prozřením a nakonec vztekem. Kyp se ani moc nedivil, když si uvědomil, že se nezlobí na Yuuzhan Vongy, ale na něho.

„Mistr Skywalker měl pravdu,“ pronesla smrtelně vážným hlasem „Klidně to považuj za dezerci.“

Její X-wing XJ vybočil z formace a obloukem zamířil zpět k jediské peruti. Po chvíli ji následovali zbylí dva příslušníci její eskadry.

Kyp ji nechal být.

Padlo dalších devět jeho pilotů a připojili svá jména k prodlužujícímu se seznamu těch, kdo od začátku války zahynuli pod jeho velením. I když jejich smrt Kypa silně tížila, bral to jako otázku válečného štěstí. Dosud nikdy ale nepřekročil hranici, kterou si dávno předtím stanovil, a nezpůsobil smrt svých druhů v energii Síly. V této smutné chvíli se mu zdálo, že tímto jediným skutkem smazal vše dobré, co kdy vykonal, všechny neotřesitelné argumenty, všechno, za čím si stál.

Chvilka nerozhodnosti, nic víc, ale cena za ni byla vysoká. Koralskippery se sesypaly na Octiny lodě jako smečka voxynů.

Kyp vrazil mezi ně pevně rozhodnut, že jich vezme s sebou tolik, kolik jen bude možné.

Najednou začala síla yuuzhanvongských útoků z nevysvětlitelných důvodů slábnout. Několik koralskipperů se otočilo a zamířilo pryč podivným klikatým letem, jako by byli opilí. Octa Ramis využila tohoto zdánlivého zmatku a jala se je pronásledovat. Ostatní X-wingy ji následovaly.

Proti Octině lodi vyrazily dva skipy. Nepřátelské lodě o sebe lehce zavadily, odskočily od sebe a vyrovnaly dráhy letu. Ihned se vrátil a prudce zaútočily z boku.

Na X-wingy dopadly plnou silou úlomky korálu jako smrtící šrapnel. Obě neovladatelné lodě přešly do vývrtky a zmizely. Pouze Octě se podařilo zařadit do těžce pochroumané jediské flotily.

„Úkol splněn,“ řekla nevzrušeně.

Kyp mohl jenom přikývnout. Už několik měsíců se družina Danni Quee pokoušela zablokovat yammoska, ohyzdnou telepatickou příšeru, která koordinovala akce mnoha lodí. Soudě podle náhlého zmatku propuknuvšího mezi Yuuzhan Vongy byli úspěšní.

Ale on, Kyp Durron, selhal. Opět.

Pocítil nával smutku a deset těžkých let pojednou ztratilo svůj význam. Chvíli Kyp prožíval stejná muka jako při bratrově smrti. Zaplavila ho melancholie a zoufalství, které se ho zmocnily v onu hroznou chvíli.

„Jaino,“ zašeptal náhle a nevěděl vlastně proč.

Kyp potřásl hlavou, jako by si ji chtěl vyčistit. Ovšemže věděl o hezké a pragmatické Jaině Solo – který Jedi ne? – jenže ta, pokud mu bylo známo, nebyla zrovna jeho krevní skupina. Nebylo mezi nimi nic, co by vysvětlovalo toto letmé spojení; popravdě řečeno, její reakce po útoku na sernpidalskou lodní líheň naznačovala, že v případě potíží by ho s klidem nechala na holičkách.

V tom se na nebi objevila známá loď, otlučená starožitnost, přesto jedna z největších legend v galaxii. Za ní poletovaly tři koralskippery a chrlily smrtící horninu.

„To teda ne,“ zařekl se v duchu Kyp a zjistil, že se zase dokáže v reakci na toto nové nebezpečí do jisté míry soustředit. „Falcona nedostanete.“

Jedi odhodil zbývající dvě rakety a pomocí Síly je navedl na nepřátelské lodě. Opět je zastavil v nevelké vzdálenosti od živoucích lodí. Zaměstnal dovin basaly skipů náhlou laserovou palbou a pak jeho rakety udeřily. Dvě nepřátelské lodě explodovaly. Úlomky korálu se roztavily při průletu mezi kapkami plazmy vyvrhované třetí lodí.

Jedi přepnul na vnější frekvenci. „Millennium Falcone, tady Kyp Durron. Nestojíte o wingmana?“