Všechny tři oči se zuřivě rozšířily. „Bakawa! Bakawa!“ Bez dalších úvodů praštil Ephanta Mona do rypáku, až odletěl mezi chobotnatíky.
See Threepio měl pocit, že taková odpověď nepotřebuje překládat, a využil příležitosti stáhnout se do pozadí – kde vzápětí vrazil do malého droida, který servíroval pití. Sklenky se rozletěly všemi směry.
Sporý malý droid vydal plynulou sérii popuzených hvizdů, tutání a pískání – Threepio je okamžitě poznal.
Podíval se dolů s neskrývanou úlevou, „Artoo! Co tady děláš?“
„dúWílp chWHRrnrí bedzhng.“
„To vidím, že servíruješ pití. Ale tady je to nebezpečné. Chtějí popravit pana Luka, a jestli nebudeme opatrní, popraví nás taky!“
Artoo hvízdl – poněkud lehkomyslně, aspoň z hlediska Threepio. „Přál bych si, abych měl tvou sebedůvěru,“ odpověděl mrzutě.
Jabba se chechtal, když viděl, jak Ephant Mon padá k zemi – miloval dobré bitky. Zvlášť rád viděl, jak padá někdo silný, hrdý.
Zatahal svými oteklými prsty za řetěz, který měla princezna Leia připevněný ke krku. S čím větším odporem se setkal, tím víc slintal – dokud si nepřitáhl vzpurnou, spoře oděnou princeznu ještě jednou k sobě.
„Nezabíhej se moc daleko, moje milá. Brzo budeš mít příležitost ocenit všechny moje přednosti.“ Přitáhl ji velmi blízko a donutil ji, aby se napila z jeho sklenky.
Leia otevřela ústa a uzavřela svou mysl. Byla to nechutná břečka, samozřejmě; ale existovaly horši věci, a v každém případě tohle nebude dlouho trvat.
Ty horší věci dobře poznala. Srovnávacím měřítkem pro ni byla noc, kdy ji mučil Darth Vader. Skoro ji zlomil. Temný pán se nikdy nedozvěděl, jak blízko měl k informaci, kterou po ní chtěl, totiž umístění povstalecké základny. Zajal ji těsně poté, co se jí podařilo poslat Artoo a Threepio pro pomoc – zajal ji, vzal na Hvězdu smrti, dával jí injekce chemikálií, které oslabovaly vůli… a mučil ji.
Nejdříve mučil její tělo, pomocí svých výkonných trestných droidů. Jehly, ohnivé nože, elektrošoky. Všechnu tu bolest vydržela, stejně jako teď vydržela hnusný Jabbův dotyk – pomocí přirozené vnitřní síly.
Sklouzla o několik stop dál od Jabby, když se jeho pozornost rozptýlila, a pohnula se, aby vyhlédla ven mezi žaluziemi, zamžourala prašným slunečním světlem na skif, ve kterém se vezli její zachránci.
Zastavovali.
Vlastně celý konvoj se zastavoval nad mohutnou jámou v písku. Admirálský člun se spolu s eskortním skifem přesunul k jedné straně obří propadliny. Skif s vězni se vznášel přímo nad jámou, asi dvacet stop vysoko.
Na dně hlubokého písečného trychtýře se krabatila odporná, slizem lemovaná, růžová, membránovitá díra, nyní téměř nehybná. Jáma měla v průměru osm stop, po obvodu byly natěsnané tři řady zubů ostrých jako jehla a stočených mírně dovnitř. Na sliz se lepil písek, který občas sklouzl do černé jeskyně uprostřed.
To byla sarlakova tlama.
Z boku vězeňského skifu bylo vytaženo železné prkno. Dva strážní rozvázali Lukovi pouta a hrubě ho na prkno vystrčili, přímo nad ústí jámy, která se hned začala vlnit peristaltickými pohyby a vylučovat ještě více slizu, protože ucítila, že brzo dostane maso.
Jabba odvedl svoji společnost nahoru na pozorovací palubu.
Luke si mnul zápěstí, aby se mu rozproudila krev. Vedro tetelící se nad pouští mu zahřálo duši – koneckonců, vždycky to byl jeho domov. Uviděl Leiu, která stála u zábradlí velké lodě, a mrkl. Oplatila mu to.
Jabba přivolal k sobě Threepio a pak zlatému droidovi mumlal příkazy. Threepio se postavil ke komlinku. Jabba zvedl paži a nesourodé shromáždění intergalaktických pirátů zmlklo. Threepio pozvedl hlas, zesílený reproduktorem.
„Jeho Excelence doufá, že zemřete čestně,“ oznámil Threepio. Vůbec to neznělo vznešeně. Někdo určitě založil nesprávný program. Byl to přece jenom droid s podrobně vymezenými funkcemi. Jeho úlohou bylo pouze překládat, nějaké improvizace nejsou žádoucí. Potřásl hlavou a pokračovaclass="underline" „Ale pokud by si někdo z vás přál žádat o milost, Jabba nyní vyslechne vaše prosby.“
Han vykročil kupředu, aby se s tím opuchlým slimákem podělil o své poslední myšlenky, pro případ, že by dál nic nevyšlo. „Řekni té oslizlé červí skete –“
Naneštěstí byl Han obrácený tváří k poušti, na opačnou stranu od admirálského člunu. Chewie se natáhl a Sola otočil, takže teď se díval správně na tu oslizlou červí sketu, ke které mluvil.
Han přikývl a nepřestával mluvit. „– červí skete, že mu takovou radost neuděláme.“
Chewie vydal několik bručivých zvuků na znamení úplného souhlasu.
Luke byl připraven. „Jabbo, to je tvoje poslední šance,“ zakřičel. „Propusť nás, nebo zemřeš.“ Vrhl pohled na Landa, který se nenápadně přesunoval na záď skifu. Už je to tady, spočítal si Lando – prostě vyhodí stráže přes palubu a uletí všem před nosem.
Zrůdy na velkém člunu řvaly smíchy. Artoo se v tom všeobecném pozdvižení tiše přesunul po rampě na horní palubu.
Jabba zvedl ruku a jeho nohsledi ztichli. „Jsem si jist, že máš pravdu, můj mladý příteli Jedi,“ usmíval se. Pak obrátil palec dolů. „Hoďte ho tam.“
Diváci propukli v jásot, když Weequay postrkoval Luka k okraji prkna. Luke se podíval na Artoo, který stál osaměle u zábradlí, a furiantsky malému droidovi zasalutoval. Na tento předem domluvený signál se na zakulacené hlavě Artoo odsunul poklop, a vysoko do vzduchu vystřelil jakýsi projektil, který nad pouští opsal půvabný oblouk.
Luke skočil; zvedl se další krvežíznivý jásot. Ale v okamžiku kratším než vteřina se Luke ve volném pádu otočil a prsty se zachytil za okraj prkna. Tenký kov se pod jeho vahou prudce ohnul, téměř se zlomil, strnul, a pak Luka katapultoval vzhůru. Luke ve vzduchu udělal salto a dopadl doprostřed prkna – na místo, které před chvilkou opustil, jenomže teď za zády zmatených stráží. Nedbale natáhl ruku do strany, dlaní vzhůru – a do otevřené ruky mu přesně vklouzl světelný meč, který Artoo odpálil směrem k němu.
S rychlostí rytířů Jedi Luke zažehl meč, zaútočil na strážného na okraji rampy a ten s ječením spadl do cukající se sarlakovy tlamy.
Na Luka se vyrojili další strážní. Luke se k nim zlověstně blížil, světelný meč zapálený.
Byl to jeho vlastní světelný meč – ne otcův. Ten otcův ztratil v souboji s Darth Vaderem, při kterém přišel také o ruku. S Darth Vaderem, který Lukovi řekl, že on je jeho otcem.
Ale tento světelný meč si Luke vyrobil sám, v opuštěné chatrči Obi-Wan Kenobiho na druhé straně Tatooinu – vyrobil ho pomocí nástrojů a součástek starého mistra Jedi, vyrobil ho s láskou, zručností a ze zoufalé potřeby. Teď jím vládl, jako by mu přímo vyrostl z raky; jako by byl prodloužením jeho paže. Tenhle světelný meč byl opravdu Lukův.
Kosil útočníky jako světlo pronikající stíny.
Lando se chytil do křížku s kormidelníkem, snažil se dostat k řízení. Laserová pistole kormidelníka vypálila a roztříštila nejbližší panel; skif se sklonil na stranu – další strážný přepadl do jámy, a v pádu srazil všechny na palubě na hromadu. Luke se zdvihl a utíkal ke kormidelníkovi, světelný meč napřažený. Stvůra před tím oslňujícím pohledem ustoupila, zakolísala… a už také přepadla přes okraj do nenasytného chřtánu.
Vyděšený strážný přistál na měkkém, písečném svahu jámy a začal neúprosně klouzat k zubatému, slizkému ústí. Zoufale zarýval ruce do písku a ječel. Najednou se ze sarlakovy tlamy vynořilo svalnaté chapadlo, sklouzlo po slepeném písku, pevně se obtočilo kolem kormidelníkova kotníku a stáhlo ho do jámy s groteskním mlasknutím.