Vracel jsem se autem s Shusgisem, který do toho odpoledne nevnesl nic jiného než svůj bujarý smích. Zeptal jsem se ho: „Co je to ten Sarf?"
„Jeden ze stálých úřadů Vnitřní správy. Zajímá se o falešné záznamy, nedovolené cestováni, fingovaná pracovní místa, padělky, zkrátka – krámy. No a slangová orgotština má pro krámy, odpad vyraz sarf, takže je to něco jako přezdívka."
„Znamená to tedy, že inspektoři jsou agenty Sarfu?"
„No… někteří ano."
„A policie, předpokládám, že pod něj do určité míry taky spadá, ne?" Pečlivě jsem při tom dotazu vážil slova a odpověď se nesla v podobném duchu. „Domnívám se, že ano. Jsem ovšem ve Vnější správě a nevyznám se ve všech úřadech tam u nich ve Vnitru."
„Člověk se v nich opravdu těžko orientuje; co je to například Úřad vodstva?" A tak jsem co nejrychleji vycouval od tématu Sarf. Shusgis si k tomuto tématu něco nechával pro sebe, což by asi nemělo žádný význam pro člověka řekněme z Hainu nebo nějakého šťastlivce z Chiffewaru; ale já jsem se narodil na Zemi. Není to úplně jednoznačně špatné mít předky, kteří páchali nekalosti. Po takovém dědečkovi – žháři může například člověk podědit nos na zápach kouře.
Fascinovalo mě a zároveň pobavilo, že jsem tady na Gethenu objevil řídící orgány, které se jako vejce vejci podobají tomu, co známe z historie Terry: monarchii a rozbujelou byrokracii. Současné děni mě taky fascinovalo, ale už nebylo tak zábavné. Je zvláštní, že čím primitivnější společnost, tím nekalejší pozadí.
Takže Gaum, který ze mě chtěl udělat lháře, byl agentem orgotské tajné policie. Věděl, že to Obsle o něm ví? Nepochybně ano. Znamená to, že byl agent provokatér? Spolupracoval formálně s Obslovou frakci, nebo pracoval proti ní? Která frakce uvnitř Třiatřicítky řídila Sarf, nebo jím byla řízena? Raději bych si měl tyhle věci ujasnit, ale asi to nebude tak snadné. Zdálo se vysoce pravděpodobné, že se mi cesta, která na chvíli vypadala průchozí a nadějná, zatarasí a zkomplikuje různými záhadami stejně jako v Erhenrangu. Napadlo mě, že všechno šlo jako po másle, dokud se včera jako stín po mém boku neobjevil Estraven.
„Jaké postavení má tady v Mishnory lord Estraven?" zeptal jsem se Shusgise, který se uvelebil v koutě nehlučného vozu a vypadal, že brzy usne.
„Estraven? Tady se mu říká Harth. Víte, my v Orgoreynu nemáme tituly, s příchodem Nové éry jsme tohle všechno odbourali. Mám za to, že je hostem komensala Yegeyho."
„Bydlí tam?"
„Řekl bych, že ano."
Už už jsem chtěl podotknout, že to je divné, že včera večer u Sloseho byl a u Yegeyho dnes ne, když vtom mi došlo, že ve světle našeho letmého ranního rozhovoru to tak divné není. Samotné pomyšleni na to, že se úmyslně drží v ústrani, mí bylo nepříjemné.
„Objevili ho," rozpovídal se Shusgis a hledal na vypolštářovaném sedadle vhodnou polohu pro své mohutné pozadí, „na jižním konci v jakési továrně na lepidlo nebo na konzervování ryb nebo na nějakém takovém místě a vytáhli ho z bláta. Hoši z Volného obchodu, abyste rozuměl. Byl pro ně samozřejmě užitečný coby člen kyorremy a ministerský předseda, a tak nad ním drží ochrannou ruku i teď. Myslím, že tím hlavně chtějí naštvat Mersena. Ha, ha! Mersen pracuje pro Tiba a je pochopitelně přesvědčený, že o tom nikdo neví, a přitom to ví každý, a Hartha nemůže ani vidět – myslí si, že je buď zrádce nebo dvojitý agent, a neví, na čem je, a nemůže riskovat shifgrethor, aby po tom pátral. Ha, ha!"
„A vy se přikláníte k čemu, pane Shusgisi?"
„Že je zrádce. Prostě a jednoduše. Dopustil se zrady, co se týká nároků jeho země na Sinothské údolí, jen aby zabránil Tibovi dostat se k moci, ale nezvládl to dost chytře. Tady by ho čekal horší trest než jen exil. Při bradavkách Meshových! Když se člověk pustí do hry proti svým, prohraje celý zápas. To tihle hoši, co milují jen svou osobu a ne svou vlast, jaksi nechápou. I když já si myslím, že Harthovi je v podstatě fuk, kde je, hlavně když se může propracovat k nějakému vlivnému postaveni. Jak vidíte, nevedl si tady těch pět měsíců špatně."
„To ne."
„Vy mu taky nevěříte, co?"
„Ne."
„To rád slyším, pane Aii. Já nechápu, proč se ho Yegey a Obsle tak drží. Je to prokazatelně zrádce, který sleduje jen své cíle a snaží se využít vašich sani, pane Aii, dokud se sám nepostaví na nohy. Tak to aspoň vidím já. Nevím, nevím, jestli bych ho jen tak svezl, kdyby mě o to požádal!" Shusgis se celý nadmul, ostošest kýval hlavou, jako že si stojí za svým názorem, a z úsměvu, kterým mě obdařil, se dalo vyčíst: nám dvěma poctivcům je to jasné. Auto nehlučně uhánělo širokými osvětlenými ulicemi. Sníh od rána roztál, zůstaly jen ušmudlané hromádky podél příkopů; pršelo, studený, drobný déšť.
Světlo z vysokých pouličních lamp v tom dešti tak rozmazalo kontury velkých budov v centru Mishnory, všech těch vládních úřadů, škol, yomeshských chrámů, že vypadaly, jako by se roztěkaly. Obrysy jakoby v mlze, fasády zmáčené, orosené, umazané. To masivní město, vybudované z monolitů, tento monolitní stát, který má pro část stejné slovo jako pro celek, mají v sobě cosi nepostižitelného, nehmotného. A Shusgis, můj žoviální hostitel, masivní člověk, pořádně hmotný člověk, byl také do jisté míry, ve svých obrysech, trochu nepostižitelný, malinko neskutečný.
Od chvíle, kdy jsem před čtyřmi dny vjel do širokých zlatých poli Orgoreynu a zahájil úspěšné dobývání skrytých mishnorských svatyň, jsem něco postrádal. Ale co? Cítil jsem se izolovaný. Nepociťoval jsem v poslední době chlad. V pokojích udržovali slušnou teplotu. V poslední době jsem si moc nepochutnal na jídle. Orgotská kuchyně byla nevýrazná; ale budiž, žádná hrůza. Ale proč se mi i lidé, se kterými jsem se setkával, ať už se ke mně chovali přívětivě, nebo ne, zdáli nevýrazní? Byly mezi nimi silné osobnosti – Obsle, Slose, krásný, ale odporný Gaum – přesto všichni cosi postrádali, nějaký další rozměr bytí; působili nepřesvědčivě. Netvořili kompaktní celek.
Připadalo mi, že nevrhají stíny. Toto zdánlivě přemrštěné uvažování je nezbytnou součástí mé práce. Kdybych tuto schopnost neměl, nebyl bych způsobilý vykonávat funkci mobila. Absolvoval jsem dokonce výcvik na Hainu, kde tuto schopnost označují jako mimorozumový dosah. Mimorozumový dosah člověk v praxi uplatňuje tehdy, jde-li mu o intuitivní vnímání morální celistvosti; jeho vyjádřením tedy nejsou racionální symboly, ale metafora. Nikdy jsem v mimorozumovém dosahu nijak nevynikal a dnes večer jsem byl tak unavený, že jsem své intuici nevěřil. Když jsem se vrátil do svého bytu, našel jsem útočiště v horké sprše. Ale i tam jsem cítil nevysvětlitelný neklid, jako by ani ta horká voda nebyla skutečná a nebylo na ni spolehnutí.
KAPITOLA JEDENÁCTÁ
Samomluvy v Mishnory
Mishnory. Streth Susmy. Nevidím věci právě růžově, i když veškeré dění by mohlo vzbuzovat naději. Obsle smlouvá a handrkuje se s ostatními komensaly, Yegey vsadil na lichotky, Slose přetahuje kdekoho na jejich stranu a jejich přívrženců přibývá. Jsou to prohnaní lidé a drží svou frakci pevně v nikách. Z celé Třiatřicítky je jich jen sedm skutečných členů Volného obchodu; Obsle počítá s tím, že z těch zbylých se k nim jistě přidá deset, což by byla těsná většina.
Jeden z nich, zdá se, projevuje o vyslance opravdový zájem: Ksl. Ithepen z okresu Eynyen, který chtěl o jeho misi vědět od té doby, co dostal v Sarfu na starost cenzurování pořadů vysílaných z Erhenrangu. Připadá mi, že jeho svědomí je obtěžkáno břemenem těch škrtů. Navrhl Obslemu, aby Třiatřicítka oznámila, že zve hvězdnou loď, a oznámila to nejen svým spoluobčanům, ale zároveň i Karhide, a požádala Argavena, aby se Karhide k pozvání připojila. Ušlechtilý plán, ale nesplní se. Nepožádají totiž Karhide o nic.
Spolupracovníci Sarfu v Třiatřicítce se samozřejmě stavějí proti vyslancově přítomností a jeho misi. Co se týká těch netečných a nerozhodných, které Obsle doufá, že získá, ti se myslím vyslance bojí, tak jako se ho bál Argaven a většina dvora; s tím rozdílem, že Arga-ven ho považoval za blázna, jako je on sám, zatímco tihle tady ho považuji za lháře, jako jsou oni sami. Boji se, že před veřejností naletí na nějaký nejapný vtip, vtip, který už Karhide zavrhla, vtip, který Karhide možná dokonce vymyslela. Pozvání, veřejné pozvání; a co jejich shifgrethor, když žádná hvězdná loď nepřiletí?