Genly Ai po nás skutečně žádá nezměrnou důvěřivost.
Pro něho to zjevně není nic nezměrného.
A Obsle s Yegeym si myslí, že většina Třiatřicítky se dá přesvědčit, aby mu věřila. Nevím, proč jsem méně optimistický než oni; možná že ve skutečnosti nechci, aby Orgoreyn vypadal osvíceněji než Karhide, aby Orgoreyn podnikl ten riskantní krok a získal slávu a Karhide zůstala v jeho stínu. Jestli má tato závist co do činěni s vlastenectvím, pak přišlo příliš pozdě; jakmile jsem zjistil, že mě Tibe dá brzy odstranit, udělal jsem, co bylo v mých silách, abych vyslanci umožnil dostat se do Orgoreynu, a tady v exilu jsem zase podnikl možné i nemožné, abych mu získal jejich přízeň.
Díky penězům, které mi přinesl od Ashe, teď zase bydlím sám, jako ‚jednotka‘, ne jako ‚host‘. Nechodím už na bankety, nechci, aby mě na veřejnosti bylo vidět s Obslem a dalšími vyslancovými stoupenci, a samotného vyslance jsem neviděl víc než poloměsíc, od jeho druhého dne v Mishnory.
Předal mi Ashovy peníze stejným způsobem, jako se předává sjednaná částka najatému vrahovi. Málokdy se tak rozčilím jako tehdy a úmyslně jsem ho urazil. Věděl, že jsem rozčilený, ale nejsem si úplně jistý, jestli mu došlo, že jsem ho urazil; zdá se, že moji radu přijal, navzdory tomu, jak byla vyslovena; a když jsem se uklidnil, uvědomil jsem si to a znepokojilo mě to. Je možné, že celou dobu v Erhenrangu čekal na moje rady a nevěděl, jak mi říct, že na ně čeká? Pokud ano, pak určitě špatně pochopil polovinu a vůbec nepochopil zbylou polovinu toho, co jsem mu říkal tehdy u krbu v paláci, noc po Slavnosti usazení klenáku. Jeho shifgrethor musí mít jiný základ, složení a musí fungovat úplně jinak než náš;
a když jsem si myslel, že s ním jednám maximálně stroze a otevřeně, je možné, že jemu to připadalo jemné a zatemněné.
Jeho otrlost pramení z neznalosti. Jeho arogance pramení z neznalosti. On nezná nás, my jeho. Je naprosto jiný a já naprosto pošetilý, že jsem nechal svůj stín dopadnout na světlo naděje, kterou nám přináší. Krotím svou nebetyčnou ješitnost. Držím se v ústraní:
to si zjevně přeje. Má pravdu. Vyhnaný karhidský zrádce nemůže jeho věci příliš prospět.
V souladu s orgotským zákonem, že každá jednotka' musí být zaměstnána, pracuji od Osmé hodiny dopoledne v jedné továrně na zpracování plastů. Jednoduchá práce: u stroje, který spojuje a svařuje kusy umělé hmoty a tvaruje malé průsvitné krabičky. Nevím, k čemu ty krabičky slouží. Odpoledne se vždycky cítím otupělý, a tak jsem se znovu pustil do starých disciplín, které jsem se naučil v Rothereru. Jsem rád, že jsem nezapomněl, jak nashromáždit sílu dothe nebo jak upadnout do nevytržení; ale nevytržení mi skoro k ničemu není, a co se týká uměni nehybnosti a půstu, jako bych se je ani nikdy neučil. Musím s nimi začít úplně z gruntu, jako dítě. Postil jsem se teď jeden den a moje břicho vykřikuje: Týden! Měsíc!
Noci jsou teď mrazivé; dnes večer přináší studený vítr ledový déšť. Celý večer bez přestáni myslím na Estre a zvuk větru mi připomíná zvuk větru tam. Dnes večer jsem napsal synovi dlouhý dopis. Při psaní jsem znovu a znovu jakoby cítil Arekovu přítomnost, měl jsem pocit, že když se otočím, uvidím ho tu. Proč si vlastně píšu tyto poznámky? Aby si je jednou přečetl můj syn? Co by z nich měl? Moc ne. Píšu možná proto, abych psal ve svém jazyce.
Harhahad Susmy. V rozhlase stále žádná zmínka o vyslanci, ani slovo. Zajímalo by mě, jestli si Genly Ai uvědomuje, že v Orgoreynu, navzdory rozsáhlému viditelnému vládnímu aparátu, se nic nedělá viditelně, nic se neříká nahlas. Mašinérie zakrývá machinace.
Tibe chce naučit Karhide lhát. Sám se to učí od Orgoreynu: dobrá škola. Ale myslím, že nám se bude těžko učit lhát, když jsme tak dlouho provozovali umění obcházet pravdu dokolečka, aniž jsme zalhali, ale zároveň ani neřekli pravdu.
Včera orgotský útok přes řeku Ey; vypalování sýpek v Tekembeni. Přesně to, co chce Sarf a co chce Tibe. Ale kam to povede?
Slose aplikuje na vyslancovy výroky yomeshský mysticismus, vysvětluje příchod Ekumenu na zem jako příchod království Meshe mezi lid a ztrácí ze zřetele náš skutečný cíl. „Musíme skoncovat s nepřátelstvím s Karhide, než přijdou ti Noví lidé," hlásá. „Musíme před jejich příchodem očistit naše duše. Musíme se zříci shifgrethoru, zamezit všem aktům odplaty a sjednotit se bez závisti jako bratři jednoho krbu."
Ale jak, než přijdou? Jak z toho začarovaného kruhu ven?
Guyrny Susmy. Slose je v čele výboru, který navrhuje zakázat nemravné hry provozované v místních domech sloužících ke kemmerováni; musejí být jako karhidský huhuth. Slose je proti nim, protože jsou triviální, vulgární a rouhačské.
Postavit se proti něčemu znamená udržet to při životě. Říká se tu, že,všechny cesty vedou do Mishnory’. Obrátíte-li se pro jistotu k Mishnory zády a vzdalujete se od něho, jste pořád na mishnorské silnici. Postavit se proti vulgárnosti nevyhnutelně znamená být vulgární. Musíte jít někam jinam; musíte mít jiný cíl; pak teprve jdete po jiné cestě.
Yegey dnes v Sále Třiatřicítky: „Jsem tvrdě proti blokádě vývozu obilí do Karhide a proti soupeřivosti, která ji motivuje." Budiž, to je správné, ale tímto způsobem z mishnorské cesty nesejde. Musí nabídnout alternativní řešení. Orgoreyn i Karhide musí oba sejít z cesty, po které se ubírají, v obou směrech, musí se vydat jinam, prolomit ten začarovaný kruh. Myslím, že Yegey by měl mluvit jen o vyslanci, o ničem jiném.
Být ateista znamená Boha vlastně podporovat. Jeho existence nebo jeho neexistence, obojí v rovině důkazů vyjde skoro nastejno. Proto slovo důkaz není mezi handdary příliš užívané. Ti se totiž rozhodli nepojímat Boha jako fakt, závislý buď na důkazu nebo na víře: a prolomili kruh a jdou si svou cestou.
Naučit se, které otázky jsou nezodpověditelné, a neodpovídat na ne: tato dovednost je nejpotřebnější v dobách nepohody a temnoty.
Tormenbod Susmy. Můj neklid vzrůstá. Rozhlas Ústředního úřadu pořád ještě neodvysílal ani zmínku o vyslanci. Nic z toho, co jsme o něm vysílali v Erhenrangu, se tady nedostalo do éteru; a zdá se, že ústně šířené zprávy, odposlouchané ilegálně v pohraničních oblastech z karhidského rozhlasu, ani vyprávění obchodníků a lidi, kteří vycestovali, nemají příliš velký dopad. Sarf má komunikace pevněji v nikách, než jsem si myslel nebo než jsem vůbec považoval za možné. Ta možnost nahání strach. V Karhide mají král a kyorremy značnou kontrolu nad tím, co lidé dělají, ale velice malou nad tím, co slyší, a vůbec žádnou nad tím, co říkají. Tady může vláda kontrolovat nejenom chováni, ale i myšlení. Žádní lidé by samozřejmě neměli mít takovou moc nad ostatními.
Shusgis i ostatní vodí Genlyho Aie veřejně po městě. Vrtá mi hlavou, jestli mu došlo, že se za tím skrývá skutečnost, že je skrytý. Nikdo neví, že tady je. Ptám se spolupracovníků v továrně; nevědí nic a myslí si, že mluvím o nějakém bláznivém yomeshském sektáři. Žádné informace, žádný zájem, nic, co by pomohlo Aiově záležitosti nebo ochránilo jeho život.
Škoda že je nám tak podobný. V Erhenrangu si na něho lidé často na ulicích ukazovali, protože o něm znali nějakou pravdu a slyšeli o něm něco a věděli, že tam je. Tady se jeho přítomnost udržuje v tajnosti, takže si jeho osoby nikdo ani nevšimne. Lidé se na něho nepochybně dívají jako já, když jsem ho viděl prvně: jako na neobyčejně vysokého, robustního a tmavého mladíka na začátku kemmeru. Vloni jsem studoval lékařská vyjádřeni. Rozdíly mezi ním a námi jsou propastné. Nejsou ale na první pohled patrné. Člověk ho musí znát, aby poznal, že je odjinud.
Tak proč ho tedy skrývají? Proč ani jeden z komensalů s tou novinkou nevyrukuje a nepromluví o něm někde na veřejnosti nebo v rozhlase? Proč i Obsle mlčí? Ze strachu.
Můj král se bál vyslance; tito hoši se bojí jeden druhého.
Mám dojem, že já, cizinec, jsem jediný člověk, kterému Obsle důvěřuje. Je mu docela příjemně v mé společnosti (a mně v jeho) a několikrát odložil shifgrethor a upřímně mě poprosil o radu. Ale když na něho naléhám, aby nahlas promluvil, aby vzbudil zájem veřejnosti jako pojistku proti stranickým intrikám, neslyší mě.