Bude z nebe do nebe vynášet náš cirkus.“
Greegovi se tenhle nápad nezdál ani praktický a zčásti ani taktní. Ale paličatý Chatfield na záměru trval a Greeg musel povolit.
Ukázalo se, že starý Greeg měl pravdu. Tato nebeská reklama je stála hodně běhání a nepříjemností. To bylo nějakých opletaček s církevními hodnostáři a anglickou místní správou. Zato v další otázce Greeg neustoupil. Chatfield se rozesnil, jak budou v Americe létajícího člověka předvádět a že dá v Americe uveřejnit telegram, oznamující veřejnosti, že brzy do Ameriky zavítá létající člověk, „Div světa“!
Greeg strávil většinu života v cirkusové aréně a výborně znal duši cirkusového obecenstva. Proto se energicky vzepřel. Ovšem, publikum se přijde podívat na létajícího člověka, jako se chodívalo dívat na první letadla, a dá se na tom hodně vydělat. Ale všechno se brzy okouká. Komu by se dnes chtělo sáhnout do kapsy, aby mohl zhlédnout letící letadlo? A stejně tomu bude i s létajícím člověkem! Kdo se na něj dvakrát nebo třikrát přijde podívat, toho potřetí u pokladny už neuvidíme.
„Ale zatím vyděláme milióny!“ durdil se James.
„A proč nevydělat desítky miliónů?“ namítl Greeg.
„Jak to chcete udělat? Jak tedy chcete Bena využít?“
„Především zapomeňte, že dovede létat. Nikomu to do Ameriky neoznamujte, ani cestou o tom s nikým nemluvte! Chápejte přece, publiku se přejí všechno, kromě boje, krom zápasů s věčným střídáním nečekaných situací s neznámými výsledky. I nejvzácněj ší zvíře na světě se publiku za chvilku okouká, kdežto na sebehloupější kohoutí zápasy vám lidé dokážou civět celé hodiny. Vášeň, vzrušení, uzavírání sázek.“
„Myslím, že už vám začínám rozumět. Snad máte pravdu,“ po chvilce přemýšlení řekl Chatfield.
„Na sto procent,“ řekl Greeg.
A když tedy v Benovi našli neocenitelný poklad, Chatfield s Greegem rozhodli, že vedení celého turné v Indii svěří nejschopnějšímu vedoucímu jednoho z cirkusů a sami bez otálení odjedou s Benem do Ameriky.
A když pak opustili městečko, zapadlé v horách, a zanechali pastora, aby už se sám nějak dostal ze své kaše, James se vyptal Ariela, kam vlastně by si rád zajel. Ariel docela upřímně vypověděl Američanům celou svou historii.
Chatfield se přenáramně bavil, všechno mu to bylo k popukání.
Greeg uvažovaclass="underline" „Ben Ariel je patrně oběť něčích piklů. Kdo ví, možná, že je to syn bohatých a vlivných rodičů. Na to nesmíme zapomínat. Lolita, to je praobyčejná mladická láska. Proč bychom za touhle ovdovělou dívčinou nezajeli? Kdyby na to přišlo, můžeme s sebou vzít i Lolitu, Nizmata a Šarada, a nějak už je zaměstnat. Ale Ariel chce také do Dandaratu a navštívit tam Pearse. Tomu by bylo nejlepší se nějak vyhnout. Pears je zřejmě nebezpečný konkurent. Ovšemže oni, Greeg s Chatfieldem si Ariela uhájí, aby se ho Pears nezmocnil. Ale riziko je riziko. Ariel tak ochotně přistoupil na odjezd do Ameriky, aby prý na něho Pears nemohl, a teď se sám s ním chce sejít. To nějak nesouhlasí. Ariel sice říká, že kvůli tomu, aby se dověděl tajemství svého původu, které Pears nutně musí znát. To může být pravda. Ale co když Ariel, až se o svém původu doví, raději se vrátí k příbuzným, než by jel do Ameriky?“
Se svými obavami se svěřil Greeg Chatfieldovi. Tentokrát se spolu velmi rychle dohodli, že se postarají, aby Ariel do Dandaratu nejel a s Pearsem se nesetkal. Kdyby však Ariel přece jen prosadil svou, předem si ho smluvně zaváží, že alespoň rok bude pracovat u nich v cirkuse. A jen pod touto podmínkou mu zaručí pomoc při setkání s Pearsem.
Ariel souhlasil.
Kapitola osmatřicátá
„Všechno pomíj í jako sen“
Večer, v záři zapadaj ícího slunce, spatřili bělostnou a zlatou krásu Rádžkumárových paláců. Obraz Ariela vzrušil. Vždyť také Šjámin osud mu ležel na srdci. Když projížděli kolem, díval se z auta po balkónech a zdálo se mu, že na jednom z nich Šjámu zahlédl. Mohla to být i jiná žena, ale podobná j í byla. Přeletět vzdálenost od auta k balkónu by mohl v mžiku, ale slíbil Chatfieldovi, že nebude létat a zdržel se.
A už je zde jezero, pak hájek, a za ním Nizmatova chýše. Tentokrát bylo vzrušení mocnější. Ještě víc se mu zachtělo vzlétnout, a k přátelům!
Aby při shledání nerušili, požádal Greeg řidiče, aby zastavil pod mangovými stromy, co z nich kdysi Ariel natrhal plody Šaradovi.
Ariel vystoupil z vozu a uviděl na schůdkách Šarada a Lolitu. Už se neudržel a rozběhl se tak, že se sotva dotýkal země. Greeg řekl Chatfieldovi:
„Koukejte, ten běží! Uděláme z něho světového šampióna!“
Lolita s Šaradem spatřili přicházejícího sáhiba a vstali. Nepoznali Ariela. Tu však Šarad vykřikclass="underline"
„Dado!“ a vrhl se příteli v ústrety. Hned se však zarazil. Ariel měl na sobě přepychový evropský oblek, panamový klobouk. Vlasy krátce přistřiženy.
„Tak co je s tebou?“ zasmál se Ariel, objal a zlíbal chlapce, který ho uchopil za ruku.Lolita už také Ariela poznala a uklonila se hluboko k zemi, jak velí obyčej, když mladší zdraví staršího. Zase ta stará přehrada posvátné úcty!. Ariel chtěl Lolitu obejmout, říci jí, že ji miluje, že chce, aby se stala jeho ženou. Ale pronam, jak se říká této obřadné pokloně, mu zabránil.
„Buď zdráva, Lolito!. Vidíš, splnil jsem slib!.“ řekl a rozpačitě přistoupil k dívce. „Přijel jsem. Kde je Nizmat?“
„Dědeček stůně,“ odpověděla Lolita a nespouštěla oči z Ariela. Ariel vběhl do chýše. V nastávajícím soumraku spatřil Nizmata na rohoži. Ariel pozdravil a stařecké oči zazářily radostí.
„Pane! Ty? Lolita měla pravdu! Nemohl jsi zemřít. A přišel jsi. Děkuji ti!“ sotva mluvil. „Vidíš, umírám.“
„Nezemřeš, Nizmate!“ řekl Ariel a stiskl starci ruku.
„Všechno, co se zrodilo, musí zemřít,“ klidně odpověděl stařec. „Zvadlé květiny nesměj í urážet oči, proto se pálí.“
Ariel starce utěšoval. Ne, Nizmat se brzy zotaví. Ariel pošle lékaře, a až se Nizmatovi navrátí síly, pojede do Ameriky s Lolitou a Šaradem. Ariel Lolitu miluje, a chce si ji vzít za ženu. Nizmat se zamyslil, zakryl si oči, pak pomalu pohyboval rukama, jako by něco odháněl. Pak promluvil. Ze Arielovi děkuje za takovou čest. Lolitin osud mu dělá těžké trápení. Lolita řekla, že se za nikoho neprovdá. Vždyť přece stará Tara prohlásila, že syna prokleje, jestli se s Lolitou ožení. A Lolita se už předtím Išvara zřekla, a ten v zoufalství odešel do města a od těch dob se neukázal. Až Nizmat zemře, co jenom s Lolitou bude? Ale bozi, polobozi a sáhibové, to není pro Lolitu.
„Sám Krišna by byl šťasten, kdyby měl takovou ženu!“ rozhorlil se Ariel. Nizmat se mdle pousmál, pootevřel oči, pohlédl na Ariela a řekclass="underline"
„Ale může být šťastna žena v tak nerovném manželství?“ Ariel v tu chvíli nevěděl co říci, ale za okamžik už zaníceně Nizmata přesvědčoval, že není důvod, proč by se s Lolitou nemohli vzít. Přitom si však uvědomil, že odvézt Lolitu teď nemůže. Nemůže zde přece nechat Nizmata samotného jen s Šaradem.
„Ještě si o tom promluvíme,“ řekl zarmouceně Ariel a vyšel na verandu.„Lolito,“ řekl Ariel a vzal Lolitu za ruku. „Pošlu lékaře, a dědeček se zotaví. Jenom nevolejte zažehnávače!
Ten Nizmata zavraždí jako zavraždil jeho syna. Musím odjet, ale vrátím se, Lolito. A vezmu vás s sebou. Až se dědeček zotaví, chci, aby ses stala mou ženou!“