Často часто
někdy иногда
zřídka редко
málokdy изредка, не часто
hned сразу же
brzy скоро, рано
nikdy никогда
poprve впервые
naposled напоследок
nejdříve сначала
potom потом
nejprvé прежде всего
konečně в конце концов
nakonec наконец
předevčírem позавчера
včera вчера
dnes сегодня
zítra завтра
pozítří послезавтра
popozítří послепослезавтра
stale постоянно
vždy всегда
každý den каждый день
všední den будний день
svátečný den праздничный день
minulý прошлый
přiští будущий
Přesný čas Точное время:
Je jedna hodina.
Jsou dvě hodiny.
Jsou šest hodin.
Je půlnoc.
* * *
Je čtvrt na dvě = 1.15
Je půl druhé = 1.30
Je tři čtvrtě na dvě = 1.45
Je za pět minut jedna = 12.55
* * *
1.25 = za pět minut půl druhé
1.10 = za pět minut čtvrt na dvě
1.05 = jedna a pět minut
1.20 = čtvrt na dvě a pět minut
1.35 = půl druhé a pět minut
1.50 = tři ctvrtě na dvě a pět minut
1.50 = tři čtvrtě na dvě a pět minut = za deset minut dvě
Časti dne части дня:
den m. день
ráno n. утро
dopoledne n. дообеденное время
poledne n. полдень
odpoledne n. послеобеденное время
večer m. вечер
noc f. ночь
půlnoc f. полночь
svítaní n. рассвет
* * *
Pozor! Внимание!
minulý rok = loni tento rok = letos přiští rok не склоняются!
ráno večer
* * *
Jak často? Jednou za týden, dvakrát za rok, každý den
Jak dlouho? + Acc Byl tam celou sobotu. Je tam dva týdny.
KDY? когда?
o + Loc. o vikendu, o dovoleně, o přestavce, o svátcích
v + Acc v jednu hodinu, v sobotu
od — do + Gen od středy do pátku, od jedne hodiny
za + Acc za jednu hodinu, za pět hodin, za týden
po + Loc po jedné hodině, po druhé hodině
před + I před hodinou, před rokem,
mezi + I mezi druhou a třetí hodinou
1. MŮJ DEN
Ráno vstávám pravidelně v šest hodin. Umyji se, vyčistím si zuby a učešu se. Pak se oblékám. Za hodinu už jdu na fakultu. Přednášky začínají v osm hodin. Do školy chodím pěšky, cesta mi trvá asi dvacet minut. Denně kromě soboty máme pět hodin přednášek. Mezi hodinami jsou přestávky, které trvají deset minut. O přestávce před další hodinou si zakouřím. Dnes o půl druhé (ve třinact třicet) vyučování končí. Po vyučování jdu na oběd. Během týdne obědvám ve studentské menze. V sobotu a neděli obědvám doma. Doma se naobědvám lépe. Dnes odpoledne mám sice volno, ale nepůjdu nikam. Budu se připravovat na vyučování. Zítra budeme mít seminář z dějin Čech. Baví mě víc přednášky z zeměpisu. Rád čtu. Čtu literaturu světovou a českou. Dnes večer po večeři ještě budu chvíli pracovat. Potom se budu dívat na televizi. Dnes je pátek, bude jistě zajímavý program. Často chodím do kina nebo do divadla. Spát chodím v jedenáct hodin večer. Před spaním ještě chvili čtu. Nikdy nečtu podřadnou literaturu. Dobře si pamatuji tento výrok: “Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi.”
Slovníček: Словарик:
pravidelně регулярно
přednáška f. лекция
trvat длиться
přestavka f. перерыв
vyučovaní n. учёба
obědvat обедать
lépe лучше
připravovat se na co готовиться к чему
dějiny история
zeměpis m. география
jistě наверняка
spaní n. сон
podřadný низкопробный
2. JEJÍDEN
Eva je žena v domacnosti. Nechodí do práce, protože má malé děti. Ráno vstává v šest hodin. Necvičí, ale dává si teplou sprchu. “To se teprve probudím”,- řiká. Pak se obléká a dělá snídaní pro muže a pro děti. Vaří čaj, ohřívá mléko a krájí chléb. Její muž má k snídaní čaj, chléb s máslem a sýr. Její muž také brzy vstává, také si dává sprchu, ale studenou. Pak se holí, obléká a snídá. Děti také chtějí vstávat, nechtějí spát. Musí se umýt a vyčistit si zuby, pak oblékají a snídají. Nechtějí snídat, protože si chtějí hrát. “Kdo nesnídá, je nemocný a musí jít do postele”,- říká Eva.
Po snídaní Eva uklízí kuchyni, potom chodí na nákup a na chvíli i na hřiště. Děti nechtějí chodit na nákup, chtějí chodit jen na hřiště. Ale maminka taky musí nakupovat, to se nedá nic dělat. Potom dělá Eva oběd pro sebe a pro děti. Po obědě děti spí, jsou ještě malé. Ale Eva nespí, uklízí kuchyni a žehlí. Potom chtějí děti zase jít na hřiště. “Ale napřed máme svačinu”,- říká maminka. Když je pěkné počasí, chodí do parku na procházku. Park není daleko. Děti tam jezdí na koloběžce a na třikolce. To jsou moc šťastné. Nechtějí jít domů, ale musí. “Ještě chvílku, prosím tě”,- prosí děti. Ale není to možné. Je čas dělat večeři a po večeři se děti musí koupat a jít spát.