Bashere se spokojil s úklonou – vždyť byl bratrancem jedné královny – ale Dashiva vykřikclass="underline" „Sláva Randu al’Thorovi, králi světa!“ Flinn a ostatní asha’mani to po něm opakovali.
„Sláva Randu al’Thorovi, králi světa!"
„Sláva králi světa!"
Znělo to hezky.
Příběh se šířil, jak už to u příběhů chodí, a měnil se, jak se příběhy měnívají s časem a vzdáleností, šířil se z Illianu po příbřežních plavidlech, s kupeckými karavanami a po holubech, v tajnosti vyslaných, šířící se vlnky se setkávaly s dalšími vlnkami a vytvářely nové. Do Illianu přišlo vojsko, povídalo se, vojsko Aielů, Aes Sedai se objevily z ničeho nic, muži, kteří dokážou usměrňovat, přiletěli na okřídlených tvorech, dokonce vojsko Saldejců, třebaže tomu věřil jen málokdo. Některé příběhy tvrdily, že rada devíti nabídla Draku Znovuzrozenému Vavřínovou korunu Illianu, a jiné, že sám Mattin Stepaneos ohnul koleno. Podle jiných prý Drak Znovuzrozený serval korunu Mattinovi z hlavy a pak tu hlavu narazil na kůl. Ne, Drak Znovuzrozený srovnal Illian se zemí a starého krále pohřbil pod troskami. Ne, on s vojskem asha’manů spálil Illian na prach. Ne, zničil Ebú Dar, po Illianu.
Ale jedna věc se v těch příbězích objevovala pořád dokola. Vavřínová koruna Illianu dostala nové jméno. Koruna z mečů.
A z nějakého důvodu lidé, vyprávějící tyto příběhy, mívali často nutkání dodat téměř stejná slova. Blíží se bouře, říkali a ustaraně se zahleděli k jihu. Blíží se bouře.
Pán blesků, bouřný jezdec, osudy světa
s Korunou z mečů spřádá.
Ten, kdo si myslí, že obrátí kolo času,
může pozdě zjistit, jaká je pravda.
Slovníček
Od Rozbití světa byly použity tři systémy zaznamenávání dat. První zaznamenává roky Po Rozbití světa (PR). Jelikož však panoval v letech Rozbití a několika následujících téměř dokonalý zmatek a poněvadž tento kalendář byl přijat téměř sto let po Rozbití, byl jeho začátek stanoven uměle. Po skončení trollockých válek bylo mnoho záznamů ztraceno. Bylo jich tolik, že vznikl spor o přesné datování podle starého systému. Proto byl zaveden nový kalendář, který se datuje od konce válek a oslavuje domnělé osvobození světa od hrozby trolloků. Tento druhý kalendář zaznamenával každý rok jako Svobodný rok (SR). Po rozsáhlém ničení, zabíjení a rozvratu, způsobeném stoletou válkou, vznikl třetí kalendář. Tento kalendář, zaznamenávající léta Nové éry (NE), se používá v současné době.
a’dam: Nástroj sloužící k ovládání ženy, který dokáže usměrňovat, a použít ho může pouze žena, která sama umí usměrňovat, či žena, která se usměrňování může naučit, na žádnou ženu, která usměrňovat nedokáže, nefunguje. Vytváří propojení mezi dvěma ženami. Seanchanská verze se skládá z obojku a náramku propojených vodítkem, to vše ze stříbřitého kovu. Je-li se ženou skrze a’dam propojen muž, z největší pravděpodobnosti skončí oba mrtví. Když se muž, který dokáže usměrňovat, a’damu, který má na sobě žena, jež sama může usměrňovat, jen dotkne, výsledkem může být silná bolest. Viz těž propojení; Seanchané.
adžah: Společenství Aes Sedai, jejich sedm a rozlišují se podle barev: modré adžah, červené adžah, bílé adžah, zelené adžah, hnědé adžah, žluté adžah a šedé adžah. Všechny Aes Sedai, kromě amyrlin, jsou členky jednoho z adžah. Každé se při užívání jediné síly řídí vlastní filozofií a má s Aes Sedai vlastní cíle. Červené adžah zaměřují veškerou energii na hledání a krocení mužů, kteří se pokoušejí ovládnout sílu. Hnědé adžah upustilo od vměšování se do světských záležitostí a cele se oddalo získávání vědomostí, zatímco bílé adžah se většinou vystříhá světa i světských vědomostí a oddává se otázkám filozofie a pravdy. Zelené adžah (během trollockých válek nazývané bojové adžah) se připravuje na Tarmon Gai’don, žluté se soustřeďuje na studium léčení a modré sestry se zabývají světskými záležitostmi a právem. Šedé jsou vyjednavačky, hledající soulad a souhlas. Pověsti o černých adžah, oddaných jen službě Temnému, jsou oficiálně a důrazně popírány.
aielská válka: (976-78 NE) Když cairhienský král Laman podťal avendoralderu, čtyři kmeny překročily Páteř světa. Aielové vyloupili a vypálili hlavní město Cairhienu i mnoho menších měst a vesnic a střet se rozšířil i do Andoru a Tearu. Obvyklý názor je, že Aielové byli nakonec poraženi v bitvě pod Zářícími hradbami před Tar Valonem, ale ve skutečnosti v té bitvě padl Laman, a když Aielové dokončili to, proč přišli, znovu se vrátili za Páteř. Viz též Cairhien; Páteř světa.
algai’d’siswai: Ve starém jazyce „bojovníci oštěpu“ či „oštěpoví bojovníci". Takto jsou označováni ti Aielové, kteří nosí oštěpy a běžně se účastní bitev, na rozdíl od těch, kteří se věnují řemeslu.
Altara: Stát na pobřeží Bouřlivého moře, ačkoliv ho popravdě řečeno sjednocuje jenom o málo víc než právě to jméno. Lidé Altary se nejdřív považují za obyvatele toho kterého města či vesnice nebo za poddané toho kterého urozeného pána či paní, a teprve pak, pokud vůbec, za Altařany. Málokterý šlechtic platí daně koruně či jí slouží víc než jen sliby, a i ty jsou často jen vágní. Vládce Altary (v současné době je to královna Tylin Quintara z rodu Mitsobar) je málokdy víc než prostě nejmocnější šlechtic v zemi, a občas dokonce ani to ne. Větrný trůn má tak malou moc, že nejeden mocný urozenec ohrnul nos nad tím, že by na něj měl usednout, i když by byl mohl. Vlajka Altary nese dva zlaté gepardy na čtvrceném červenomodrém poli. Znakem rodu Mitsobar je křížem zelená kotva a meč. Viz též moudrá žena.
Amys: Moudrá z Držby Chladné skály, jež umí chodit ve snech. Aielanka z klanu Devět údolí Taardad Aielů. Manželka Rhuarka, sestra-žena Lian, jež je správkyní střechy Držby Chladné skály, a sestra-matka Aviendze.
angriaclass="underline" Pozůstatek z věku pověstí, který každému, kdo je schopen použít jedinou sílu, umožňuje zvládnout větší část síly, než je pro něj samotného bezpečné. Některé byly vyrobeny tak, aby je mohly používat ženy, jiné pro muže. Pověsti o angrialu, který by mohli používat jak muži, tak ženy, nebyly nikdy potvrzeny. O jejich výrobě již není nic známo. Zůstalo jich jen velice omezené množství. Viz též sa’angrial; ter’angrial.
asha’man: 1. Ve starém jazyce „obránce“ nebo „ochránce", hlavně obránce pravdy a spravedlnosti. 2. Jméno, jež přijali stoupenci Draka Znovuzrozeného, muži, kteří přišli na místo nyní zvané Černá věž, aby se naučili usměrňovat. Někteří o usměrňování snili přese všechno s ním spojené nebezpečí, kdežto jiní zůstávají jen proto, že zkouška, zda se tomu mohou naučit, je vyslala na cestu k usměrňování a oni se nyní musejí naučit svou schopnost ovládnout, než je zabije. Necvičí se jen v používání jediné síly, ale i v šermu a boji holýma rukama. Asha’mani nosí černé kabátce a dělí se podle úrovně znalostí, jichž dosáhli. Nejníže postavený je voják, nad ním stojí zasvěcený, jehož označuje stříbrný špendlík ve tvaru meče na límci. Nejvýše postaveným se říká prostě asha’man a označuje je červenozlatý smaltovaný špendlík ve tvaru draka na límci spolu se stříbrným mečem. Na rozdíl od Aes Sedai, které si dávají hodně práce, aby ženy ve výcviku nepostupovaly nebezpečně rychle, asha’mani tvrdě pracují od samého začátku a učí se používat jedinou sílu hlavně jako zbraň. Následkem toho tam, kde se o smrti nebo utišení novicky v Bílé věži hovoří s hrůzou celá léta, v Černé věži se čeká, že jistý počet asha’manských vojáků při učení zemře či se spálí. Existence asha’manů a jejich spojení s Drakem Znovuzrozeným znamenaly u některých Aes Sedai nutnost okamžitého přehodnocení krocení, jenomže mnohé svůj názor vůbec nezměnily. Viz též krocení; utišení.