moudrá: Mezi Aiely jsou moudré ženy vybrané jinými moudrými a cvičené v léčbě, bylinkách a dalších věcech, asi jako vědmy. Mají velkou autoritu a zodpovědnost stejně jako velký vliv u klanových i kmenových náčelníků, ačkoliv je muži často obviňují, že strkají nos, kam nemají. Hodně moudrých dokáže více méně usměrňovat a najdou každou aielskou ženu s vrozenou jiskrou a většinu těch, které se to dokážou naučit. O tom, že moudré umějí usměrňovat, se mezi Aiely ze zvyku nemluví, takže většina Aielů neví jistě, která moudrá umí usměrňovat a která ne. Také ze zvyku se moudré vyhýbají styku s Aes Sedai ještě mnohem důsledněji než ostatní Aielové. Moudré stojí mimo všechny krevní msty a boje, ale tento zvyk byl nedávno porušen a možná ho již nikdy nepůjde znovu zavést. Jaký to bude mít vliv na ochranu moudrých podle aielské víry v ji’e’toh, se teprve uvidí.
moudrá žena: Příslušnice slavných ebúdarských léčitelek, pozná se podle toho, že nosí červený pás. O schopnostech těchto žen s bylinkami se mluví až v Hraničních státech, prý stojí hned za skutečným léčením Aes Sedai. Ačkoliv je Ebú Dar kosmopolitní město, kde se cizinci často zapojují do mnoha městských cechů, je zajímavé, že moudrá žena, která je skutečně rozená Ebúdarka, je tu spíše vzácností.
nadání: Schopnost používat jedinou sílu v daných oblastech. Ovládání jednotlivých nadání se velmi liší od jednoho jedince k druhému a málokdy má vztah k tomu, jak silný je dotyčný jedinec v ovládání jediné síly. Existují hlavní nadání, z nichž nejznámější a nejrozšířenější je léčení. Dalším příkladem je oblačné tančení, totiž ovládání počasí, a zemské zpívání, zahrnující ovládání pohybů země, například zabránění či vyvolán zemětřesení nebo lavin. Existují také menší nadání, která nemívají jména, jako je schopnost vidět ta’veren nebo zdvojit šance pozměňující účinek ta’veren, ačkoliv jen na velmi malé a omezené rozloze, vzácněji větší než čtvereční loket. Mnohá nadání jsou nyní známa jen podle jména a občas jen nejasného popisu. Některá, jako cestování (schopnost přenést se z jednoho místa na druhé, aniž by dotyčný musel překonávat mezilehlý prostor), jsou teprve nyní znovuobjevována. Jiné, jako třeba věštění (schopnost předpovídat budoucí události, ale jen všeobecně) a rytí (hledání rudných žil a možná i jejich vynášení ze země, ačkoliv tento výraz se nyní používá pro jeden druh léčení, který se používá při prohlížení zdraví a tělesné kondice léčené osoby), se nyní objevuje zřídkakdy. Jiné nadání, dlouho považované za ztracené, je snění, jež mezi jiným zahrnuje i výklad snílkových snů k předpovídání budoucích událostí přesněji, než se děje u věštění. Někteří snílci mají schopnosti vstoupit do Tel’aran’rhiodu, světa snů, a říká se, že i do snů jiných lidí. Posledním známým snílkem byla Corianin Nedeal, která zemřela 526 NE, nyní je tu však další žena s touto schopností.
Padan Fain: Kdysi forman obchodující ve Dvouříčí a temný drah, byl přetvořen v Shayol Ghulu nejen k tomu, aby byl schopen nalézt mladého muže, jenž se měl stát Drakem Znovuzrozeným, jako lovecký pes hledá kořist pro lovce, ale také mu byla tato potřeba vkořeněna. Z bolesti tohoto procesu se ve Fainovi zrodila nenávist jak k Temnému, tak k Randu al’Thorovi. Když sledoval al’FThora, setkal se s duší Mordetha lapenou v Shadar Logothu a tato duše se pokusila převzít Fainovo tělo. Avšak vzhledem tomu, co z Faina udělali, výsledkem je sloučenina, která je většinou Fainem a která má mnohem větší schopnosti, než oba muži měli původně, ačkoliv jim Fain ještě plně nerozumí. Většina lidí cítí strach z myrddraalova pohledu. Myrddraalové cítí strach z Fainova pohledu.
Páteř světa: Vysoké pohoří jen s několika málo průsmyky, které odděluje Aielskou pustinu od západních zemí. Také se jí říká Dračí stěna.
plamen Tar Valonu: Znak Tar Valonu, amyrlinina stolce a Aes Sedai. Stylizovaný obraz plamene. Bílá slza špičkou nahoru.
propojení: Schopnost žen, které dokážou usměrňovat, spojit své prameny jediné síly. Zatímco spojený pramen není stejně velký jako součet jednotlivých pramenů, je ovládán osobou, jež propojení vede, a lze jej využít přesněji a s mnohem lepším výsledkem, než by bylo možné s jednotlivými prameny. Muži své schopnosti nemohou propojit bez přítomnosti ženy či žen v kruhu. Obvykle je vstup do kruhu dobrovolný, vyžaduje přinejmenším souhlas, ale za jistých okolností dostatečně velký, již vytvořený kruh může do kruhu přivést ženu násilím, pokud v něm není zapojen muž. Pokud je známo, muže nelze přinutit vstoupit do kruhu bez ohledu na jeho velikost. Víc než třináct žen se nemůže propojit bez přítomnosti muže. S jedním mužem lze kruh rozšířit na dvacet šest žen. Dva muži zvládnou kruh do čtyřiatřiceti žen a tak dál, až do hranice šesti mužů a šestašedesáti žen. Existují propojení vyžadující více mužů a méně žen, ale až na propojení jednoho muže a jedné ženy vždy musí být v kruhu nejméně o jednu ženu víc, než je mužů. Ve většině kruhů může propojení ovládat muž i žena, ale kruh sedmdesáti dvou žen musí ovládat muž, stejně jako smíšený kruh pod třináct členů. Ačkoliv jsou muži všeobecně silnější v ovládání jediné síly než ženy, nejsilnější kruhy jsou ty, v nichž jsou počty žen a mužů co možná nejvyrovnanější. Viz též Aes Sedai.
prorok: Vznosněji Prorok pána Draka. Titul, jejž přijal Masema Dagar, kdysi shienarský voják, který káže o znovuzrození Draka Znovuzrozeného. V Ghealdanu a severní Amadicii získal mnoho následovníků, částečně proto, že se rozšířila zpráva, že Drak byl skutečně znovu zrozen, a částečně proto, že jeho následovníci jsou nesmírně krutí nejen k těm, kteří odmítají uznat Draka Znovuzrozeného, ale i k těm, kteří odmítají uznat pravomoci proroka jako ruky a hlasu Draka Znovuzrozeného.
přísahy, tři: Přísahy, jež skládají přijaté před povýšením na Aes Sedai. Pronášejí se, když adeptka drží hůl přísah, což je ter’angrial, který zavazuje. Jsou to: 1. Neříci jediné slovo, které by nebylo pravda. 2. Nevyrobit zbraň, s níž by mohl jeden člověk zabít druhého. 3. Nikdy nepoužít jediné síly jako zbraně, pokud to nebude proti zplozencům Stínu, nebo v nejzazším případě při obraně života vlastního, života strážce či jiné Aes Sedai. Tyto přísahy se nevyžadovaly vždy, ale různé události před a během Rozbití vedly k tomu, že jsou nyní nezbytné. Druhá přísaha byla vlastně první přijatou jako reakce na válku síly. První přísahu, pokud je dodržována do písmene, lze často pečlivým výběrem slov obejít. Má se za to, že druhé dvě přísahy jsou neporušitelné.