Erupce — v geologii výbuch sopky.
Estakáda — slovo z frančtiny: pilotová hráz, budovaná jako trať pro vlaky či trasy pro vozy na mělkých řekách a mořích.
Faanty — z řeckého faantatos: nejjasnější; zde drahé kameny.
Fluktuativní psychologie — vysvětlení nahromaděných historických změn v psychologii lidí (fantazie).
Fyzikální stanice — robot, který určuje fyzikální poměry na povrchu planety (fantazie).
Fotonový či vlnový paprsek — světelný paprsek, který se chová zároveň jako vlna i jako proud částic. V budoucí technice se obě tyto vlastnosti oddělují a jakoby koncentrují (fantazie).
Gravitační pole — pole přitažlivosti kolem velké masy hmoty.
Heisenberg Werner — německý fyzik, nar. 1901, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, zformuloval princip neurčitosti.
Hemisférická obrazovka — polokulovitá obrazovka, nezbytná pro plastické obrazy (fantazie).
Chlorella — mořská řasa s ohromným obsahem bílkovin, uměle pěstovaná pro výrobu bílkovinné potravy (fantazie).
Chromkatoptrický — slovo utvořené z řeckého slova chroma: barva a katoptron: zrcadlo; chromkatoptrické barvy — barvy odrážející světlo ve vnitřních vrstvách (fantazie).
Chromoreflexní reprodukce — obrazy vytištěné v barvách s vnitřním odrazem světla, které dodávají plošnému nákresu větší plastičnost i přirozený přechod barev a světel (fantazie).
Chronometr — (řecky chronos: čas) přístroj na přesné měření času.
Inertní — z latiny: netečný, nehybný.
Inverze — z lat.: zvrat, přechod z jednoho stavu do druhého.
Ionno-trigerní motory — motory, v nichž se reaktivní proud uskutečňuje trigerní (tj. kaskádovou reakcí (fantazie)).
Izogravy — čáry označující pole stejného napěti gravitace (fantazie).
Kaskáda — z italštiny: malý umělý stupňovitý vodopád.
Kavyl — stepní tráva.
Kenozoikum — doba třetihorní.
Kochleární počet — druh bipolární matematiky zabývající se analýzou spirálovitého postupného pohybu (fantazie).
Kolaps — bezvědomý stav.
Kor — jednotka sumárního ozáření organismu (fantazie).
Kvantová mez — mez rychlosti blízká rychlosti světla, při které nemůže existovat žádné objemné těleso, neboť hmota se stává rovnou nekonečnosti a čas nule.
Kvintilion — číslovka; milión kvadrilionů, bilion trilionů.
Kurhan — z ukrajinštiny: mohyla.
Kursograf — automatický zapisovač kursu.
Kybernetika dědičnosti — organizování pomocí principů dědičnosti. Rytmy dědičnosti — výstavba a postup narůstání molekulárních řetízků živé látky, a potom i molekul organismu (fantazie).
Latovitý — zpeřený.
Leikodendrony — jihoafrické stromy s blýskajícím stříbřitým jehličím.
Lokátor — přístroj zaměřený na určité místo v prostoru, které buď pomocí paprsků prozkoumává, nebo odtamtud vlnové záření zachycuje.
Memonogram — z řečtiny: zápis pamětního stroje (fantazie).
Mezon — elementární částice, která má hmotu ležící mezi hmotou elektronu a protonu. Vznikají v kosmickém záření, nebo bombardujeme-li jádra atomů velmi rychlými částicemi.
Minus pole — záporně nabité pole v mezihvězdném pásmu.
Neurosekvenční stimulátor — lék účinkující bezprostředně na jednotlivé nervy; byl získán z nervových výměšků (fantazie).
Nezávislý rok — rok podle zemské časové míry, nezávislý na rychlosti hvězdoletu.
Nomád — řecky nomás: kočovník, primitiv nemající stálé bydliště.
Nukleon — částice atomového jádra, tj. buďto proton nebo neutron; podle fantastické představy Jefremova je to centrální jadérko uvnitř mezonového kruhu v jádře atomu.
Optimální radiant — poloměr otáčení hvězdoletu kolem planety mimo její atmosféru, který je nejvýhodnější pro stálost jeho oběžné dráhy. Závisí od rozměrů a masy planety (fantazie).
Paleontolog — (řecky paláiós: dávný, starý) vědec zkoumající zbytky vyhynulých živočichů a rostlin z minulosti Země.
Parasympatická soustava — autonomní nervový systém, opak sympatického.
Parciální tlak — tlak plynu závislý na jeho hustotě.
Parsek — jednotka pro určení astronomických vzdáleností, rovnající se 3,26 světelných roků čili asi 32.1012 km.
Piktogramy — série nákresů.
Planetární palivo — palivo, které se užívá pro motory planetoletů i v přistávacích a startovacích motorech hvězdoletů (fantazie).
Planetolet — raketa pro lety mez planetami (fantazie).
Protuberance — výtrysky rozžhavených plynových hmot na povrchu hvězdy (např. Slunce), které dosahují velkých vzdáleností.
Pumové majáky — automatické stanice pro vysílání mocných signálů, které pronikají atmosférou planety. Svrhávají se z hvězdoletů (fantazie).
Radiace — (z latinského radius: paprsek, poloměr) záření.
Raptové — (z latiny; raptus: lup, únos, raptatores — draví ptáci) — ptáci, kteří v budoucnosti nahradí domácí drůbež a divočinu (fantazie).
Spirolet — raketa používaná v zemské atmosféře (fantazie).
Sporamin — droga působící proti spánku (fantazie).
Subsvětelná rychlost — rychlost blížící se rychlosti světla, tj. 300.000 km.s-1.
Supravodivost — roztékání elektřiny po povrchu předmětů ve vzduchoprázdném prostoru.
Teplota K — teplota podle absolutní stupnice ve stupních Kelvinových, kde 0 = -273 °C.
Termobarooxystat — přístroj pro nejpřesnější regulaci teploty, tlaku a kyslíku v krvi (fantazie).
Thalium — prvek s atomovým číslem 81.
Tiratron — elektronový přístroj (lampa), který má schopnost stimulovat a udržovat nervové procesy v lidském organismu při nedostatečné práci srdce (fantazie).
Trombóza — srážení krve s vytvářením trombů, které ucpávají krevní tepny.
TVF — stereotelevizofon — přístroj pro hovory a současné přijímání plastických obrazů (fantazie).
Tyrhénský stadión — stadión na pobřeží Tyrhénského moře v Itálii (fantazie).
Vektor — veličina, která má jak velikost, tak směr, označuje se šipkou.
Velká Syrta — záliv Středozemního moře na pobřeží Severní Afriky (v Lybii).
Vibrace — z latiny: chvění.
Viddringtonie — jihoafrické jehličiny.
Vnější vichrová zóna — zóna styku gravitačních polí dvou hvězdných systému, v níž vznikají vichřice a bouře (fantazie).
Úniková rychlost — rychlost, která umožňuje překonat gravitaci nebeského tělesa a odtrhnout se od něho do kosmického prostoru.
Závislé hodiny — hodiny ukazující čas hvězdoletu, tj. čas závislý na jeho rychlosti. Podle teorie relativity se při velkých (subsvětelných) rychlostech zkracuje čas pohybujícího se předmětu ve srovnání s časem pozorovatele, který se vzhledem k hvězdoletu nepohybuje.
Zirkonium — prvek s atomovým číslem 40.
U termínu označených hvězdičkou bylo použito vysvětlivek autorových; ostatní jsou poznámky překladatele