Jakmile si byla Aviendha jistá, že se do toho nebude dál plést, obrátila svou pozornost zpátky k druhé ženě. „Smíš tu to víno nechat."
Isendra půvabně poklekla a se zvláštním výrazem na tváři položila podnos vedle matrace. Randovi chvíli trvalo, než si uvědomil, že se snaží na něj usmát tak, aby to Aielanka neviděla.
„A teď zaběhneš za první Děvou, kterou najdeš,“ pokračovala Aviendha, „a řekneš jí, cos udělala. Běž, sordo!“ Isendra s kvílením a lomením rukama za hlasitého chřestění různých šperků vyběhla z komnaty. Jakmile byla venku, Aviendha se prudce obrátila na Randa. „Ty patříš Elain! Nemáš právo snažit se svádět jiné ženy, a tuhle obzvlášť ne!“
„Tuhle?“ Rand zalapal po dechu. „Ty myslíš, že já –? Věř mi, Aviendho, i kdyby to byla poslední ženská na světě, pořád bych se od ní držel tak daleko, jak bych stačil utíkat.“
„To říkáš jen tak.“ Aviendha si odfrkla. „Sedmkrát ji zmrskali – sedmkrát! – za to, že se ti snažila vnutit do postele. Nebyla by takhle vytrvalá, kdyby se jí nedostalo povzbuzení. Čelí spravedlnosti Far Dareis Mai, a dokonce ani Car’a’carn do toho nemá co mluvit. Ber to jako dnešní lekci v našich zvycích. A pamatuj, že patříš mé skoro-sestře!“ Aniž by ho nechala něco k tomu říci, odkráčela s takovým výrazem, až Randa napadlo, že Isendra možná nepřežije, jestli ji Aviendha chytí.
Rand si dlouze vydechl, zvedl se a odnesl podnos s vínem do rohu místnosti. Nehodlal se napít ničeho, co mu přinesla Isendra.
Sedmkrát se ke mně snažila dostat? Musela zjistit, že se za ni přimluvil. Podle jejího způsobu uvažování to nepochybně znamenalo, že když byl ochoten tohle udělat kvůli zastřenému pohledu a úsměvu, co byl asi ochoten udělat pro víc? Zachvěl se při tom pomyšlení, stejně jako z rostoucího chladu v místnosti. To by měl v posteli mnohem raději štíra. Jestli se Děvám nepodaří ji přesvědčit, mohl by jí prozradit, co o ní ví. To by mělo ukončit všechny její plány.
Sfoukl lampy a stále v botách a plně oblečen si potmě vlezl na matraci a chvíli kolem sebe hmatal, až konečně našel pokrývky, které si přes sebe přetáhl. Bez ohně tušil, že do rána bude Aviendze opravdu vděčný. Nastavit ochrany z vláken ducha, které chránily jeho sny před vpádem, už bylo skoro automatické, ale když to dělal, tiše se pro sebe pochechtával. Mohl si zalézt do postele a pak s pomocí síly sfouknout lampy. Právě tyto prosté věci ho nikdy nenapadlo dělat s pomocí jediné síly.
Chvíli jen tak ležel a čekal, až teplo jeho těla vyhřeje pokrývky. Jak mohlo být to stejné místo tak rozpálené přes den a tak studené v noci, to nedokázal pochopit. Zasunul ruku pod kabátec a na boku nahmátl zpola zhojenou jizvu. Ta rána, ta, kterou ani Moirain nemohla pořádně vyléčit, bylo to, co ho nakonec zabije. Byl si tím jist. Jeho krev na kamenech Shayol Ghulu. Tak to stálo v proroctvích.
Ne dneska v noci. Dneska v noci na to nebudu myslet. Mám ještě trochu času. Ale jestli je teď možné proříznout zámky nožem, drží pořád dost pevně...? Ne. Ne dneska v noci.
Pod pokrývkami začalo být trochu tepleji a on se obrátil a marně se snažil najít pohodlnější polohu. Měl jsem se umýt, řekl si ospale. Egwain nejspíš teď byla v teplém potním stanu. Polovinu času, když jeden použil, snažila se s ním dovnitř dostat hrstka Děv – a málem se smíchy válely po zemi, když trval na tom, aby zůstaly venku. Už tak bylo dost špatné, že se musel svlékat a oblékat v páře.
Konečně přišel spánek a s ním bezpečně strážené sny, bezpečné před moudrými i všemi ostatními. Ale nestrážené před jeho vlastními myšlenkami. Neustále mu do nich vpadaly tři ženy. Isendra to nebyla, kromě jedné krátké noční můry, jež ho málem probudila. Střídavě se mu zdálo o Elain, Min a Aviendze, střídavě i dohromady. Jedině Elain se na něj kdy podívala jako na muže, ale všechny tři ho viděly jako to, kým byl, a ne čím byl. Kromě té noční můry byly všechny sny příjemné.
5
Mezi moudrými
Stojíc co nejblíž malému ohýnku uprostřed stanu se Egwain pořád třásla, když nalévala vodu z velké čajové konvice do hluboké mísy s modrými pruhy. Stáhla bočnice stanu, ale vrstvami barevných koberců na zemi dovnitř stále pronikal chlad a všechno teplo ohně jako by vyletovalo ven kouřovým otvorem uprostřed střechy stanu, takže dole zůstával jen zápach hořícího kravského trusu. Málem jí cvakaly zuby.
Pára, stoupající z vody, již začínala řídnout. Egwain na chvíli sáhla po saidaru a usměrnila pramínek ohně, aby vodu zase ohřála. Amys nebo Bair by se nejspíš vykoupaly ve studené vodě, i když ony vlastně používaly potní lázně. No tak nejsem tak tvrdá jako ony. Nevyrostla jsem v Pustině. Nemusím zmrznout k smrti a umývat se ve studené vodě, když nechci. Cítila se provinile, když kostkou levandulí navoněného mýdla, zakoupeného u Hadnana Kadereho, mydlila kousek látky. Moudré jí sice nikdy neřekly, aby dělala něco jiného, ale jí to přesto připadalo jako podvádění.
Propustila pravý zdroj a lítostivě si povzdechla. I když se třásla zimou, tiše se zasmála nad vlastní hloupostí. Ta nádhera, být naplněna jedinou silou, úžasným prouděním života a vnímáním, byla nebezpečná. Čím víc jste ze saidaru táhly, tím víc jste chtěly vytáhnout, a bez sebeovládání jste nakonec vytáhly víc a buď jste zemřely, nebo samy sebe utišily. A to rozhodně nebylo k smíchu.
To je jedna z tvých největších chyb, poučovala sama sebe odhodlaně. Vždycky chceš zvládnout víc, než bys měla. Měla ses umýt studenou vodou. To by tě naučilo sebeovládání. Jenže toho bylo tolik k učení, a občas jí připadalo, že i celý život je příliš krátký, aby se to naučila. Její učitelky byly pořád tak opatrné, ať už to byly moudré nebo Aes Sedai ve Věži. Bylo těžké držet se zpátky, když věděla, že je v mnoha směrech předčí. Dokážu víc, než si ony uvědomují.
Zasáhl ji závan mrazivého vzduchu a rozvířil po stanu kouř z ohně, a ženský hlas praviclass="underline" „Zlíbí-li se ti –“
Egwain nadskočila a pronikavě vyvřískla, než ze sebe dostala: „Zavři to!“ Musela se rukama chytit za ramena, aby přestala tancovat. „Jdi dovnitř nebo ven, ale zavři to!“ Všechna ta námaha, aby to tu ohřála, a teď měla od hlavy k patě husí kůži!
Bíle oděná žena se po kolenou vsunula do stanu a stáhla za sebou stanovou chlopeň. Oči měla sklopené a ruce poddajně složené. To stejné by byla udělala, i kdyby ji Egwain udeřila, místo aby na ni křičela. „Zlíbí-li se ti,“ zopakovala tiše, „moudré mě poslaly, abych tě přivedla do potního stanu.“
Egwain, jež si zrovna přála, aby se mohla postavit přímo do ohně, zasténala. Světlo spal Bair a její umíněnost! Kdyby nebylo bělovlasé moudré, byly by teď v pokojích ve městě, místo ve stanech na okraji města. Mohla jsem mít pokoj se skutečným ohništěm. A dveřmi. Byla ochotná se vsadit, že Rand nemusí snášet lidi, neustále se courající dovnitř, kdykoliv se jim zachce. Rand zatracený Drak al’Thor luskne prsty a Děvy skáčou jako služtičky. Sázím se, že mu našly i skutečnou postel, místo matrace na zemi. Byla si jistá, že mu každou noc připravují horkou koupel. Děvy mu nejspíš tahají do pokojů horkou vodu. Sázím se, že mu dokonce našly i měděnou koupací vanu.
Amys a dokonce i Melain byly ochotné na Egwaininy návrhy přistoupit, ale Bair si dupla, a ony se podvolily jako gai’šainky. Egwain usoudila, že když Rand přináší tolik změn, Bair se chce držet starých způsobů, jak jen to půjde, ale přála si, aby si ta žena vybrala něco jiného, v čem bude neústupná.