„Příliš pozdě, zdá se.“ Vstala a otočila se k hubeňourovi. „Musíš říct Masikově ženě, žes jí zabil manžela, Barisi.“
„Ano, Asro,“ odpověděl Baris pokorně.
Asra se k němu i k mrtvému otočila zády a lidé se před ní rozestoupili, aby mohla projít. Když procházela kousek od Elain a Birgitte, všimla si na ní Elain dvou věcí. Jednou byla její síla. Elain to schválně vyzkoušela. Čekala dost velkou sílu, ale Asru by nikdy nepustily ani ke zkoušce na přijatou. Léčení muselo být jejím nejsilnějším nadáním – možná jediným, protože Asra musela být divoženka – a častým používáním hodně vybroušené. Druhou věcí, jíž si Elain povšimla, byla její tvář. Nebyla opálená, jak si myslela původně. Asra byla zcela jistě Domanka. Co pod Světlem dělala domanská divoženka v Rahadu?
Elain by ji asi následovala, kdyby ji Birgitte neodtáhla na druhou stranu. „Poznala jsem ten výraz ve tvých očích, Elain.“ Birgitte pátrala v ulici, jako by čekala, že někdo z kolemjdoucích je bude poslouchat. „Nevím, proč chceš pronásledovat tu ženskou, ale lidi si jí tu zřejmě váží. Zastavíš ji, a budeš nejspíš čelit víc nožům, než dokážeme zvládnout.“
Byla to prostá pravda, stejně jako skutečnost, že do Ebú Daru nepřišla hledat domanské divoženky.
Položila Birgitte ruku na loket a kývla ke dvěma mužům, kteří právě vyšli zpoza rohu. V modrém kabátě se saténovými pruhy vypadal Nalesean každým coulem jako tairenský pán. Prošívaný kabát měl zapnutý až ke krku a zpocený obličej se mu leskl skoro tolik jako naolejovaná bradka. Mračil se na každého, kdo se na něj byť jen podíval, tak, že už by se určitě zapletl do souboje, kdyby pořád nehladil jílec meče, jako by se na nějaký souboj těšil. Mat se, na druhou stranu, vůbec nemračil. Pyšně si vykračoval, a nebýt toho, že se tvářil rozladěně, mohl se docela dobře bavit. Kabátec měl rozepnutý, klobouk stažený hluboko do čela a kolem krku ten svůj šátek, takže vypadal, jako by celou noc prolézal putyky, což taky možná dělal. Ke svému úžasu si uvědomila, že na něj celé dny ani nepomyslela. Svrběly ji ruce, aby se dostala k jeho ter’angrialu, ale mísa byla mnohem důležitější.
„Předtím mě to vůbec nikdy nenapadlo,“ zamumlala Birgitte, „ale myslím, že z těch dvou je Mat nebezpečnější. N’Shar v Mameris. Ráda bych věděla, co dělají na tomhle břehu Eldar.“
Elain na ni vytřeštila oči. Co kde? „Nejspíš už na druhém břehu vypili všechno víno. Vážně, Birgitte, byla bych moc ráda, kdyby ses plně soustředila na to, co máme na práci.“ Tentokrát se nezeptá.
Když Mat a Nalesean prošli kolem, Elain je znovu pustila z hlavy a začala si prohlížet ulici. Byla by krása získat mísu už dnes. A nejen proto, že až sem příště půjdou, bude s sebou mít Aviendhu. Začínala ji mít ráda – i přes nesmírně podivné poznámky o Randovi a o nich dvou, nesmírně! – ale ona měla sklony povzbuzovat ženy, které byly připravené tasit nůž. Aviendha snad byla dokonce zklamaná, že muži klopili zrak, když na ně civěla, místo aby vytáhli čepel, jako by to udělala žena!
„Tenhle,“ řekla Elain a ukázala. Nyneiva nemohla mít s těmi pěti poschodími pravdu. Nebo ano? Elain doufala, že Egwain našla nějaké řešení.
Egwain trpělivě čekala, než se Logain napije vody. Jeho stan nebyl tak velký jako domek v Salidaru, ale pořád byl větší než většina v táboře. Muselo tady být místo pro šest sester sedících na stoličkách a udržujících nad ním štít. Egwainin návrh, aby ho zavázaly, se setkal se zděšením a téměř opovržením. Nikdo ji nebyl ochoten podpořit, zvlášť teď, poté, co pozvedla čtyři ženy na Aes Sedai bez zkoušení či hole přísah, a možná k tomu nedojde nikdy. Siuan řekla, že to neudělají. Zvykem bylo šest sester, ačkoliv pokud byl o tolik slabší jako Siuan a Leana, určitě by ho udržely kterékoliv tři sestry v táboře, a dobrým zvykem bylo, že štít nad mužem je třeba udržovat, ne zavázat. Jediná lampa vydávala nevalné světlo. Egwain a Logain seděli na poduškách rozložených na kobercích.
„Ať to pochopím,“ řekl Logain, když odložil cínový kalich. „Ty chceš vědět, co si já myslím o al’Thorově amnestii?“ Některé sestry si poposedly, možná proto, že vynechal oslovení „matko", ale spíš proto, že se jim tento námět nelíbil.
„Ano, chci znát tvoje myšlenky. Určitě na to musíš mít nějaký názor. V Caemlynu s ním bys určitě získal čestné místo. Tady můžeš být každou chvíli zkrocený. Takže. Říkáš, že ses šílenství bránil šest let. Jaká je, podle tebe, naděje, že muži, kteří přišli za ním, si povedou stejně dobře?“
„Ony mě opravdu chtějí znovu zkrotit?“ Mluvil tiše, raněným a rozzlobeným tónem. „Přidal jsem se k vám. Udělal jsem všechno, oč jste požádaly. Nabídl jsem, že složím libovolnou přísahu, kterou si řekneš.“
„Sněmovna brzy rozhodne. Některé by byly nejradši, kdybys nějak vhodně zemřel. Když bude Aes Sedai vyprávět tvůj příběh, všichni budou vědět, že Aes Sedai nemůže lhát. Ale já si myslím, že toho se bát nemusíš. Ať se stane cokoliv, pořád můžeš sloužit a dopomoct ke zničení červeného adžah, jak si přeješ.“
Logain vyskočil do kleku a prskl a ona ve chviličce popadla saidar a bezpečně ho obalila prameny vzduchu. Sestry, které ho odstiňovaly, do štítu vkládaly veškerou svou sílu – další zvyk, k odstínění muže musíte použít všechnu svou sílu do posledního ždibce – ale některé by mohly své tkanivo rozdělit a jedna by mohla část odklonit do něj, kdyby si myslely, že by jí mohl ublížit. Nechtěla riskovat, že mu ublíží.
Prameny ho držely vkleče, jenomže on si jich zřejmě nevšímal. „Chceš vědět, co si myslím o al’Thorově amnestii? Kéž bych teď byl s ním! Světlo vás všecky spal! Udělal jsem všechno, co jste si řekly! Světlo vás spal všechny!“
„Uklidni se, pane Logaine.“ Egwain dost překvapilo, že mluví tak klidně. Srdce jí prudce bušilo, ačkoliv rozhodně ne ze strachu z něj. „Tohle ti odpřisáhnu. Nikdy ti neublížím a nikdy nedovolím, aby ti ublížily ty, které jdou za mnou, pokud to jen trochu půjde a pokud se neobrátíš proti nám.“ Vztek se mu vytratil z tváře a nahradila ho strnulost. Poslouchal ji? „Ale sněmovna udělá, co rozhodne. Už ses uklidnil?“ Unaveně kývl a ona prameny rozpustila. Svezl se zpátky na zem a na ni se ani nepodíval. „Promluvím si s tebou o tý amnestii, až se trochu sebereš. Tak za den za dva.“ Znovu krátce kývl a nevzhlédl.
Když vycházela do šera, dva strážci, stojící venku na stráži, se jí uklonili. Aspoň gaidinům nezáleželo na tom, že jí je osmnáct, přijatá pozvednutá na Aes Sedai jenom proto, že byla pozvednutá na amyrlin. Pro strážce byla Aes Sedai Aes Sedai a amyrlin amyrlin. Přesto si vydechla, teprve když byla dost daleko, aby ji neslyšeli.
Tábor byl poměrně velký, stany pro stovky Aes Sedai, přijaté a mladší novicky a služebnictvo se táhly lesem a všude byli koně a káry a povozy. Ve vzduchu bylo silně cítit připravované večerní jídlo. Kolem ohňů se rozvalovalo vojsko Garetha Brynea. Většina jeho mužů bude spát na zemi, ne ve stanech. Tak zvaná Banda Rudé ruky tábořila necelých deset mil na sever odsud. Talmanes nikdy nedovolil, aby se vzdálenost zvětšila či zmenšila o víc než míli, ve dne v noci, ne za celých dvě stě mil cesty. Už teď jí sloužil podle plánu, jak radily Siuan a Leana.