Zaklonila se a nechala se ukolébat pohupováním nosítek. Tohle město nenáviděla – když byla novicka, přišla sem jako uprchlice – ale třeba tahle návštěva nakonec skončí příjemně.
Sedě ve své pracovně, Herid koukal do své fajfky a uvažoval, jestli má po ruce prostředky, jak ji zapálit, když pode dveřmi proklouzl gholam. Samozřejmě i kdyby Fel dával pozor, nejspíš by tomu nevěřil, a jakmile byl gholam v místnosti, jen pár lidí by mělo nějakou šanci.
Když do Felovy pracovny později přišla Idrien, zírala na to, co bylo nepříliš úhledně naskládáno na podlaze u stolu. Hodnou chvíli jí trvalo, než si uvědomila, co to je, a pak omdlela, než dokázala vykřiknout. Ačkoliv mnohokrát slyšela, že někoho roztrhali na kusy, doteď to ještě nikdy neviděla na vlastní oči.
Jezdec na vršku otočil koně, aby se naposledy podíval na Ebú Dar, lesknoucí se bíle ve slunci. Dobré město k vyrabování, a podle toho, co zjistil od místních lidí, budou se bránit, takže urození povolí rabování. Budou se bránit, ale on doufal, že ostatní špehové přinesou taky zprávy o nejednotnosti, jakou viděl i on. Odpor nepotrvá dlouho, když takzvaná královna ovládá jen kousíček země, a tak se spojovaly nejlepší možnosti. Otočil koně a vyjel k západu. Snad už brzy přijde Návrat a s ním i Dcera Devíti měsíců. To rozhodně bude největší znamení vítězství.
Ležíc potmě na zádech, Moghedien hleděla upřeně na strop maličkého stanu, který měla pro sebe jako jedna z amyrlininých služek. Občas zaskřípala zuby, ale jakmile si to uvědomila, okamžitě toho nechala. Velice nepříjemně si uvědomovala obojek a’damu těsně kolem krku. Tahle Egwain z al’Vereů byla tvrdší než Elain nebo Nyneiva, snášela méně a vyžadovala více. A když předala náramek Siuan nebo Leaně, zvlášť Siuan... Moghedien se zachvěla. Takhle by to určitě vypadalo, kdyby náramek mohla nosit Birgitte.
Stanová chlopeň se odsunula a dovnitř vniklo jen tolik měsíčního světla, aby viděla, že dovnitř vstoupila žena.
„Kdo jsi?“ chtěla vědět Moghedien drsně. Když pro ni posílali v noci, ať už přišel kdokoliv, vždycky si přinesl lucernu.
„Říkej mi Aran’gar, Moghedien,“ odpověděl pobavený hlas a ve stanu vykvetlo světýlko.
Její vlastní jméno přilepilo Moghedien jazyk na patro. To jméno tady znamenalo smrt. Snažila se promluvit, říci, že se jmenuje Marigan, když si náhle skutečně uvědomila to světlo. Malou zářící bílou kouli visící ve vzduchu kousek od její hlavy. S a’damem na krku nemohla bez dovolení udělat víc než na saidar pomyslet, ale pořád cítila, když ho někdo usměrnil, viděla spletené sítě. Tentokrát necítila nic, neviděla nic. Jenom maličkou kuličku čistého světla.
Zírala na ženu, která si říkala Aran’gar, a konečně ji poznala. Halima, pomyslela si. Údajně tajemnice jedné z přísedících. Rozhodně ale žena, byť vypadala tak, jako by ji navrhl muž. Žena. Ale ta světelná kulička musel být saidín! „Kdo jsi?“ Hlas se jí mírně třásl a překvapilo ji, že vůbec mluví tak klidně.
Žena se na ni usmála – velmi pobaveně se usmála – a usadila se vedle ní na kavalec. „Už jsem ti to řekla, Moghedien. Jmenuji se Aran’gar. Když budeš mít štěstí, to jméno se v budoucnu naučíš. Teď mě pozorně poslouchej a na nic se neptej. Povím ti, co potřebuješ vědět. Za chvíli ti sundám ten hezoučký náhrdelníček. Až to udělám, zmizíš tak rychle a tiše, jako to udělal Logain. Jestli ne, tak tady zemřeš. A to by byla škoda, protože jsi právě této noci povolána do Shayol Ghulu."
Moghedien si olízla rty. Povolání do Shayol Ghulu. To mohlo znamenat věčnost v Jámě smrti či nesmrtelnost a vládu nad světem či cokoliv mezi tím. Byla jenom malá naděje, že bude jmenována Nae’blisem, ne, když Veliký pán věděl dost o tom, jak strávila poslední měsíce, aby poslal někoho, kdo by ji osvobodil. Přesto to bylo povolání, jež nemohla odmítnout. A přinejmenším to znamenalo konec a’damu. „Ano. Sundej to. Půjdu okamžitě.“ Stejně nemělo smysl otálet. Byla silnější než kterákoliv žena v táboře, ale nehodlala poskytnout kruhu třinácti příležitost.
„Myslela jsem si, že to budeš vidět takhle,“ Halima – či Aran’gar – se zvučně zasmála. Dotkla se obojku, lehounce sebou trhla a Moghedien se znovu zamyslela nad ženou, jež očividně usměrňovala saidín, a dotek toho, co mohlo ublížit jen muži, který mohl usměrňovat, jí ublížil, jakkoliv maličko. Pak byl obojek dole a žena si ho chvatně nacpala do váčku. „Běž, Moghedien. Hned.“
Když se Egwain dostala ke stanu a strčila do něj hlavu a lucernu, našla jenom zmuchlané pokrývky. Pomalu se stáhla.
„Matko,“ poskakovala za ní Chesa, „neměla bys chodit po nocích venku. Noční vzduch je špatný vzduch. Jestli chceš Marigan, mohla jsem ti ji zavolat.“
Egwain se rozhlédla pozorně kolem. Cítila, jak obojek povolil, a cítila zášleh bolesti, což znamenalo, že se propojení dotkl muž, který může usměrňovat. Většina lidí už spala, ale několik jich pořád sedělo venku u nízko hořících ohňů a někteří byli také opodál. Mělo by být možné najít muže, jenž vstoupil do „Mariganina“ stanu.
„Myslím, že utekla, Cheso,“ řekla. Chesa celou cestu zpátky do Egwainina stanu rozzlobeně bručela cosi o ženách, které opustí svou paní. Přece to nemohl být Logain, nebo ano? Nemohl se vrátit, nemohl to vědět. Nebo mohl?
Demandred klečel v Jámě smrti a pro jednou mu bylo lhostejné, že Shaidar Haran pozoruje jeho třesavku tím bezokým, chladným pohledem. „Nevedl jsem si snad dobře, Veliký pane?“
Demandredovu hlavu naplnil smích Velikého pána.
Neposkvrněná Věž se zlomí a ohne koleno před zapomenutým znamením. Moře se vzbouří a bouřková mračna se seberou neviděna.
Za obzorem se rozhoří skryté ohně a hadi se usadí na prsou.
Co bylo povýšeno, bude svrženo, co bylo svrženo, bude pozvednuto. Příkaz hoří, aby mu pročistil cestu.
Slovníček
Od Rozbití světa byly použity tři systémy zaznamenávání dat. První zaznamenává roky Po Rozbití světa (PR). Jelikož však panoval v letech Rozbití a několika následujících téměř dokonalý zmatek a protože tento kalendář byl přijat téměř sto let po Rozbití, byl jeho začátek stanoven uměle. Po skončení trollockých válek bylo mnoho záznamů ztraceno. Bylo jich tolik, že vznikl spor o přesné datování podle starého systému. Proto byl zaveden nový kalendář, který se datuje od konce válek a oslavuje domnělé osvobození světa od hrozby trolloků. Tento druhý kalendář zaznamenával každý rok jako Svobodný rok (SR). Po rozsáhlém ničení, zabíjení a rozvratu, způsobeném stoletou válkou, vznikl třetí kalendář. Tento kalendář, zaznamenávající léta Nové éry (NE), se používá v současné době.