Выбрать главу

kastaněty — lidový španělský hudební bicí nástroj, jakási dřevěná klapačka, upevněná na prstech rukou a vydávající rytmické drnčivé zvuky

klima — podnebí, souhrn charakteristických povětrnostních prvků v určité oblasti Země

koncentrické sféry — soustředné vrstvy

konsistence — soudržnost

konvoj — skupina společně plujících nákladních nebo osobních lodí, doprovázená válečnými loděmi; ozbrojený doprovod

kormorán (Phalacrocorax) — rybožravý vodní pták velikosti naší husy, se štíhlou, dopředu protaženou hlavou a s protáhlým, rovným zobákem; dobrý letec a výborný potápěč

korveta — plachetní ozbrojená loď s děly na bocích v jedné řadě; na rozdíl od ní měla fregata dvě řady děl nad sebou

kráter — jícen sopky

křída — nejmladší geologický útvar druhohorní, na jehož sklonku vymřela většina plazů a veleještěrů

Labyrint — v řeckém bájesloví kamenné bludiště krále Minoa na ostrově Krétě; v přeneseném smyslu labyrint — bludiště vůbec

láva — žhavotekutá nerostná tavenina, vytékající z jícnu sopek, která chladnutím tuhne v pevnou horninu

lev šavlozubý (Smilodon) — třetihorní kočkovitá šelma z příbuzenstva machairodidů s nadměrně vyvinutými, dlouhými špičáky v horní čelisti a s krátkým ocasem; vzhledem se poněkud podobal dnešnímu lvu, s kterým vsak není blíže příbuzný

leštěnec olověný neboli galenit (PbS) — sirník olova, důležitá olověná ruda, často s příměsí stříbra

liany — souborný název pro popínavé rostliny s dlouhou, chabou, otáčivou osou, které pro svůj růst potřebují cizí oporu, nejčastěji stromů; liány tropického pásma jsou většinou dřevnaté, liány mírného pásma bylinné

loděnka (Nautilus) — jediný dnes žijící zástupce čtyřžábrých hlavonožců se spirálně zatočenou, příčně komůrkovanou schránkou; různě utvářené příbuzné druhy byly hojné v mořích doby prvohorní i druhohorní

magnetovec neboli magnetit (Fe3O4) — kysličník železitý, temně zbarvený nerost kovového lesku, s magnetickými vlastnostmi; důležitá železná ruda

magnolie neboli šácholan (Magnolia) — dvouděložné keře nebo i stromy s jednoduchými listy a s velkými jednotlivými květy; jejich zkamenělé zbytky jsou známé již ze svrchního útvaru křídového

mamut (Mammontheus) — srstnatý chobotnatec doby pleistocenní podobný slonu, současník člověka starší doby kamenné; jeho kosterní zbytky a kly jsou hojné nalézány i u nás; ve věčně zmrzlé půdě sibiřské byly nalezeny celé zmrzlé mršiny těchto zvířat»

mastodon (Mastodon) — vymřelý třetihorní chobotnatec, který měl vyvinuté kly v dolní i v horní čelisti; v Severní Americe se některé druhy mastodonů zachovaly až do starší doby čtvrtohorní a byly pravděpodobně vyhubeny až člověkem

medusa — volně plovoucí stadium mořských nezmarovitých polypů (Hydrozoa) nebo slymýšů (Scyphozoa); živočich má rosolovité tělo podoby rozevřeného deštníku nebo zvonu a je vyzbrojen žahavými chapadly

medvěd jeskynní (Spelearctos speleus) — obrovský medvěd starší doby čtvrtohorní, současník člověka doby kamenné; jeho zbytky jsou známy z Čech, z Moravy i ze Slovenska

mesosiderit — meteorit složený ve stejném poměru z kovu a z horniny

miocén — třetihorní geologický útvar mezi oligocénem a pliocénem; od jeho konce uplynuly asi 4 miliony let

Montblank — nejvyšší hora alpského pohoří (4810 m)

mořský sáh — stará délková námořní míra (15,43 m)

muksun neboli síha (Coregonus) — lososovitá ryba sibiřských řek

myšivka (Zapus) — drobný hlodavec s nápadně dlouhýma zadníma a s krátkýma předníma nohama, s dlouhým ocasem a s velkýma ušima; hlava s dlouhými kníry připomíná poněkud hlavu zajíce; myšivka žije v norách na písčité půdě a živí se kořeny a hlízami

nadhlavník (zenit) — v astronomii tak nazýváme myšlený bod na nebeské klenbě, k němuž směřuje opačný směr zemské tíže v pozorovaném místě zemského povrchu; pozorovatel jej má přímo nad hlavou

neandertálská rasa — primitivní vymřelé lidské plemeno, t. zv. neandertálci (Homo neandertalensis), z něhož se vyvinul člověk moderní; neandertálci se vyznačovali nápadně vyvinutými nadočnicovými oblouky, spodní čelistí bez bradového výběžku, postavou pokrčenou v kolenou, odchylným průběhem páteře a jinými znaky; žili pospolitě v tlupách a živili se lovem zvěře i mamutů a jeskynních medvědů

nivelační přístroj — zeměměřický přístroj k zaměřování výškových rozdílů

nosorožec sibiřský neboli huňatý (Coelodonta antiquitatis) — srstnatý nosorožec staršího období čtvrtohorního, současník člověka starší doby kamenné; lebka byla vyzbrojena dvěma rohy, z nichž přední dosahoval u starých samců délky až l m; zbytky těchto nosorožců jsou hojně nalézány i v našich krajích

oligocén — třetihorní geologický útvar mezi eocénem a miocénem; je od nás vzdálen asi 26 milionů let

olivínové pásmo — vnitřní soustředný obal zemský, uložený pod svrchním kamenným zemským pláštěm; vyznačuje se bohatým výskytem nerostu olivínu

olovnaté okry — souborný název pro druhotné olovnaté nerosty, vzniklé větráním olověných rud; vyznačují se nápadně pestrými barvami — červenou, žlutou, oranžovou a pod.

orlosup (Gypaëtus) — dravec z příbuzenstva supů, s nápadně štíhlým tělem, s krátkým krkem, s dlouhými úzkými křídly a se sedlovitě vykrojenou horní čelistí zobáku

paleontologie — věda, která zkoumá zbytky živočišstva a rostlinstva z minulých geologických dob a studuje historický průběh a zákonitosti vývoje života na Zemi

palmy ságové (Metroxylon) — palmy s lichozpeřenými listy, jejichž dřeň obsahuje množství škroboviny, t. zv. ságo; kvetou jen jedenkrát a po odkvětu odumírají; zkamenělé palmy ságové jsou známy už od oligocénu

palmy vějířové (Sabal) — palmy s okrouhlými nebo vějířovitými listy, známé již z druhohor

perioda — v geologii označení časového úseku, jehož trvání odpovídá určitému geologickému útvaru

perturbace — nepředvídané a nepravidelné poruchy, zejména povětrnostní

«petrohradské bílé noci« — básnické označení skutečnosti, že v Petrohradě, nynějším Leningradě, jsou v létě noci poměrně krátké, s dlouhým pozvolným soumrakem a svítáním, v nichž noční tma je nahrazena bělavým šerem a pološerem; způsobuje to poloha Leningradu vysoko na severu

plavuň (Lycopodium) — rod cévnatých tajnosnubných rostlin s četnými šupinatými listy; v minulých geologických dobách, hlavně v době kamenouhelné a permské, rostly různé plavuně stromovitého vzrůstu