1. Rozpoznávání přírodní a společností zrozených procesů, v jejichž vzájemné vloženosti se rozvíjí společnost.
2. Formování stereotypu identifikace, tj. stereotypu objevení a rozpoznávání procesů.
3. Formování vektoru cílů řízení ve vztahu k nově objeveným faktorům a jeho začlenění do celkového vektorů cílů.
4. Formování cílové funkce řízení ve vztahu k nově objeveným faktorům v její vloženosti v obecnější koncepci společenské bezpečnosti.
5. Uvádění koncepce do života, opíraje se na systém strukturního a bezstrukturního řízení.
Plná funkce řízení ve vztahu ke společnosti jako k samořízenému nebo z vnějšku řízenému systému se distribuuje po funkcionálně specializovaným druhům moci (což ale nijak neznamená, že by se musela distribuovat po profesionální specializaci těch či oněch skupin nositelů moci).
KONCEPTUÁLNÍ MOC v sobě nese:
• rozpoznávanie faktorov, vykazujúcich vplyv prostredia na spolоčnosť;
• formovanie vektorov cieľov vo vzťahu k faktoru, vykazujúcemu vplyv - tlak;
• formovanie účelnej, cieľavedomej funcie riadenia štruktúrnym a bezštruktúrnym spôsobom, t.j., koncepcie riadenia na dosiahnutie cieľa rozvoja spoločnosti.
Konceptuálna moc vždy pracuje podľa schémy prediktor-korektor, tj. realizuje:
• mnohovariantní prognózu;
• volbu nejlepší varianty (z jejího pohledu) pro realizaci řízení a s ní spojených záložních variant;
• korekci prognózy, kultury prognózy a kultury realizace řízení.
Ona je začiatok a koniec všetkých kontúr - obrysov riadenia, je to vyšší druh z jednotlivých druhov vnútrospoločenskej moci. Je AUTOKRATICKÁ, t.j. svojou povahou absolutistická a ignoruje „demokratické“ procedúry spoločnosti, ktoré ju nevidia, alebo si neprajú priznať jej autokraciu.
Hlavný problém skutočne demokratického zriadenia spoločnosti nie je v spôsoboch a termínoch hlasovania.
Hlavný problém zostrojenia opravdivej vlády národa je v zostrojení takej organizácie života spoločnosti, pri ktorej je absolutismus konceptuálnej moci dostupný všetkým, následkom čoho sa absolutismus nemôže stať antinárodným. Tu je koreň demokracie-vlády národa, lebo prediktor-korektor konceptuálnej moci je začiatkom i koncom všetkých vnútrospoločenských čŕt samoriadenia.
IDEOLOGICKÁ MOC oblieka koncepciu do príťažlivých foriem pre široké národné masy. V podmienkach davo-„elitarismu“ môže byť obsah koncepcie koľko libo vzdialený od príťažlivosti foriem, v ktorých ona je davu predstavovaná. Sprostredkovává populácii koncepciu vo formách prijateľných ich stereotypom, zvykom, kultúre.
ZÁKONODÁRNA MOC privádza pod koncepciu strohé právne formy.
VÝKONNÁ MOC uvádza štruktúrne i bezštruktúrne koncepciu do života, opierajúc sa o tradície a zákonodárstvo.
VYŠETROVACO – SÚDNA MOC dohliada na dodržiavanie tejto „zákonnosti“ v živote spoločnosti.
Dostatočne všeobecná teória riadenia je i tým dobrá, že je dostatočne všeobecná. Ak hovorí, že príslušné deje sú prítomné v plnej funkcii riadenia, no v reálnom procese riadenia ich niet, tak to znamená, že nie všeobecná teória sa pomýlila v danom konkrétnom prípade, ale to, že riadenie je vykonávané nie podľa plnej funkcie.
Súhrn súdnej, výkonnej, zákonodárnej a ideologickej moci nezabezpečuje uskutočňovanie plnej funkcie riadenia v živote spoločnosti. Z toho vyplýva, že pokiaľ niekto z vedenia spoločnosti, o väčšine jej členov ani nehovoriac, nemôže zrozumiteľne prehovoriť o konceptuálnej moci v tejto spoločnosti, o jej činnosti, tak taká spoločnosť je NESAMOSTATNÁ A SKUTOČNÚ SUVERENITU NEMÁ. Reálna suverenita je kontrola nad všetkými líniami spoločenského riadenia, čo je nemožné bez v následnosti – v kontinuite pokolení udržateľného prediktora-korektora konceptuálnej moci.
Úměrně tomu, pokud nositelé konceptuální moci, nechť dokonce i ohraničené jejich historicky dostupným (v rozvoji kultury) chápáním světa, žijí v národě, pak žádný davo-“elitarismus“, jako projev nároku jedněch osob na převahu na jinými a souhlas druhých s tím, být v poníženém postavení, není možný. Pokud se někdo rve k moci a nadřazenosti nad druhými, pak představitelé konceptuální moci ho usadí na místo až do hranice jeho vyhnání z občiny nebo fyzické likvidace. To je očividné všem pro koho slova „plná funkce řízení“, „konceptuální moc“ nejsou prázdnými zvuky, ale jevy v životě, které je možné ucítit, uvědomit si a osvojit.
Ve své podstatě to znamená, že původní ruská kultura a původní ruský charakter vznikly v prostředí, kde panovala védická kultura, jejíž stopy a prvky zachovala kultura tzv. „etnických ruských“ dodnes. Ale:
Ruská kultura původní a v jejím historickém rozvoji, jako taková nebyla druhem védické kultury právě v důsledku odkrytosti sociálních funkcí konceptuální moci pro všechny členy společnosti, kdo byl schopen popracovat, aby ji ovládl a využíval v zájmech všech, nezneužívaje nejvyšší vnitrospolečenskou moc a způsoby její realizace.
Ale jak konkrétně začala rusifikace Slovanů, to je záhada historie. Zda to bylo důsledkem toho, že „anténní pole“, zformované Slovany, kteří osídili východoevropskou rovinu, změnilo jejich vnímání a chápání světa, nebo měl místo přímý vliv Shora, s jistotou říct nemůžeme. Ale v důsledku vznikla na východoevropské rovině na převážně slovanském etnickém základě dohistoricky Ruská – od začátku mnohonárodnostní – civilizace.
Dohistorická civilizace Rusi prvotní se samořídila na základě:
jednoty kultury, zahrnující s sobě:
→ odkrytost konceptuální moci = žrečeských funkcí všem, kdo si je mohl osvojit;
→ občinnou etiku, jedinou pro všechny členy společnosti, ve které ti, kteří nedisponovali žrečeskou mocí v důsledku osobitostí svého osobnostního rozvoje, uznávali moc/vládu žreců vzhledem k jejich společensky prospěšné činnosti.
To bylo pro svou dobu velmi efektivní samořízení. Rodová-kmenová svébytnost v té kultuře existovala, ale oddělení rodů a kmenů, přecházející do systematických konfliktů o území a moc jedněch nad druhými, nebylo.
Jinak je nemožné pochopit, jak v epoše, kdy nebyl centralizovaný stát, byly postaveny a fungovaly jako strategické obranné linie takzvané „Hadí valy“. Výše identifikovaná řídící-algoritmická specifika ruské kultury to objasňuje, a Hadí valy se jeví hmotným pomníkem efektivnosti (v otázkách řízení) kultury dohistorické civilizace prvotní Rusi, jež nepotřebovala „elitární“ státnost.
Novgorodská a Kyjevská Rus, kde na konci prvního tisíciletí našeho letopočtu probíhal vznik „elitární“ monocentrické státnosti, která se ve svém historickém rozvoji proměnila v „elitární“ státnost současné Ruské federace, se zformovaly během krize a rozpadu té etnicky převážně slovanské a kulturou ruské odpočátku mnohonárodnostní civilizace, jsa její periferií.
3.7. Transformace Rusi během mnohasetleté krize
1. ýše identifikované a popsané principy organizace společenské samosprávy, na jejíchž zásadách se vyvíjela civilizační komunita mnohých národů – prvotní Rus, jsou efektivně
52
Kloníme se k tomu názoru, protože ani v ústní, ani v písemné tradici dochované do našich dní nejsou upomínky o Zjevení Shora.
Jediná výjimka je společnost „Všejasvetná gramota“ (“Всеясветная грамота”) trvající na tom, že před 7500 lety (k r.1991), tj. v roce 5508 do našeho letopočtu se odehrálo Zjevení, ve kterém byla dána Všejasvetná gramota lidstvu, které se dalo na cestu technického rozvoje civilizace a – jako důsledek – své biologické degradace. Ale Všejasvetná gramota nepatří mezi subkultury, které jsou dostupné pro osvojení pro všechny, během posledního tisíciletí.
53
Žrečestvo vypracovalo řešení, odpovídající chápání blaha národů civilizace, žijící na základě jednoty kultury a jednoty žrečestva, a putující kalikové to rozhodnutí donesli do všech občin – občiny poskytly lidi a lidé to řešení realizovali v životě, zmaterializovali.
„Putující kalikové“ (Калики перехожие) – to nejsou vandrující mrzáci, ne dávní bezdomovci, ale mobilní komponenta staroruského žrečestva. Ruský a arabský jazyk jsou vzájemně spojené a jeví se geneticky systémovými jazyky mozku lidí nezávisle na jejich etnické příslušnosti (viz knihy N.N.Vaškeviče „Systémové jazyky mozku“ a „Za sedmi pečetěmi“):
slovo, znějící v arabském jazyce jako „kalju“, znamená „mluvím“, tj. „říkám“. Obecně známá bylinná epizoda o vyléčení a přizvání na službu Ilji Muromce ukazuje misi „putujících kaljuků“ dostatečně jasně.