AFROVÉ Afričané.
AGAMEMNÓN bájný král Mykén (leží na severovýchodě Peloponésu), jeden z hrdinů trojské války.
AGRIPPA POSTUMUS římský vojevůdce na poč. n. l.
AGRIPPINA Neronova matka, kterou Nero zavraždil.
AGRIPPININY ZAHRADY tvořily spolu s Domitiinými zahradami rozsáhlé sady mezi Tiberem a Vatikánem.
AGRIPPŮV RYBNÍK umělá vodní nádrž na Martově poli v Římě, kterou dal spolu s velkými lázněmi postavit římský státník Marcus Vipsanius Agrippa (63 – 12 př. n. l.); podobné vodní nádrže sloužily především jako dějiště tzv. naumachií, umělých námořních bitev, které byly v Římě oblíbenou zábavou, podobně jako hry a zápasy v cirku.
AHENOBARBUS (lat.) Měděnobradý; přezdívka Neronova pro rezavou barvu jeho vousů, vůbec přezdívka častá v jeho rodě.
ACHAIA původně kraj v Řecku, v severní části poloostrova Peloponésu; později, když se Řecko stalo římskou provincií, souhrnný název pro celé Řecko, ACHAJCI obyvatelé Achaje; pak obecné označení všech Řeků.
AIOLOS (řec, doslovně pohyblivý, hbitý) – řecký bůh větrů, který žije daleko na západě na ostrově Aiolu, s manželkou a šesti syny a šesti dcerami (různými větry). Odysseus připlul jednou na své pouti také k Aiolovu ostrovu, kde byl vlídně přijat. Při loučení dal mu Aiolos měch, v němž byly uzavřeny nepříznivé větry. Odysseovi druhové však na moři měch otevřeli, větry unikly a přihnaly Odyssea zpět k ostrovu; podruhé ho však Aiolos už nepřijal, neboť podle toho, co se stalo, usoudil, že bohové Odyssea nenávidí.
AISCHYLOS (asi 525 – 456 př. n. l.) velký řecký dramatik; o Prométheovi napsal dvě tragédie: zachovanou Upoutaný Prométheus a ztracenou Osvobozený Prométheus.
AKADEMIE (řec. Akadémia) tak se nazývala tělocvičná škola v Athénách, zasvěcená bájnému hrdinovi Akadémovi; filozof Platón učinil Akademii sídlem své filozofické školy; odtud se jeho následovníci ve filozofii nazývají akademikové.
AKANTHOS (řec.) bodlákovitá popínavá rostlina a pak ozdoba na sloupech, která tuto rostlinu připomíná.
AKTAIÓN bájný lovec, který prý jednou spatřil Artemidu, jak se koupe; bohyni to rozhněvalo tak, že přikázala jeho psům, aby jej roztrhali.
ALBA LONGA městečko jihovýchodně od Říma.
ALBANUM rovněž městečko jihovýchodně od Říma.
ALBSKÉ JEZERO u úpatí Albských vrchů, jihových. od Říma.
ALBSKÉ VRCHY pohoří na jihovýchod od Říma, nejvyšší hora Mons Albanus.
ALEXANDR MAKEDONSKÝ (také Veliký) král makedonský a řecký (356 – 323 př. n. l.), velký podmanitel východní části tehdejšího světa. Jeho učitelem a vychovatelem byl velký řecký filozof Aristoteles.
ALEXANDRIE město v Egyptě.
ALEXANDROS syn trojského krále Priama, zvaný obyčejně Paris. Podle pověsti unesl nejkrásnější ženu na světě, manželku spartského krále Menelaa, Helenu; ze sporu o Helenu pak vznikla slavná trojská válka.
ALKMEÓN postava z řeckého bájesloví, syn argejského krále Amfiaráa; zavraždil svou vlastní matku a pak zešílel.
ALOE liliovitá rostlina rostoucí v tropech, silně aromatická.
ALUMNUS (lat.) nalezenec, schovanec; alumna – schovanka.
AMBRA aromatická látka tvořící se ve vorvaních Vnitřnostech. Byla velmi drahá.
AMERIOLA městečko severovýchodně od Říma.
AMFITHEATRUM (lat. z řečtiny) amfiteátr, nekryté divadlo se sedadly uspořádanými terasovitě nad sebou; konávaly se v něm zápasy gladiátorů a štvanice dravé zvěře.
AMFITRITÉ manželka Poseidonova a jeho spoluvládkyně nad všemi vodami světa; u Homéra moře vůbec.
AMOR (lat.) láska a také bůžek lásky, totožný s řeckým Erotem.
ANABATOS (řec.) dosl. povyskakující.
ANAKREÓN veliký řecký lyrický básník ze 6. stol. př. n. l.
ANIMAL IMPUDENS (lat.) nestoudné stvoření.
ANNAEOVÉ mocný římský rod, z něhož pocházel i Seneca.
ANTIOCHIE někdejší hlavní syrské město.
ANTIUM starodávné přímořské město jižně od Říma, rodiště Neronovo; nyní Porto d’Anzio.
APICIUS (Marcus Gavius Apicius) známý labužník za císaře Tiberia.
APIS posvátný egyptský býk, černý s bílou skvrnou na čele a na zádech a s různobarevnými žíněmi ve chvostu; byl to symbol boha Osirida.
APODYTERION (řec.) šatna v lázních (viz THERMY).
APOLLÓN Diův syn, bůh slunce a světla (přídomek Foibos, Phoebus = zářící), života, básnického nadšení (jeho odznakem je lyra a je vůdcem Múz) a také bohem věštby. Nejslavnější Apollónova (nebo také Apollinova) věštírna byla v Delfách (ve Fokidě v Řecku, na úpatí hory Parnasu), kde Apollón promlouval ústy známé věštkyně Pythie.
APOLLONIOS Z TYANY mystický filozof z druhé poloviny 1. stol. n. l., který o sobě prohlašoval, že je bohem.
AQUA ALBANA (lat.) Albský vodovod, přivádějící do Říma vodu až z Albských vrchů.
AQUA APPIA nejstarší římský vodovod, 16 km dlouhý, který založil r. 312 př. n. l. censor (tj. jakýsi římský ministr financí a hospodářství) Appius Claudius Caecus.
AKVADUKT (aquaeductus, lat.) dosl. vodovod; římské vodovody byly mohutné mostovité stavby (dlouhé někdy i několik desítek kilometrů), po nichž vedlo buď uzavřené (olověné trubky), anebo otevřené (stružky) vodovodní vedení ze vzdálených hor do města.
AQUITANIA římská provincie v Galii, ohraničená na jihu Pyrenejemi a na severu řekou Garumnou (dnes Garonne).
ARCA (lat.) pokladnice.
ARBITER ELEGANTIARUM nebo ELEGANTIAE (lat.) dosl. soudce vkusu, tj. ten, jehož vytříbený vkus se stával v určitých kruzích nebo dobách obecně uznávanou normou.
ARDEA obec na cestě z Antia do Říma.
ARDEJSKÁ SILNICE vybíhá z jižního obvodu Říma.
ARENARIUM nebo HARENARIUM (lat.) místo, kde se dobýval písek, pískovna; později i budovy, kde se na pískové podestýlce chovala divoká zvířata.
AREOPAGOS (řec.) nejvyšší soudní sbor v Athénách a později i v jiných městech; sněm, shromáždění zástupců lidu.
ARÉS syn Dia a Héry, řecký bůh války; později splynul s římským bohem války Martem.
ARGILETUM živá řím. čtvrť ležící mezi Forem a Suburou; měli tam své krámky četní obchodníci a zvláště knihkupci.
ARGOBIJCE přezdívka Hermova (viz tam), který zabil stookého pastýře Arga, hlídajícího Diovu milenku Ió, proměněnou v krávu.
ARCHIPELAGOS (řec.) obecný pojem pro moře se souostrovími; nejčastěji užíváno pro Egejské moře.
ARCHITRAV (z řec.) příčné břevno, spojující dva sloupy.
ARICIA staré město jihovýchodně od Říma se slavným Dianiným chrámem (nyní Ariccia nebo Riccia).
ARISTEIDES athénský státník z 5. stol. př. n. l.; dostal přídomek Spravedlivý.
ARISTOTELES jeden z největších řeckých filozofů (384 až 322 př. n. l.).
ARSAKOVCI jiný název pro Parthy, pocházející od jména zakladatele parthského panovnického rodu Arsaka.
ARSINOE. egyptská kněžna, dcera Ptolemaiova.
ARTEMIS sestra Apollónova, bohyně měsíce a lovectví, později ztotožněna s římskou Dianou.
ASFODEL (řec.) liliovitá rostlina, která prý rostla na louce v podsvětí, kde přebývaly duše zemřelých.
ASKLEPIADOVÉ kněží boha Asklepia, konající obřady za uzdravení těch, kdož se na ně obrátili.
ASKLEPIOS řecký bůh lékařství, syn Apollóna a nymfy Koronidy.
ATÉ řecká bohyně zloby, pomsty a nezkrocené vášně.
ATHÉNÉ (PALLAS ATHÉNA, lat. MINERVA) Diova dcera, zrozená z jeho hlavy. Bohyně války a moudrosti, ochránkyně všech statečných a moudrých mužů.