Выбрать главу

KRYPTOPORTIK (z řec.) podloubí, kolonáda.

KVÁDOVÉ germánský kmen sídlící na dnešní Moravě.

KVADRIGA (lat. quadrigae) čtyřspřeží; závodní čtyřspřežný vůz.

KYBELÉ pův. frýžská bohyně rolnictví a vinařství, později uctívaná i v Římě. Hlavním střediskem kultu bohyně Kybely bylo město Pessinus (2. pád Pessinuntu) v Galatii v Malé Asii; proto KYBELÉ PESSINUNTSKÁ.

KYKLOPOVÉ bájní obři s jediným okem uprostřed čela, známi hlavně z Homérovy Odysseje.

KYMBALON (řec.) bicí hudební nástroj podoby dvou dutých polokoulí, jimiž hudebník tloukl o sebe.

KYNIK (z řec. kynikos = psí) přívrženec starořecké filozofické školy, kterou založil v Athénách ve 4. stol. př. n. l. Antisthenes. Za základ štěstí pokládali kynikové co největší nezávislost na vnějších podmínkách života, omezování svých potřeb a návrat k přírodnímu stavu. Uskutečňujíce tento program, žili primitivním, někdy skutečně “psím” životem. Nejznámější kynik byl Diogenes ze Sinope (asi 404 – 323 př. n. l.), který bydlil v pouhém sudu.

KYPERSKÉ DOLY na ostrově Kypru bývaly bohaté doly na měď.

KYPRIDIN PÁS Afrodita (neboli Venuše, také Kypris) nosila prý ozdobný kožený pás, v němž, jak říká Homér v Iliadě, “…jsou všemožná vábidla skryta, která přelstí i moudrých rozvahu lidí”. (Překlad O. Vaňorného.)

KYPRIS přezdívka bohyně Afrodity (řec.) neboli Venuše (řím.); podle pověsti se totiž tato nejkrásnější bohyně, která se stala symbolem lásky a krásy, zrodila z mořské pěny právě na ostrově Kypru.

LACERNA (lat.) plášť podoby obdélníku, zapínaný na prsou přezkou.

LACONICUM oddělení v lázních, thermách.

LAKEDAIMOŇANÉ (řec. Lakedaimonioi) obyvatelé města i státu Sparty (Lakedaimónu) ve starém Řecku. Od ostatních Řeků se lišili drsností a strohostí (spartánská výchova!

LAMPADARII (lat.) nosiči pochodní.

LAMPREDA minoha, larva mihule.

LANISTA (lat.) šermířský mistr.

LANUVIUM městečko jihovýchodně od Říma se slavným chrámem bohyně Junony.

LARARIUM viz LÁROVÉ.

LÁROVÉ (z lat.) domácí bůžkové, patroni domu, jejichž sošky a obrazy stály ve zvláštním výklenku, LARARIU.

LATINSKÁ SILNICE vybíhala z jižního obvodu Říma.

LAURENTUM pobřežní město jižně od Říma, na cestě do Antia.

LAVINIJSKÁ SILNICE vybíhala z jižního obvodu Říma.

LECTISTERNIA (lat.) hostina bohů; obřad, který byl zaveden r. 339 př. n. l.: sošky jednotlivých bohů se položily na podušky a lehátka a předložena jim jídla; tento obřad měl usmířit bohy.

LECTOR (lat.) otrok, jehož úkolem bylo předčítat svému pánovi knihy, dopisy atp.

LÉDA manželka spartského krále Tyndarea, která podle staré řecké báje, oplodněna Diem proměněným v labuť, snesla dvě vejce; z jednoho se narodila Helena trojská a z druhého Kastor a Pollux.

LEGIE největší vojenská jednotka; viz MANIPULUS.

LEKTIKA (lat. lectica) krytá nosítka, jichž se v Římě užívalo k přepravě osob; nosívali ji čtyři otroci.

LEMURALIA (lat.) oběti a bohoslužby na usmíření duší nebožtíků.

LÉTÓ matka Apollónova.

LIBETHRIDY jiný název pro Múzy (podle pohoří Libethrion nad Korintským zálivem v Řecku, kde byl chrám zasvěcený Apollónovi a Múzám).

LIBITINA staroitalská bohyně smrti; její malé svatyně bývaly na všech hřbitovech a pohřebištích.

LICINIUS STOLO (celým jménem Gaius Licinius Calvus Stolo) tribun lidu r. 376 př. n. l., autor nového agrárního zákona, který značně ulehčil lidu.

LIGURIE krajina mezi horním Pádem a mořským pobřežím; hlavní město Genua (nyní Janov).

LIKTOŘI (lat. lictores) otroci, kteří nosili před svým pánem tzv. fasces, svazky prutů se sekerou uprostřed; byl to odznak hodnosti některých vysokých úředníků. (Od slova fascis pochází slovo fašismus; italští fašisté měli totiž ve svém znaku právě ony svazky prutů se sekerami.)

LOCUSTA pověstná travička v Neronových službách.

LOGOS (řec.) pův. slovo; u řeckých filozofů pak znamená nejvyšší “Myšlenku”, Rozum světa, který světu vládne a řídí jej; pak pojem pro jediného boha vůbec; srovnej také: “Na počátku bylo Slovo…” z evangelia sv. Jana.

LOTOFAGOVÉ podle pověsti obyvatelé jednoho ostrova v Malé Syrtě, kteří pojídali ovoce lotosu; to bylo prý tak chutné, že kdo je jednou ochutnal, zapomněl pro ně na všechno a nechtěl už ze země Lotofagů odejít.

LOUTNA DELTA loutna tvaru řec. písmene D, delta, tj. trojúhelníkového.

LYGOVÉ podle římského historika Tacita (1. stol. n. l.) germánský kmen, sídlící mezi horní Vislou a Odrou.

LYSIPPOS slavný řecký sochař ve 4. stol. př. n. l.

LUCANUS, MARCUS ANNAEUS (39 – 65 n. l.) římský básník; z jeho dosti rozsáhlého díla se nám zachovala jen jeho Pharsalia, historický epos o válce mezi G. Iuliem Caesarem a Pompeiem. Zúčastnil se Pisonova spiknutí proti Neronovi a r. 56, když bylo spiknutí odhaleno, přinutil jej Nero, aby si vzal život.

LUCIFER (lat.) dosl. světlonoš; zosobněná jitřenka, která ohlašuje příchod slunce.

LUCINA přídomek bohyně Junony, jakožto patronky porodů; chrám Junony Luciny stál na Esquilinu severně od Liviina portiku.

LUCRETIA (Lukrecie) podle staré římské pověsti choť zámožného Římana, která, znásilněna synem krále Tarquinia, sama se probodla.

LUCRETIUS (Titus Lucretius Carus) vynikající římský básník (asi 98 – 55 př. n. l.), autor filozofické básně De rerum natura (O podstatě věcí), v níž vykládá Epikurovo materialistické učení o přírodě.

LUCULLOVY ZAHRADY prostíraly se na jižních svazích pahorku Pincius.

LUCULLUS, LUCIUS LICINIUS (109 – 57 př. n. l.) římský vojevůdce, který proslul svým labužnictvím (lukulské hody); založil krásné sady a přinesl do Evropy z Východu třešně.

LUDUS (lat.) hra, hry.

LUDUS MATUTINUS (lat.) dosl. jitřní hry, tj. první zahajovací představení celého cyklu.

LUNA bohyně měsíce. Někdy bývala zaměňována s egyptskou bohyní měsíce Isidou, která podle pověsti ztratila svého manžela Osirida. (Tato záměna je vysvětlitelná tím, že do římského bájesloví pronikaly stále více báje jiných kultů a splývaly s ním.)

LUPANAR (lat.) nevěstinec.

MAECENAS, GAIUS CILNIUS bohatý Říman v 1. stol. př. n. l., štědrý podporovatel umění a literatury (v tomto smyslu jeho jméno zevšeobecnělo: mecenáš).

MACTE! (lat.) výkřik vyjadřující obdiv a pochvalu; výborně!

MAIA matka Hermova.

MAMERTINSKÉ VĚZENÍ rozsáhlé vězení, zčásti podzemní, které stálo na severozápadním okraji Fora Romana; bylo zřízeno z původní staré tvrze; nejspodnější část, kam vůbec nepronikalo slunce, se jmenovala Tullianum.

MANIPULUS (lat.) vojenská jednotka. Manipulus se skládal ze dvou SETNIN (CENTURIA). Tři manipuly tvořily 1 KOHORTU (COHORS), 10 kohort pak 1 LEGII (LEGIO). Počet mužů v legiích býval různý. Za Nerona asi 6000.

MARANATHA (aramej.) Pán náš.

MARKOMANI germánský kmen, usedlý napřed u řeky Mohanu, později v nynějších Čechách.

MARS římský bůh války a boje, jeden ze tří hlavních římských bohů, ochránců města Říma.

MARTOVO POLE (lat. campus Martius) rozsáhlá pláň na severozápadním okraji Říma na levém břehu řeky Tiberu, zasvěcená Martovi; konala se tam různá vojenská cvičení, dostihy a hry, sněmy atd.

MASINISSA jeden z numidských králů (na rozhraní 3. a 2. stol. př. n. l.).

MASTIGOFOR (lat.) dosl. nosič biče; mastigoforové byli cirkoví zřízenci, kteří měli za úkol bičem popohánět zápasníky proti sobě.

MATRICIDA (lat.) matkovrah.

MATRÓNA (lat.) paní, ale jen vznešená, důstojná, čistých mravů.