MĚDĚNOBRADÝ (lat. Ahenobarbus) přezdívka Neronova pro rezavou barvu jeho vousů, vůbec přezdívka častá v jeho rodě.
MEMFIS město v Egyptě, které trvá dodnes.
ME MISERUM! (lat.) já ubohý! Běda mně ubohému!
MEMNÓN podle Homéra syn Jitřenky, ethiopský král, který bojoval také před Trójou a padl tam ve velmi mladém věku; s jeho jménem byly později spojeny dvě obrovské sochy, kolosy, které postavil kolem r. 1500 př. n. l. egyptský král Amenofis III. (nebo také Amenhotep) nedaleko Théb; jedna z těchto soch vydávala prý při východu slunce podivné zvuky, o kterých se říkalo, že to Memnón pláče pro svůj mladý život.
MENSA (lat.) stůl.
MÉONSKÝ Méonové byl barbarský asijský kmen v Lydii na západním pobřeží Malé Asie.
MERKUR (Mercurius) římská obdoba řeckého boha Herma (viz HERMES); jakožto posel bohů byl zobrazován s malými křidélky u nohou (symbol rychlosti); cirkový zřízenec převlečený za Merkura měl mimo jiné za úkol kontrolovat, jsou-li dobití gladiátoři skutečně mrtvi.
MERKURŮV PRAMEN (lat. Aqua Mercurii) zřídlo na svahu pahorku Caelia nedaleko Kapenské brány (porta Capena); vodou z něho skrápěli kupci sebe a své zboží, aby je Merkur očistil od všeho podvodu.
MESEMBRIA nynější Nesebar v Bulharsku.
MIDAS podle pověsti frýžský král, jemuž dal bůh Dionysos (Bakchus) moc, že vše, čeho se dotkl, změnilo se ve zlato; později mu za trest, že se v hudebním souboji Apollóna a Pana postavil na stranu Panovu, narostly oslí uši.
MINA starořecká (attická) měnová jednotka = asi 1/2 kg stříbra.
MINERVA římská obdoba bohyně Athény (viz tam).
MINTURNY (lat. Minturnae) město severozápadně od Neapole, na tehdejší silnici z Neapole do Říma.
MIRMILLONOVÉ (lat.) gladiátoři těžkooděnci; jejich odznakem byla ryba na přilbě.
MISENSKÝ MYS jižně od Neapole (u města Misena); býval tam římský válečný přístav.
MITHRA perský bůh slunce, jehož uctívání proniklo do Říma.
MITHRIDATES EUPATOR (136 – 63 př. n. l.) pontský král (Pontos, země na pobřeží Černého moře), který vedl s Římany, rozšiřujícími své panství stále dále na východ, tři války. Římané ho pokládali za jednoho ze svých největších nepřátel.
MITRA (řec.) pův. stuha, z níž se tvořil jakýsi turban, později špičatá čepice se stužkami na uvázání pod bradou, odznak některých, zvl. východních kněží.
MOLOSSKÝ z krajiny Molossis ve středním Řecku.
MOPSOS slavný věštec v Argu (na Peloponesu).
MÓRA (lat.) primitivní hra, při níž musel spoluhráč okamžitě uhodnout, kolik prstů jeho protivník vystrčil ze zaťaté pěsti.
MUCIUS SCAEVOLA starořímský hrdina, který si dobrovolně upálil pravou ruku, když se mu r. 506 př. n. l. nepodařilo zabít etruského krále Porsennu, který obléhal Řím.
MURRHA (řec.) fluorit, vzácný minerál s barevnými opalizujícími skvrnami; dovážel se z Parthie a zhotovovaly se z něho drahocenné nádoby.
MUSONIUS RUFUS méně významný římský filozof v 1. stol. n. l.; učitel Epiktetův.
MÚZY pův. bohyně světového pořádku a ladu; později bohyně různých umění; bylo jich devět: Kalliopé (múza epiky a vědy), Euterpé (múza lyriky), Melpomené (múza tragédie), Thalia (múza komedie), Erató (múza básnictví milostného), Urania (múza hvězdářství), Polyhymnia (múza vážné a náboženské poezie), Kleió (múza historie), Terpsichoré (múza tance); vůdcem múz byl Apollón.
MYRÓN řecký sochař, kovolijec, z 5. stol. př. n. l.
MYRRHA zvlášť vonná pryskyřice z některých orientálních stromů.
NABLIUM (lat.) strunný nástroj podobný harfě.
NARCIS (řec. Narkissos) podle řecké mytologie hezký jinoch, jenž spatřiv svůj obraz ve vodě, zamiloval se do něj a byl pak proměněn v květinu stejného jména.
NARDOS (řec.) aromatická rostlina, rostoucí v Indii.
NAUMACHIA (řec.) dosl. lodní, námořní bitva; v Římě se tak nazývaly umělé nádrže, na nichž se lodní bitvy pořádaly sportovně; Augustova naumachia ležela na pravém břehu Tiberu pod Janikulem.
NAUSIKAA dcera krále Fajaků Alkinoa, která první spatřila Odyssea, když na své pouti ztroskotal na pobřeží ostrova Fajaků.
NAZARET městečko v Palestině (asi 100 km severně od Jeruzaléma), kam podle bible příslušel Kristus.
NEMORENSKÝ HÁJ u města Aricie (jihovýchodně od Říma); byl zasvěcen bohyni Dianě, jejíž svatyni hlídal kněz, tzv. král Nemorenského háje. Byl to vždy uprchlý otrok, jenž se tohoto úřadu a zároveň azylu musil zmocnit zabitím svého předchůdce.
NERO, CLAUDIUS CAESAR, LUCIUS DOMITIUS AHENOBARBUS římský císař, nar. r. 37 n. l., vládl od r. 54 do r. 68. V prvních letech vládl celkem ve shodě se senátem, jsa pod vlivem svého vychovatele, filozofa Seneky. Pak však nabyly vrchu jeho špatné vlastnosti, sebevědomí a krutost. R. 64 prý založil veliký požár Říma, aby mohl město znovu postavit. Vinu pak svalil na křesťany, které krutě pronásledoval.
NERONŮV CIRK (Circus Neronianus) stál na východním úpatí Vatikánu.
NEROPOLIS (řec.) dosl. Neronovo město.
NERVA, MARCUS COCCEIUS římský konsul a v letech 96 až 98 n. l. císař.
NESSOS podle staré báje kentaur (půl člověk a půl kůň), jehož zabil Hérakles (Herkules); Nessovu zkrvavenou košili poslala pak Deianeira Héraklovi, domnívajíc se, že takto opět získá lásku svého chotě; košile měla však opačný účinek: když si ji Hérakles oblékl, ucítil strašné bolesti a zemřel.
NE SUTOR SUPRA CREPIDAM (lat.) odpovídá českému “ševče drž se svého kopyta”.
NIOBÉ podle pověsti dcera lydského krále Tantala, která porodila šest synů a šest dcer (podle Ovidia sedm); jednou se posmívala bohyni Latoně (řec. Létó), matce Apollónově a Artemidině, že má jen dvě děti. Apollón a Artemis jí za to usmrtili všechny její děti. Niobé žalem a hrůzou zkameněla a proměnila se ve skálu.
NOMENCLATOR (lat.) dosl. jmenovatel, vyvolavač jmen; otrok, který měl za úkol jmenovat a ohlašovat svému pánu lidi přicházející na návštěvu anebo potkávané na ulici.
NOMENTÁNSKÁ BRÁNA (lat. Porta Nomentana) byla na severovýchodním okraji Říma.
NON TE PETO, PISCEM PETO… QUID ME FUGIS GALLE? (lat.) Nechci tebe, rybu chci… Proč přede mnou prcháš, Gale?
NORICUM římská provincie mezi Dunajem, Drávou, Vídeňským lesem a Innem.
NUMA POMPILIUS druhý král římský (vládl 715 – 672 př. n. l.).
NUMICIOVA SILNICE vybíhala z jižního obvodu Říma.
NUMIDIE nynější Alžír.
OBOLOS (řec.) jednotka starořecké měny, šestina drachmy.
OBYVATELSTVO ŽIJÍCÍ NA STÁTNÍ ÚTRATY římské chudině poskytoval nejnutnější životní prostředky stát; císařové si tak kupovali její přízeň, protože chudina byla stále větší politickou silou.
OCELLE MI (lat.) můj miláčku.
OCTAVIA první Neronova manželka; byla uškrcena na přání pozdější druhé Neronovy ženy Poppaey Sabiny na ostrově Pandatarii v Tyrrhenském moři (r. 62 n. l.).
ODYSSEUS hrdina slavného Homérova eposu Odysseia, ithacký král, vynikající chytrostí, který při návratu z desetileté trójské války bloudil dlouho po světě a zažil řadu dobrodružství.
OECUS (lat.) “parádní pokoj” v římském domě.
OIDIPUS podle pověsti thébský král, který zabil svého otce – nevěda, že je to on – a oženil se se svou matkou, kterou také neznal. Byl za to krutě potrestán. Je to častý námět antických tragédií.
OITÉ hora v jižní Thesálii v Řecku (viz také HERKULES).
OLEOTHEKION oddělení v lázních (viz THERMY).
OLYMP (řec. Olympos) pohoří na hranicích Thesálie a Makedonie, na jehož nejvyšším vrcholu (2918 m) sídlil prý Zeus s ostatními bohy.