SERICUM dnešní severozápadní Čína.
SERVIUS TULLIUS šestý ze sedmi římských králů; panoval v letech 578 – 535 př. n. l.
SESTERCIUS (lat.) jednotka římské měny, původně stříbrná mince; 1 sestercius = 2,50 assu.
SFAIROS (řec.) tak nazval řecký filozof Xenofanes (asi 565 – 470 př. n. l.) svou představu boha, který měl podle něho být nejdokonalejším geometrickým tělesem, tj. koulí (řec. sfaira), která nemá ani počátek, ani konec.
SFINX mytologická nestvůra s okřídleným lvím tělem a hrudí panny; seděla prý na skále nedaleko Théb v horním Egyptě a požadovala od Thébanů, aby rozluštili hádanku: má to hlas, ráno to chodí po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech. (Člověk: dítě, dospělý, stařec o holi.) Dokud hádanku nerozluštil Oidipus, zahubila Sfinga každý den jednoho Thébana.
SIBYLLA běžné jméno maloasijských věštkyň.
SIBYLLINY KNIHY stará sbírka řeckých hexametrů (tj. veršů), pokládaných za výroky Apollónovy a obsahující rozmanité pokyny pro nejrůznější příležitosti; knihy nebyly přístupny veřejnosti a směli je studovat jen vysocí státní úředníci před státně důležitými kroky apod.; byly uloženy v tajné kamenné schránce v podzemí chrámu Jova Kapitolského.
SICA (lat.) dýka.
SIC TE DIVA POTENS CYPRI… (lat.) Kéž tě provází mocná bohyně Kypru a Helenini bratři (tj. Kastor a Pollux), jasné hvězdy i otec větrů…
SILVANUS původně římský bůh lesů (asi jako u Řeků Faun); později lesní duch vůbec, jakýsi protějšek víl; podle pověsti měli Silváni podobu zvířat s lidským obličejem.
SINE ARMIS ET SINE ARTE (lat.) beze zbraní a bez umění (tj. necvičeni v zápasech).
SIÓN pahorek v Jeruzalémě, kde prý stával hrad biblického krále Davida; obrazně znamená Sión křesťanskou církev, která prý má vládnout světu jako Sión Jeruzalému.
SIRÉNY podle řeckých pověstí panny s ptačími drápy a křídly; sídlily na skalnatém ostrově ve Středozemním moři a nádherným zpěvem lákaly k sobě mořeplavce; když se jim to podařilo, sprovodily je ze světa.
SIRMA (řec.) roucho s vlečkou; oblékali je herci v tragédiích.
SISTRUM (lat.) hudební nástroj, chřestítko z kovových tyček a zvonků.
SKOPAS slavný řecký sochař z ostrova Paru (4. stol. př. n. l.).
SMINTHEJEC (řec. Smintheus) přídomek Apollónův; dosl. hubitel myší; Apollón byl totiž také uctíván jako ochránce polí před škůdci.
SOFISTÉ přívrženci starořecké filozofické školy, která se orientovala na řešení společenských problémů; v problematice poznání dospěli ke skepticismu a relativismu; byli mistři slovíčkaření a podivných myšlenkových hříček.
SOFOKLES (497 – 406 př. n. l.) veliký starořecký dramatik; napsal přes 120 dramat; nejznámější z dochovaných jsou Elektra, Antigona, Oidipus král aj.
SOFRONIUS jeden z Neronových oblíbenců; jinak celkem neznámý.
SORACTE hora severně od Říma.
SOSIOVÉ (bratři) skutečně existující knihkupci a vydavatelé knih v tehdejším Římě.
SPÁNEK (řec. Hypnos) nižší bůh, který však vládne silou, jíž přemůže všechny ostatní bohy – spánkem. Mozaika, o níž je v 1. kapitole řeč, znázorňovala zřejmě pověst, podle níž Héra chtěla uspat Dia, aby mohla zahubit nenáviděného Diova levobočka Hérakla.
SPARTAKUS (lat Spartacus) voják a gladiátor, vůdce povstání římských otroků v letech 73 – 71 př. n. l.
SPECTATUS (lat.) dosl. vyzkoušený, osvědčený; gladiátor, který už několikrát zvítězil v zápasech.
SPOLIARIUM (lat.) svlékárna; místnost v amfiteátru, kde byli svlékáni mrtví gladiátoři a odsouzenci.
SPONSA MEA (lat.) má snoubenko, má nevěsto.
STABIE město poblíž Neapole.
STADIUM (lat.) stará římská délková míra, asi 200 m (125 dvojkroků). Slovem stadium se označovalo rovněž závodiště (z řec. stadion).
STILUS (lat.) špičatý kolík, jímž se psalo na tabulky potažené vrstvou vosku.
STOIK (z řec. stoa, tj. sloupová chodba, kde učíval zakladatel stoicismu Zenón z Kitia) Stoikové se v etice vyznačují především tím, že snášejí všechny útrapy života trpělivě, se “stoickým klidem”.
STOLA (lat.) dlouhý svrchní ženský šat, který nesměly nosit nepočestné ženy.
STŘÍBRNOLUKÝ přídomek Apollónův (byl zobrazován s lukem a šípy, jimiž zabíjel provinivší se lidi).
STYX jedna ze čtyř řek v podsvětí (Styx, Acheron, Kokytos, Pyriflegeton).
SUBIACUM městečko severně od Říma, kde měl Nero své letní sídlo.
SUBURA nejživější římská čtvrť, prostírající se mezi pahorky Viminalem a Esquilinem.
SUDATORIUM oddělení v římských lázních, thermách; viz THERMY.
SUEBOVÉ souhrnný název pro germánské kmeny sídlící v oblasti ohraničené Baltským mořem, Severním mořem, Rýnem a Dunajem.
SUGAMBROVÉ germánský kmen, usídlený v okolí nynějšího Kolína nad Rýnem.
SYMPOSION (řec.) slavnostní hostina s uměleckým a filozofickým programem, při níž se však i pilo.
SYNTHESIS (řec.) lehký barevný šat, oblékaný ke stolu.
ŠTĚPÁN jeden z prvních Kristových vyznavačů, který byl podle bible ukamenován.
TABERNA (lat.) krámek nebo dílna na římské ulici.
TABLINUM (lat.) místnost, ležící za atriem; obyčejně jakási pracovna pána domu.
TACITUS, PUBLIUS CORNELIUS (nar. 55 n. l., datum smrti neznámo; asi kolem r. 120) veliký římský dějepisec, jehož dílo nám podává neocenitelné a často jediné zprávy o tehdejším světě.
“TAK DLOUHO ZPÍVAL, DOKUD KOHOUTY (GALLOS) NEVZBUDIL” slovní hříčka; “gallus” je totiž kohout, “Gallus” pak Gal, příslušník galských kmenů.
TANAGRA město v jihovýchodní Boiotii (ve středním Řecku), proslulé nádhernými terakotovými soškami žen.
TARTAROS (řec.) ta část podsvětí, kde hříšníci trpí za své viny; někdy podsvětí vůbec.
TELESIA městečko severně od Neapole.
TENEDOS malý ostrov u pobřeží Malé Asie, nedaleko Tróje; jedno ze středisek Apollónova kultu.
TEPIDARIUM (lat.) oddělení v římských lázních; viz THERMY.
TERGEMINA (porta) totéž co Trigemina, Trojitá.
TESSERA (lat.) původně kusy rozštípnutého dřeva, jejichž shodnost byla poznávacím znamením; později i jiné poznávací známky, pak i poukázky a losy.
THAUMATURGOS (řec.) divotvůrce.
THEOKRITOS ZE SYRAKUS (3. stol. př. n. l.) řecký básník, píšící hlavně selanky z venkovského a městského života; život lidí je v nich velice idealizován.
THERMY (z řec.) lázně; ve starém Římě měly i soukromé i veřejné lázně několik oddělení s různými funkcemi: šatnu (apodyterion), studené koupele (frigidarium), teplé koupele (tepidarium), potné lázně (laconicum nebo sudatorium) a konečně místnost, v níž lázenští otroci vykoupaného Římana masírovali a natírali vonnými mastmi a oleji (oleothekion nebo unctorium, unctuarium). Nejvelkolepější thermy postavil v Římě Nero; stály jižně od Augustova mauzolea.
THERSITES postava z Homérovy Iliady; byl to Řek nesmírně ošklivý a prostořeký.
THESÁLIE krajina v severním Řecku.
THESEUS bájný starověký silák, přemožitel Minotaura.
THEURGOS (řec.) pův. mág, kouzelník, snažící se svými kouzly a modlitbami ovlivnit božstva; zde ve smyslu kněz, prostředník mezi bohem a lidmi.
THRÁKOVÉ obyvatelé Thrácie, krajiny ve východní části Balkánského poloostrova. Také gladiátoři s thráckou výzbrojí: přilba s hledím a hřebenem, malý okrouhlý štít, holeně na obou nohou a dlouhá zahnutá šavle.
THRASEA PAETUS římský občan, konsul r. 56 n. l.; byl vzdělaný a čestný; přívrženec stoické filozofie; r. 66 n. l. zemřel na Neronův příkaz sebevraždou.