DR. GALL: Mlčte a prodejte!
DOMIN: Konec dějin lidstva, konec civilizace -
HALLEMEIER: U všech čertů, prodejte!
DOMIN: Dobrá hoši! já sám - já bych neváhal ani okamžik; pro těch několik lidí, které miluji -
HELENA: Harry, mne se neptáš?
DOMIN: Ne, dětino; je to příliš odpovědné, víš? To není nic pro tebe.
FABRY: Kdo půjde vyjednávat?
DOMIN: Počkejte, až přinesu rukopis. (Odejde vlevo.)
HELENA: Harry, proboha nechoď!
(Pauza.)
FABRY (vyhlíží z okna): Tobě uniknout, tisícihlavá smrti; tobě, vzbouřená hmoto, nesmyslný dave; potopo, potopo, ještě jednou zachránit lidský život na jediné lodi -
DR. GALL: Nebojte se, paní Heleno; odplujeme daleko odtud a založíme vzornou lidskou kolonii; začneme žít od počátku -
HELENA: Oh Galle, mlčte!
FABRY (obrátí se): Paní Heleno, život stojí za to; a pokud záleží na nás, uděláme z něho něco… něco, co jsme zanedbali. Bude to malý státeček s jednou lodí; Alquist nám postaví dům a vy nám budete vládnout - Je v nás tolik lásky, tolik chuti k životu -
HALLEMEIER: To si myslím, holenku.
BUSMAN: Inu lidi, já bych hned začal znovu. Hodně jednoduše, starozákonně, po pastýřsku - Děti, to by bylo něco pro mne. Ten klid, ten vzduch -
FABRY: A ten náš státeček by mohl být zárodek Příštího lidstva. Víte, takový ostrůvek, kde by se lidstvo zachytilo, kde by sbíralo síly - síly duše i těla - A bůh ví, já věřím, že by za pár set let zas mohlo dobývat světa.
ALQUIST: Už dnes věříte?
FABRY: Už dnes. A já věřím, Alquiste, že ho dobude. Že zas bude pánem zemí a moří; že zplodí bezpočtu hrdin, kteří ponesou svou hořící duši v čele lidí. A já věřím, Alquiste, že bude znovu snít o dobytí planet a sluncí.
BUSMAN: Amen. Vidíte, paní Heleno, to není tak špatná situace.
(Domin otevře prudce dveře.)
DOMIN (chraptivě): Kde je rukopis starého Rossuma!
BUSMAN: Ve vašem trezoru. Kde by jinde byl?
DOMIN: Kam se ztratil rukopis starého Rossuma! Kdo - jej - ukradl!
DR. GALL: Není možno!
HALLEMEIER: Zlořečeně, to přece -
BUSMAN: Propána, to snad ne!
DOMIN: Ticho! Kdo jej ukradl?
HELENA (vstane): Já.
DOMIN: Kam jsi jej dala?
HELENA: Harry, Harry, všechno ti řeknu! Proboha odpusť mi to!
DOMIN: Kam jsi jej dala? Rychle!
HELENA: Spálila - dnes ráno - oba opisy.
DOMIN: Spálila? Tady v krbu?
HELENA (vrhá se na kolena): Proboha Harry!
DOMIN (běží ke krbu): Spálila! (Poklekne ke krbu a přehrabává v něm.) Nic, nic než popel- Ah, tuhle! (Vytáhne ohořelý kousek papíru a čte:) “Přidá-ním - “
DR. GALL: Ukažte. (Vezme papír a čte:) “Přidáním biogenu do - ” Nic víc.
DOMIN (vstává): Je to z toho?
DR. GALL: Je.
BUSMAN: Bože na nebi!
DOMIN: Tedy jsme ztraceni.
HELENA: Oh Harry -
DOMIN: Vstaň, Heleno!
HELENA: Až odpustíš - až odpustíš -
DOMIN: Ano, jen vstaň, slyšíš? Nesnesu, abys -
FABRY (zvedá ji): Prosím nemučte nás.
HELENA (vstane): Harry, co jsem udělala!
DOMIN: Ano, vidíš - Prosím sedni.
HALLEMEIER: Jak se vám třesou ručky!
BUSMAN: Haha, paní Heleno, vždyť snad Gall a Hallemeier vědí zpaměti, co tam bylo napsáno.
HALLEMEIER: Rozumí se. To jest, aspoň některé věci.
DR. GALL: Ano, skoro všechno, až na biogen a - a - enzym Omega. Ty se vyrábějí tak zřídka - stačí jich tak nepatrná dávka -
BUSMAN: Kdo je dělal?
DR. GALL: Já sám… jednou za čas… vždycky podle Rossumova rukopisu. Víte, je to příliš složité.
BUSMAN: Nu a co, záleží tak tuze na těch dvou vodičkách?
HALLEMEIER: Tak trochu - zajisté.
DR. GALL: Totiž na nich závisí, aby to vůbec žilo. To bylo to pravé tajemství.
DOMIN: Galle, nemohl byste popaměti sestavit Rossumův předpis výroby?
DR. GALL: Vyloučeno.
DOMIN: Galle, rozpomeňte se! Pro život nás všech!
DR. GALL: Nemohu. Bez pokusů to není možno.
DOMIN: A kdybyste dělal pokusy -
DR. GALL: To by mohlo trvat léta. A i pak - Nejsem starý Rossum.
DOMIN (obrátí se ke krbu): Tak tady - tohle byl největší triumf lidského ducha, hoši. Tenhle popel. (Kopne do něho.) Co teď?
BUSMAN (v zoufalé hrůze): Bože na nebi! Bože na nebi!
HELENA (vstane): Harry! Co - jsem - udělala!
DOMIN: Buď klidná, Heleno. Řekni, proč jsi to spálila?
HELENA: Já jsem vás zahubila!
BUSMAN: Bože na nebi, jsme ztraceni!
DOMIN: Ticho, Busmane! Pověz, Heleno, proč jsi to udělala?
HELENA: Chtěla jsem… chtěla jsem, abychom jeli pryč, my všichni! Aby už nebylo továrny a ničeho… Aby se všechno vrátilo… Bylo to tak hrrozné!
DOMIN: Co, Heleno?
HELENA: To… to, že se lidé stali hluchým květem!
DOMIN: Nerozumím.
HELENA: To, že se přestaly rodit děti… Harry, to je tak děsné! Kdyby se dělali Roboti dál, nikdy by už nebylo dětí - Nána říkala, že to je trest - Všichni, všichni říkali, že se nemohou rodit lidé, protože se dělá tolik Robotů - A proto, jen proto, slyšíš -
DOMIN: Heleno, na to hle tys myslela?
HELENA: Ano. Oh Harry, já jsem to myslela tak dobře!
DOMIN (utírá si pot): My jsme to myslili… příliš dobře, my lidé.
FABRY: Udělala jste dobře, paní Heleno. Roboti se už nemohou rozmnožit. Roboti vyhynou. Do dvaceti let -
HALLEMEIER: - nebude už ani jeden z těch ničemů.
DR. GALL: A lidstvo zůstane. Za dvacet let bude svět jejich; i kdyby to byl jen pár divochů na nejmenším ostrově -
FABRY: - bude to začátek. A pokud je nějaký začátek, je dobře. Za tisíc let nás mohou dohonit, a pak půjdou dál než my -
DOMIN: - aby splnili, co my jsme jen koktali v myšlenkách.
BUSMAN: Počkejte - Já hlupák! Bože na nebi, že jsem na to nevzpomněl dávno!
HALLEMEIER: Co máte?
BUSMAN: Pět set dvacet miliónů bankovek a šeků! Půl miliardy v pokladně! Za půl miliardy prodají - Za půl miliardy -
DR. GALL: Blázníte, Busmane?
BUSMAN: Já nejsem džentlmen. Ale za půl miliardy - (Klopýtá vlevo.)
DOMIN: Kam jdete?
BUSMAN: Nechat, nechat! Matičko boží, za půl miliardy se prodá všechno. (Zajde.)
HELENA: Co chce Busman? Ať zůstane s námi!
(Pauza.)
HALLEMEIER: Uh, dusno. Začíná se -
DR. GALL: - agónie.
FABRY (vyhlíží z okna): Jsou jako zkamenělí. Jako by čekali, že na ně něco sestoupí. Jako by něco strašného vznikalo jejich mlčením -
DR. GALL: Duše davu.
FABRY: Snad. Vznáší se to nad nimi… jako chvění.
HELENA (přistoupí k oknu): Ach Ježíši… Fabry, to je příšerné!
FABRY: Nic není strašnějšího nežli dav. Ten napřed je jejich vůdce.
HELENA: Který?
HALLEMEIER (jde k oknu): Ukažte mi ho.
FABRY: Ten se skloněnou hlavou. Ráno mluvil v přístavu.