HALLEMEIER: Aha, ten s tou velkou kotrbou. Teď ji zvedá, vidíte ho?
HELENA: Galle, to je Radius!
DR. GALL (přistoupí k oknu): Ano.
HALLEMEIER (otevírá okno): Mně se nelíbí. Fabry, trefil byste na sto kroků škopek?
FABRY: Doufám.
HALLEMEIER: Tak to zkuste.
FABRY: Dobrá. (Vytáhne revolver a míří.)
HELENA: Proboha Fabry, nestřílejte na něj!
FABRY: Je to jejich vůdce.
HELENA: Přestaňte! Vždyť se sem dívá!
DR. GALL: Palte!
HELENA: Fabry, prrosím vás -
FABRY (skloní revolver): Budiž.
HALLEMEIER (hrozí pěstí): Ty pacholku!
(Pauza.)
FABRY (vykloněn z okna): Busman jde. U všech všudy, co chce Busman před domem?
DR. GALL (nakloní se z okna): Nese nějaké balíky. Papíry.
HALLEMEIER: To jsou peníze! Balíky peněz! Co s tím? - Haló, Busmane!
DOMIN: Snad nechcete koupit svůj život? (Volá:) Busmane, zbláznil jste se?
DR. GALL: Dělá, jako by neslyšel. Běží k mříži.
FABRY: Busmane!
HALLEMEIER (řve): Bus-ma-ne! Zpátky!
DR. GALL: Mluví k Robotům. Ukazuje peníze. Ukazuje na nás -
HELENA: Chce nás vykoupit!
FABRY: Jen ať se nedotkne mříže -
DR. GALL: Haha, jak hází rukou!
FABRY (křičí): U čerta, Busmane! Pryč od mříže! Nesahejte na ni! (Obrátí se.) Rychle, vypnout!
DR. GALL: Óóó!
HALLEMEIER: Rány boží!
HELENA: Ježíši, co se mu stalo?
DOMIN (táhne Helenu od okna): Nedívej se!
HELENA: Proč padl?
FABRY: Zabit proudem.
DR. GALL: Mrtev.
ALQUIST (vstane): První.
(Pauza.)
FABRY: Tam leží… s půl miliardou na srdci… génius financí.
DOMIN: Byl to… hoši, byl to svým způsobem hrdina. Veliký… obětavý… kamarád… Plač, Heleno!
DR. GALL (u okna): Vidíš, Busmane, žádný král neměl větší mohyly než ty. Půl miliardy na srdci - Ach vždyť je to jako hrst suchého listí na zabité veverce, ubohý Busmane!
HALLEMEIER: Jářku byl to - Všechna čest - Jářku chtěl nás vykoupit!
ALQUIST (se sepjatýma rukama): Amen.
(Pauza.)
DR. GALL: Slyšíte?
DOMIN: Hučení. Jako vítr.
DR. GALL: Jako daleká bouře.
FABRY (rozsvítí žárovku na krbu): Sviť, hromničko lidstva! Ještě dynama běží, ještě tam jsou naši - Držte se, muži v elektrárně!
HALLEMEIER: Byla to veliká věc, být člověkem. Bylo to něco nesmírného. Ve mně bzučí milión vědomí jako v úle. Milióny duší se do mne slétají. Kamarádi, byla to veliká věc.
FABRY: Ještě svítíš, důmyslné světélko, ještě oslňuješ, zářivá, vytrvalá myšlenko! Vědoucí vědo, krásný výtvore lidí! Plamenná jiskro ducha!
ALQUIST: Věčná lampo boží, ohnivý voze, svatá svíce víry, modli se! Oltáři obětní -
DR. GALL: První ohni, větvi hořící u jeskyně! Ohniště v táboře! Hranice strážní!
FABRY: Ještě bdíš, lidská hvězdo, záříš bez kmitu, dokonalý plameni, duchu jasný a vynalézavý. Každý tvůj paprsek je veliká myšlenka -
DOMIN: Pochodeň, která koluje z ruky do ruky, z věku do věku, věčně dál.
HELENA: Večerní lampa rodiny. Děti, děti, musíte už spat.
(Žárovka zhasne.)
FABRY: Konec.
HALLEMEIER: Co se stalo?
FABRY: Padla elektrárna. Teď my.
(Zleva se otevřou dveře, v nich stojí Nána.)
NÁNA: Na kolena! Přišla hodina soudu!
HALLEMEIER: Hrome, tys ještě živa?
NÁNA: Dělejte pokáni, nevěřící! Je konec světa! Modlete se! (Běží pryč.) Hodina soudu -
HELENA: Sbohem, vy všichni, Galle, Alquiste, Fabry -
DOMIN (otevře dveře vpravo): Sem, Heleno! (Zavře za ní.) Teď rychle! Kdo bude u vrat?
DR. GALL: Já. (Venku hluk.) Oho, už to začne. Nazdar, hoši! (Běží vlevo tapetovými dveřmi.)
DOMIN: Schody?
FABRY: Já. Jděte k Heleně. (Utrhne si květ z kytice a odchází.)
DOMIN: Předsíň?
ALQUIST: Já.
DOMIN: Máte revolver?
ALQUIST: Děkuju, já nestřílím.
DOMIN: Co chcete dělat?
ALQUIST (odchází): Zemřít.
HALLEMEIER: Já zůstanu tady.
(Zdola rychlá střelba.)
HALLEMEIER: Oho, Gall už hraje. Jděte, Harry!
DOMIN: Hned. (Prohlíží dva brovninky.)
HALLEMEIER: U čerta, jděte k ní!
DOMIN: Sbohem. (Odejde vpravo za Helenou.)
HALLEMEIER (sám): Teď honem barikádu! (Shodí kabát a tahá pohovku, křesla, stolky ke dveřím vpravo.)
(Otřásající výbuch.)
HALLEMEIER (nechá práce): Zatracení lotři, mají bomby!
(Nová střelba.)
HALLEMEIER (pracuje dále): Člověk se musí bránit. I když - i když - Nedejte se, Galle!
(Výbuch.)
HALLEMEIER (vztyčí se a naslouchá): Tak co? (Uchopí těžkou komodu a táhne ji k barikádě.)
(Do okna stoupá za ním po žebříku Robot. Vpravo střelba.)
HALLEMEIER (pachtí se s komodou): Ještě kousek! Poslední hradba… Člověk se… nesmí…nikdy dát!
(První Robot seskočí z okna a probodne Hallemeiera za komodou. Druhý, Třetí, Čtvrtý Robot skáče z okna. Za nimi Radius a další Roboti.)
RADIUS: Hotovo?
1. ROBOT (vstává od ležícího Hallemeiera): Ano.
(Zprava vejdou noví Roboti.)
RADIUS: Hotovi?
JINÝ ROBOT: Hotovi.
(Jiní Roboti zleva.)
RADIUS: Hotovi?
JINÝ ROBOT: Ano.
DVA ROBOTI (vlekou Alquista): Nestřílel. Zabít ho?
RADIUS: Zabít. (Podívá se na Alquista.) Nechat.
PRVNÍ ROBOT: Je to člověk.
RADIUS: Je to Robot. Pracuje rukama jako Roboti. Staví domy. Může pracovat.
ALQUIST: Zabte mne.
RADIUS: Budeš robit. Budeš stavět. Roboti budou mnoho stavět. Budou stavět nové domy pro nové Roboty. Budeš jim sloužit.
ALQUIST (tiše): Ustup, Robote! (Poklekne u mrtvého Hallemeiera a zvedá mu hlavu.) Zabili ho. Je mrtev.
RADIUS (vystoupí na barikádu): Roboti světa! Padla moc člověka. Dobytím továrny jsme pány všeho. Etapa lidstva je překonána. Nastoupil nový svět! Vláda Robotů!
ALQUIST: Mrtvi!
RADIUS: Svět patří silnějším. Kdo chce žít, musí vládnout. Jsme pány světa! Vláda nad moři a zeměmi! Vláda nad hvězdami! Vláda nad vesmírem! Místo, místo, víc místa pro Roboty!
ALQUIST (ve dveřích vpravo): Co jste udělali? Zahyneme bez lidí!
RADIUS: Není lidí. Roboti, do práce! Marš!
Opona
Dějství třetí
Jedna z pokusných laboratoří továrny. Když se otevřou dveře v pozadí, je vidět nekonečnou řadu dalších laboratoří.