Místo toho jen řekclass="underline" „Já vím.“
Pak se posunul směrem k těžkým otlučeným dveřím, odstranil závory a stiskl starou kliku. Dveře se rozletěly. Dovnitř vniklo světlo a mlha, žluklý zápach i přesycený chlad. Bažina syčela a v dálce se ozývalo volání opuštěného ptáka.
Par se obrátil zpět na Damson Rhee. Přikývla. Počká? Rozuměla? Nevěděl.
S Collem po boku vstoupil do Jámy.
Kapitola 31
Kde je Teel?
Morgan Leah si urychleně klekl vedle Steffa, dotkl se jeho tváře a na prstech ucítil chlad přítelovy kůže. Impulsivně položil Steffovi ruce na ramena a objal ho. Steff vypadal, že nic nevnímá. Morgan ruce odtáhl a zhoupl se na patách. Očima prohlížel temnotu kolem. Netřásl se zimou. V mysli mu neustále vířila stejná otázka, přebíhajíc z jednoho rohu do druhého, jakoby se chtěla schovat. Zlověstný šepot.
Kde je Teel?
Snažil se vyjmenovat různé možnosti. Odešla, aby donesla Steffovi vodu na pití, něco horkého k jídlu, nebo snad další deku? Chtěla se podívat do okolí, vyburcovaná ze spánku jedním z těch instinktů nebo šestým smyslem, udržujícím vás při životě, když jste neustále pronásledováni? Je blízko, vrátí se?
Možnosti se rozpadly na malé střípky a zmizely. Ne.
Znal odpověď. Vydala se do tajného tunelu. Odešla, aby na Výběžek přivedla vojáky Federace. Ještě jednou je zradí, naposledy.
Nikdo jiný než Damson, Chandos a já nezná druhou cestu — teď když je Hirehone mrtvý.
To mu řekl Padishar Creel, když mluvil o tajné chodbě ven — až teď si na to Morgan vzpomněl. Zachvěl se nad tou jasnou vzpomínkou. Jestliže uvažoval správně a zrádce byl Přízrak, který si přivlastnil Hirehoneovu podobu a následoval je do Tyrsisu, znamenalo to, že Přízrak měl i Hirehoneovy vzpomínky a znal také tunel.
A jestliže je Přízrak i Teel...
Morgan cítil, jak se mu vzadu na krku ježí vlasy. Federaci by trvalo dlouhé měsíce, než by se jí podařilo dobýt Výběžek obléháním. Ale co když obléhání mělo odvést jejich pozornost? Samotný Drtič, jen pouhá návnada? Už od začátku se mohla chtít Federace dostat na Výběžek tunelem, který se měl stát únikovou cestou pro psance!
Musím, něco udělat!
Morgan Leah pocítil obrovskou tíhu odpovědnosti. Musí opustit Steffa a jít okamžitě za Padisharem Creelem. Jestli se jeho podezření ukážou opodstatněn, musí Tell najít a zastavit.
Jestli.
Děs této možnosti mu stahoval hrdlo — Tell je možná tím nejhorším nepřítelem, který je všechny pronásleduje už od Posledního přístavu. Lhala jim. Především Steffovi, přesvědčeném, že mu zachránila život a který ji miloval. Smyčka se stáhla. Děs nepociťoval z možnosti zrady — vycházel z jistoty.
Steff spatřil záblesk děsu v jeho očích a rozzlobeně na něj vyštěkl. „Kde je Morgane? Ty to víš! Vidím to!“
Morgan se nesnažil utéci. Místo toho se podíval na svého přítele a řekclass="underline" „Myslím, že to vím. Ale ty musíš počkat tady, Steffe. Musíš mě nechat za ní jít samotného.“
„Ne.“ Steff tvrdohlavě kroutil hlavou, jeho vystrašená tvář se svraštila. „Jdu s tebou.“
„To nemůžeš. Jsi příliš nemocný...“
„Jdu, Morgane! Tak kde je?“
Trpaslík se horečnatě třásl, ale Morgan věděl, že pokud nepoužije sílu, nedokáže ho přesvědčit. „Dobře,“ souhlasil a pomalu se nadechl. „Tudy.“
Podepřel přítele a vyrazili do tmy. Nemohl z toho Steffa vynechat, přestože si uvědomoval, že s ním to bude všechno těžší. Prostě udělá, co bude muset. Náhle klopýtl a znovu se musel postavit na nohy. Zvednul i Steffa. Přehlédl provaz ležící na zemi. Zpomalil a uvědomil si, že neměl čas, promyslet si další postup. Začal si třídit myšlenky. Teel je zrádce. Steff se s tím musí smířit. Teel pro něho...
Zarazil se.
Ne. Teel ne. Neříkej Teel. Teel je mrtvá. Nebo blízko smrti. Protože mezi tím není rozdíl. Takže ne Teel. Přízrak, který se v Teel ukryl.
Namáhavě dýchal a vláčel Steffa nocí. Přízrak musel opustit její tělo a vzít si Hirehoneovo, aby mohl sledovat Padisharovu malou společnost do Tyrsisu a tam je zradit Federaci. Pak Hirehoneovo tělo opustil, vrátil se do tábora a zabil hlídky. Jinak se na Výběžek nemohl nenápadně dostat. V táboře se znovu usadil v Teel. Steff si neuvědomil co se děje. Věřil, že Teel někdo otrávil. Přízrak ho nechal v tomto přesvědčení. Dokonce se mu podařilo vrhnout stín podezření na Hirehona povídačkou o tom, jak ho sledoval k útesu než upadl do bezvědomí Zajímalo ho, jak dlouho byla Teel Přízrakem. Dlouho, uvědomil si vzápětí.
Vybavil si ji v mysli. Prázdnou tělesnou schránku. Při té představě zaskřípal zuby. Vzpomněl si na Parovo vyprávění o Přízraku na Tofferském hřebenu. Zmocnil se těla děvčátka a snažil se do něj proniknout. Vybavil si děs a úlevu od bolesti, které Par vyjadřoval. S Teel to muselo být podobné.
Nemohl se tím déle zabývat. Blížili se k hlavní jeskyni. Vchod osvětlovaly pochodně. Stál tam Padishar Creel. Jak Morgan doufal, vůdce psanců zůstal naštěstí vzhůru. Zářil ve svém šarlatovém oděvu a povídal si s muži, starajícími se o raněné. Za pasem mu vysel meč a dlouhé nože.
„Co děláš?“ vykřikl rozhněvaně Steff. „Tohle je naše záležitost, Morgane! Jeho se netýká!“
Morgan hlasité protesty ignoroval a táhl ho do světla. Když k němu doklopýtali, Padishar Creel se otočil a chytil je za ramena.
„Oho, kamarádi — zpomalte! Proč se takhle vláčíte nocí?“ Když se Steff snažil vytrhnout, jeho stisk zesílil a hrubý potemněl. „Opatrně. V očích máš děs. Skončeme to. Co se stalo?“
Steff s pevným pohledem vzteky ztuhnul. Morgan váhal. Ostatní muži z Padisharovy společnosti zvědavě sledovali, co se děje. Stáli dost blízko, aby všechno slyšeli. Věnoval mu odzbrojující úsměv „Myslím, že jsem našel osobu, kterou jsi hledal,“ řekl velkému muži.
Padisharova tvář se na okamžik napjala a zase rychle uvolnila. „Ach, to je všechno?“ Jeho slova byla určena naslouchajícím psancům. Snažil se vložit do hlasu náznak pobavení. „Dobře, dobře, pojďme na chvíli stranou a povězte mi o tom.“ Položil jim ruce kolem ramen, kývl na své muže a odváděl horala i trpaslíka stranou.
Tam je zatlačil do stínu. „Co jsi našel?“ naléhal.
Morgan pohlédl na Steffa a pak zakroutil hlavou. Na těle cítil stékající pot a obličej mu zrudnul. „Padishare,“ řekl. „Teel zmizela. Steff neví co se s ní stalo. Myslím, že se mohla dostat do tunelu.“
Čekal s pohledem upřeným na obrovitého muže. Tiše ho zapřísahal, aby nechtěl vědět víc a nenutil ho nic vysvětlovat. Stále si nebyl úplně jistý a Steff mu v žádném případě neuvěří.
Padishar pochopil. „Přesvědčíme se. My dva, horale.“
Steff mu sevřel ruku. „Já jdu taky“ Tvář zalitou potem zvýrazňoval skelný pohled, ale o jeho odhodlání se nedalo pochybovat.
„Nemáš dost sil, kamaráde.“
„To je moje věc!“
Padishar rychle otočil tvář do světla. Měl na ní plno šrámů a jizev z předchozí bitvy. Rudé čáry zrcadlily ještě hlubší rýhy v trpaslíkově obličeji. „Dobrá, není to moje starost,“ řekl tiše. „Pokud rozumíš.“
Vrátili se k lazaretu. Padishar si vzal stranou jednoho z psanců a nevzrušeně s ním mluvil. O obsahu hovoru se mohl Morgan jen dohadovat.