Morgan odmítavě zakroutil hlavou. „To není jistý. Podívej, co se stalo, když jsi byl přesvědčen, že se nám podaří získat Shannarův meč.“
Padishar zrudnul vzteky. „Všichni si uvědomovali nebezpečí, které hrozilo!“
„To povídej Stasasovi, Druttovi a Cibovi Blue!“
Obrovitý muž chytil Morgana za halenu a hrubě s ním trhnul. Z očí mu sršel vztek. „Byli to mí přátelé, kteří tam zahynuli, horale — ne tví. Neházej to na mě! Nedělal jsem to pro své potěšení. Potřebujeme Shannarův meč! Dřív nebo později se pro něj zase vypravíme — Přízraky, nepřízraky! Víš to stejně jako já! A stejně jako tobě se mi nelíbí, že jsme tam museli všechny nechat! Nejsem si vědom, že bychom měli příliš na vybranou!“
Morgan se mu neúspěšně pokusil vytrhnout. „Přinejmenším jsme se mohli pokusit je najít!“
„Kde jsem je asi měli hledat? Myslíš, že se schovávají někde, kde bych je dokázal najít? Damson není blázen! Strčila je do nejhlubší díry v Tyrsisu! Hrome horale! Cožpak si neuvědomuješ, co se tam děje? Odhalili jsme tajemství, jehož udržení stálo Federaci spoustu námahy! Nejsem si jist, jestli někdo z nás chápe všechny souvislosti. Federaci však stačí daleko méně! Budou za to chtít naše hlavy!“
Vrčel. „Když jsem tě vezl branami, postřehl jsem náznaky toho, co se bude dít. Úřady Federace se nespokojí s pouhým zdvojením stráží a nasazením více hlídek. Zmobilizovali celou posádku! Pokud se šeredně nemýlím. Morgane Leahu, rozhodli se nás všechny odstranit — tebe, mě a každého člena Hnutí, kterého vyslídí. Představujeme pro ně skutečnou hrozbu, protože známe jejich pravou podobu — mnohem víc, než mohou připustit!“
Jeho stisk zesílil, prsty měl jako z kamene. „Budou nás štvát! Museli jsme se ztratit z jejich dosahu!“
Pustil horala a strčil do něj. Zhluboka se nadechl a napřímil. „V každém případě se s tebou nechci dohadovat. Já jsem tady vůdce. Dole v Jámě jsi bojoval dobře a asi tě to něco stálo. Ale to tě neopravňuje zpochybňovat mé rozkazy. O tom, jak přežít, vím mnohem víc než ty. Bude nejlepší, když si to zapamatuješ.“
Morganem lomcoval vztek, ale kontroloval se. Věděl, že dalším dohadováním ničeho nedosáhne; obrovitý muž rozhodně nehodlal změnit názor. Někde hluboko uvnitř si také uvědomoval, že má Padishar pravdu. Nemohli zůstat a hledat Para s Collem.
Poodstoupil od Padishara a pečlivě si uhladil pomačkané oblečení. „Jen se chci ujistit, že si rozumíme, a že na mé přátele nezapomeneme.“
Padishar Creel se krátce a tvrdě usmál. „Ani na okamžik. Alespoň za sebe to mohu potvrdit. Ty si v tomhle dělej, co chceš.“
Odešel a ztratil se mezi stromy. Po chvíli váhání spolkl Morgan svůj vztek i pýchu a následoval ho.
Odpoledne se Par podruhé probudil. Coll s ním třásl a jejich těsný úkryt naplňovala vůně horké polévky.
Zamrkal a pomalu se posadil. Damson stála u pracovního stolu a nabírala do misek polévku ze které se hustě kouřilo. Otočila se na něj a usmála. Její ohnivá hříva se v úlomcích světla pronikajícího dovnitř škvírami v zabedněných oknech, jasně třpytila. Par pocítil téměř neodolatelnou potřebu natáhnout se a pohladit ji.
Damson jim připravila polévku spolu s čerstvým ovocem, chlebem a mlékem. Para napadlo, že je to nejlepší jídlo, které kdy ochutnal. Snědl všechno co dostal a Coll s ním. Oba vyhladověli víc, než by mysleli. Para překvapilo, že dokázal znovu usnout. Cítil se mnohem lépe. Tělo měl odpočaté a většina bolesti odezněla. Během jídla moc nemluvili. Nechtěli ho rušit v jeho myšlenkách. Mysl mu začala pracovat ihned potom co se probudil a rychle se odpoutala od vzpomínek na hrůzy včerejší noci k nadcházejícím úkolům — prosít zprávy, které získal, pečlivě zvážit svá podezření a naplánovat další kroky.
Pocítil vnitřní elán a nějakou předtuchu. Zjistil, že se těší při vyhlídce na to, že zkusí něco nemyslitelného.
Když bratři dojedli, umyli se v umyvadle s čerstvou vodou. Pak je Damson znovu usadila a pověděla jim, co se stalo s Padisharem a Morganem.
„Prchli,“ začala bez úvodu. V očích se jí odrážela radost i strach. „Nevím jak to dokázali, ale povedlo se jim to. Chvíli mi trvalo, než jsem si ověřila, že se skutečně dostali na svobodu, ale chtěla jsem si být jistá tím, co jsem se dozvěděla.“
Par si oddechl a široce se usmál na bratra. Coll svůj úsměv potlačil a prostě pokrčil rameny. „Jak ty dva znám, nejspíš si cestu ven vykecali,“ odpověděl nevrle.
„Kde jsou?“ zeptal se Par. Cítil se, jakoby najednou omládnul. Padishar a Morgan uprchlí — nejlepší zpráva, kterou mohl kdy dostat.
„To nevím,“ odpověděla Damson a pokrčila rameny. „Vypadá to, že zmizeli. Buď se schovali někde v podzemí ve městě, nebo — což je pravděpodobnější — ho úplně opustili a jsou na cestě zpátky k Výběžku. Druhá možnost se mi zdá pravděpodobnější, protože celá posádka Federace mobilizuje a důvod je zřejmý. Mají v úmyslu vyrazit za Padisharem a jeho muži do Parmského hvozdu. Očividně jste je včera v noci, hodně rozzuřili. Hodně se toho povídá. Někdo říká, že ve Věži zabily nějaké stvůry tucet vojáků Federace. Jiný zase, že se stvůry volně pohybují po městě. Ať už je to jak chce, Padishar si to uvědomil stejně hravě jako já. Teď už určitě vyklouznul a je na cestě na sever.“
„Jsi si jistá, že ho Federace nechytila?“ obával se stále Par.
Damson zavrtěla hlavou. „Dozvěděla bych se o tom.“ Nohou se opírala o zahradnický stůl, zatímco mladíci seděli na rohožích, které jim minulou noc sloužily jako postele. Zaklonila hlavu proti neopracovanému dřevu a jemná křivka její tváře se ocitla ve světle. „Teď je řada na vás. Pověz mi Pare co se stalo. Co jste našli v Jámě?“
S Collovou pomocí jí Par vyprávěl o všem, co se předešlou noc přihodilo. Rozhodl se, že se bude řídit Padisharovou radou a bude Damson důvěřovat stejně jako věřil vůdci psanců. Prozradil jí nejen o setkání s Přízraky, ale i o zvláštním chovám písně přání, o tom, jak neočekávaně kouzlo působilo a nakonec i o svém podezření týkajícího se elfeínů.
Když skončil, všichni tři se na sebe beze slova chvilku dívali. V mysli si srovnávali, co vlastně výprava do Jámy přinesla.
První promluvil Coll. „Zdá se mi, že se objevili další nezodpovězené otázky.“
„Ale také jsme se. Colle, něco dozvěděli,“ nesouhlasil Par. Dychtivě se předklonil a pronesl. „Víme, že mezi Federací a Přízraky je nějaké spojení. Federace určitě ví, co tam dole je; nemůže to přehlížet. Možná tyhle obludy pomohla stvořit. Podle toho, co víme, to mohou být vězňové Federace, které tam hodili. Stejně jako Ciba Blue se změnili v Přízraky. Pokud je tam Federace nedrží, proč zůstávají stále dole? Proč už dávno neuprchli?“
„Máme víc otázek, než odpovědí,“ prohlásil Coll. Posunul svou mohutnou postavu do pohodlnější polohy.
Damson zakroutila hlavou. „Něco tady nehraje. K čemu Federace Přízraky potřebuje? Představují všechno, proti čemu bojuje — kouzla, staré způsob života, zkázu Jižní země a jejího lidu. Jak by Federace mohla něco takového připustit? Proti kouzlu Přízraků nemá žádnou obranu. Nedokázala by se jim ubránit!“
„Možná se bránit nemusí,“ řekl náhle Coll. Podívali se na něj. „Možná místo sebe předhodila Federace Přízrakům někoho jiného. Nevíme, co se stalo s elfy.“ Odmlčel se. „A teď jsou třeba na řadě trpaslíci.“