A proto nikdo neviděl Drtiče.
Musel se vynořit u lesa zpod pokrývky temnoty a začít si prorážet cestu podél útesů v době, kdy mraky vytvořily naprostou tmu, která znemožnila odhalit jeho přítomnost. Jak lezl, ozývaly se zvuky škrábání, skřípot jeho čelistí a opancéřování. Neústupně se dral nahoru, ale všechny zvuky se ztrácely v hřmění vzdálené bouře, zvuku deště a pohybu lidí a zvířat v táborech. Naneštěstí psanci na hlídce byli unavení, mrzutí a hlavně přesvědčeni, že se před svítáním nic nestane.
Drtič se dostal téměř na vrchol před nimi, když si uvědomili svoji chybu a vyhlásili poplach.
Křik probudil nejprve Morgana Leaha. Usnul v osikovém háji na opačném konci výběžku, když zmateně přemýšlel, co dělat se svým podezřením, týkajícím se totožnosti zrádce. Schoulil se do klubíčka v baldachýnu největšího stromu, zahalen do svého pláště, aby neprochladnul. Měl tak bolavé a ochromené svaly, že zpočátku nedokázal vstát. Sílící křik naplněný hrůzou nabýval na zuřivosti. Bez ohledu na bolest se přinutil vstát, uvolnil meč, připevněný na zádech a vykročil do deště.
Výběžek se nalézal v naprostém zmatku. Všude pobíhali muži, tmavé stíny ve světě šedi a vlhka vytahující zbraně. Objevilo se několik pochodní, jasné světelné signály v černotě, ale jejich plameny okamžitě hasil déšť. Morgan pospíchal s ostatními kupředu a hledal příčinu toho chaosu.
A pak ji uviděl. Drtič se dostal na vrchol výběžku. Vyhoupnul se vzhůru a vztyčil se nad pevnostmi psanců i muži, kteří na něho útočili. Čelisti zarýval do skály, aby se pevně zaháknul. Na jednom obrovském spáru se houpal téměř rozpůlený mrtvý muž — jeden z hlídky, která si příliš pozdě uvědomila jeho přítomnost.
Psanci se neohroženě hrnuli vpřed, chápali se tyčí a kopí, vráželi je do Drtičova obrovského těla a zoufale se snažili shodit monstrum zpět přes okraj. Obrovský Drtič se nad nimi tyčil jako zeď. Morgan zaváhal a zpomalil. Stejně tak se mohli pokoušet změnit tok řeky. Nic tak mohutného nemohla přemoci pouze lidská síla.
Drtič učinil náhlý výpad vpřed a vrhl se na útočníky. Tyče a kopí se lámaly a štěpily pod obrovskou masou jeho těla. Muži, kteří zůstali pod ním, zemřeli okamžitě, několik dalších chytil a roztrhal ostrými spáry. Část opevnění Výběžku se pod vahou té stvůry zřítila. Když se nahrbil směrem k Psancům, stáhli se. Rozbíjel zbraně, zásobárny, tábořiště, chytal vše, co se hýbalo. Údery mečů a nožů dopadajících na jeho tělo jakoby se Drtiče vůbec netýkaly. Neúprosně postupoval vpřed, pronásledoval muže, kteří před ním ustupovali, a ničil vše, co mu stálo v cestě.
„Svobodně zrození!“ zazněl najednou výkřik. „Ke mně!“
Jako jasná šarlatová postava v dešti a mlze se náhle zjevil Padishar Creel a shromažďoval své muže. Vykřikli v odpověď a hrnuli se aby mu stanuli po boku. Rychle je rozdělil do čet; polovina z nich napadla Drtiče mohutnými kůly, aby drželi stranou jeho drápy, zatímco váha spočívala na jeho zádech a bocích. Creeper se kroutil, ale postupoval dál.
„Svobodní, svobodní!“ ozývalo se ze všech stran a pokřik se zdvíhal do nebe naplňujíc šeď úsvitu hrůznou zběsilostí.
Pak se objevil Axhind a jeho Skalní trollové, mohutná těla od hlavy až k patě skrytá v brnění, třímali své sekery. Zaútočili na Drtiče a sekali po jeho drápech. Tři z nich zemřeli téměř okamžitě. Roztrhal je tak rychle, že zmizeli ve změti údů a krve. Ostatní sekali a bodali s takovým odhodláním, že mu roztříštili levý spár, který zůstal bez pohybu zlomený. Za okamžik ho odsekli celý.
Drtič zpomalil. Cestu, kterou prošel, pokrývala těla. Morgan stále stál mezi stvůrou a jeskyněmi. Nemohl se rozhodnout, co by měl dělat. Nechápal proč. Připadal si jakoby zabořený do tekutého písku. Viděl, jak se nestvůra zvedla ze země. Ve střehu jako had, který se chystá zaútočit, vztyčila hlavu a spáry, opřená o dolní polovinu svého těla a připravená kdykoli se vrhnout na útočníky a rozdrtit je. Trollové a psanci rychle ustoupili a varovně na sebe křičeli.
Morgan hledal Padishara, ale vůdce psanců zmizel. Horal ho nikde nemohl najít. Na okamžik mu prolétlo hlavou, že Padishar určitě padl. Po tváři a do očí mu stékal déšť. Zamrkal a vztekle se snažil z očí dostat vodu. Rukou nahmatal jílec meče, ale stále se držel zpátky.
Drtič postupoval kupředu, vrhal se napravo i nalevo, aby se vyhnul útokům z boku. Škubnutím ocasu odmrštil několik mužů do vzduchu. Vrhali na něj kopí a šípy, ale všechny se odrážely. Stále postupoval a tlačil obránce k jeskyním. Brzy před ním nebude kam ustoupit.
Morgan Leah se třásl. Udělej něco! křičela jeho mysl.
V ten samý okamžik se znovu objevil Padishar v ústí největší z jeskyní na Výběžku a svolával své muže k ústupu. Něco se za ním s rachocením objevilo. Jak se to blížilo, hlasitě to skřípalo a hlomozilo. Morgan zíral mlhou a tmou. Objevily se řady mužů táhnoucích lana a věc za Padisharem začala dostávat obrysy. Když se dostala z ústí jeskyně na světlo, Morgan ji poznal.
Byl to obrovský dřevěný samostříl.
Padishar poručil mužům, kteří ho táhli, aby ho natočili směrem na Drtiče. U velkého rumpálu na podstavci zbraně stál Chandos a navíjel zpátky tětivu. Mohutný špičatý šíp čekal na svém místě.
Drtič zaváhal, jakoby odhadoval možné nebezpečí hrozící od nové zbraně. Pak se trochu sklonil, vyrazil kupředu a spáry mu v očekávání klapaly.
Když se stvůra dostala padesát stop od samostřílu, poručil Padishar vystřelit první šíp. Minuli. Drtič zrychlil a Chandos spěšně napínal tětivu. Kuš znovu vystřelila, ale šíp se svezl po plátu brnění a odlétl pryč. Drtiče to odhodilo stranou a síla úderu ho trochu zpomalila, pak se napřímil a znovu vyrazil kupředu.
Morgan si najednou uvědomil, že na třetí výstřel nebude čas. Drtič se dostal příliš blízko. Chandos přesto zůstával u rumpálu a potřetí se zoufale snažil natáhnout tětivu. Drtič se stále přibližoval. Psanci a trollové se na bej ze všech stran sesypali, bušili do něj meči a sekerami. Nenechal se zastrašit. Pochopil, že kuše je jediná věc, které se mohl skutečně obávat. Hrnul se k ní, aby ji zničil.
Chandos vložil na místo třetí šíp a natáhnul ruku ke spoušti.
Příliš pozdě. Drtič se na se na kuši vrhl a roztříštil její mechanismus. Kolem se rozlétlo dřevo, kola, na kterých zbraň stála, úder nevydržela. Chandose to odhodilo. Muži se s křikem rozprchli. Drtič se posunul na vršek zbraně a potom se zvedl. Udělal to s rozmyslem, cítil své vítězství a věděl, že stačí ještě jeden výpad a zkáza bude dokonána.
Ale Padishar Creel byl rychlejší. Zatímco ostatní psanci prchali, Chandos ležel v bezvědomí ve tmě a Morgan zápasil s rozhodováním. Padishar zaútočil. V mlze a polosvětle deštivého rána vypadal vůdce psanců jako pouhá šarlatová skvrna, chopil se ležícího šípu z kuše, proletěl pod Drtičem a šíp zapřel vzhůru o zem. Rozbíjením kuše zaujatý Drtič si ničeho nepovšiml. Stvůra se vrhla na už tak rozbitou zbraň a nabodla se přímo na šíp se železnou špicí. Silou pádu projel šíp na jedné straně železem i masem a druhou vyrazil ven.
Drtič padnul na zem, Padishar se na poslední chvíli odkutálel stranou.
Stvůra se vztyčila, nabodnutá na šípu se chvěla bolestí a překvapením. Ztratila rovnováhu a málem se překotila. Zběsile se kroutila ve snaze vytáhnout smrtící kopí. Padla k zemi břichem vzhůru a svinula se do klubíčka. „Svobodní!“ vykřikl Padishar Creel a na drtiče se vrhnuli psanci i trollové. Jak meče a sekery rubaly, ze stvůry odletovaly kusy. Druhý spár byl také odříznut. Padishar křičel a povzbuzoval své muže, útočil s nimi a mával mečem vší silou, kterou vládl.