„Náhlou smrtí Jeffersona Hopa, který byl podezříván z vraždy Enocha Drebbera a Josepha Stangersona, přišla veřejnost o neobyčejně senzační proces,“ stálo v článku. „Podrobnosti se pravděpodobně nikdy nedozvíme, ale dostali jsme věrohodnou informaci, ze zločin byl výsledkem jakéhosi dávného, romantického sváru, v němž hrála úlohu láska a mormonství. Zdá se, že oba zavraždění patřili v mládí k Svatým posledního dne, zesnulý vrah pochází také ze Salt Lake City. I když případ skončil tak, jak skončil, je dalším dokladem zdatnosti naší policie a měl by poučit všechny cizince, že udělají dobře, když si své hádky vyřídí doma a nebudou je přenášet na britskou půdu. Je veřejným tajemstvím, že na tomto chytře provedeném zatčení mají zásluhu jedině známí členové Scotland Yardu pánové Lestrade a Gregson. Zdá se, že Hope byl zatčen v bytě jistého pana Sherlocka Holmese, který jako amatér projevil jistý detektivní talent a který může doufat, že s takovými učiteli, jako jsou pánové Lestrade a Gregson, dosáhne časem určitého stupně jejich dovednosti. Očekává se, že oběma detektivům bude věnován čestný dar jako uznání jejich zásluh.“
„Neřekl jsem vám to hned na začátku?“ rozesmál se Sherlock Holmes. „To je výsledek naší studie v šarlatové: dostanou čestný dar!“
„Co na tom?“ odpověděl jsem. „Mám všechna fakta ve svém zápisníku a veřejnost se o nich dozví. Zatím vám musí stačit vědomí úspěchu a můžete si říci s tím římským lakomcem: