Sešly po třech stáčejících se rampách a vstoupily do další chodby s bílými stěnami, vedoucí směrem k věžové sněmovně. Pokud amyrlin Draka Znovuzrozeného přijme, udělá to tam. O dvě zatáčky později – kolem dvojice stojacích lamp a okázalých tapisérií – vstoupily do poslední chodby a ztuhly.
Dlaždice na podlaze zde měly barvu krve. To nebylo správně. Tady měly být bílé a žluté. Tyhle se leskly, jako by byly mokré.
Chubain se prudce nadechl a natáhl se po jílci meče. Saerin zvedla obočí. Siuan byla v pokušení hnát se vpřed, avšak tato místa, kde se Temný dotkl světa, dokázala být nebezpečná. Mohla se propadnout podlahou nebo na ni mohly zaútočit nástěnné koberce.
Obě Aes Sedai se obrátily a vydaly se opačným směrem. Chubain chvilku otálel, ale pak se spěšně vydal za nimi. Bylo snadné vyčíst z jeho tváře napětí. Nejdřív za jeho velení zaútočili na Věž Seančané, a teď i samotný Drak Znovuzrozený.
Jak procházeli chodbami, potkávali další sestry, proudící stejným směrem. Většina z nich měla šátky. Někdo by mohl namítat, že to bylo kvůli dnešním novinkám, ale pravdou bylo, že mnohé z nich stále nedůvěřovaly jiným adžah. Další důvod, proč Elaidu proklínat. Egwain tvrdě pracovala, aby Věž znovu sjednotila, ale člověk nemohl spravit sítě, potrhané za dlouhé roky, během jednoho měsíce.
Konečně dorazili do věžové sněmovny. Sestry se shlukovaly v široké chodbě před ní, rozdělené podle adžah. Chubain si odspěchal promluvit se svými strážemi u dveří a Saerin vstoupila do prostor sněmovny, kde mohla čekat s ostatními přísedícími. Siuan zůstala stát s tucty ostatních venku.
Věci se měnily. Egwain měla novou kronikářku, která nahradila Šeriam. Vybrat si Silvianu dávalo smysl – vědělo se, že ta žena má na červenou chladnou hlavu, a její volba pomohla skovat dvě poloviny Věže zpátky v jeden celek. Siuan však chovala malou naději, že si Egwain vybere ji. Nyní toho měla Egwain tolik na práci – a sama začínala být dostatečně schopná – že se na Siuan spoléhala stále méně a méně.
To bylo dobře. Ale taky to Siuan rozčilovalo.
Známé chodby, vůně čerstvě umytého kamene, rozléhající se kroky… Když na tomto místě byla naposledy, velela mu.
Neměla v úmyslu opět se vyšplhat do popředí. Poslední bitva byla tady; nechtěla trávit čas řešením hádek v modrém adžah, které se opět začleňovalo do Věže. Chtěla dělat to, k čemu se před všemi těmi lety s Moirain rozhodly. Přivést Draka Znovuzrozeného do Poslední bitvy.
Skrze pouto cítila Bryneův příchod dřív, než promluvil. „Ty se ale tváříš ustaraně,“ řekl, když k ní zezadu došel, a jeho hlas přehlušil tucty tlumených rozhovorů.
Siuan se k němu obrátila. Byl impozantní a pozoruhodně klidný – obzvlášť na muže, kterého zradila Morgasa Trakandovna, pak ho vcucla politika Aes Sedai a následně mu řekli, že povede vojáky v předních liniích Poslední bitvy. Ale takový byl Bryne. Klidný až běda. Její obavy tišil už svou pouhou přítomností.
„Dorazils rychleji, než jsem si myslela,“ řekla. „A já se netvářím ustaraně, Garethe Bryne. Jsem Aes Sedai. Mojí podstatou je ovládat sebe i své okolí.“
„Ano,“ řekl. „A přesto, čím víc času trávím s Aes Sedai, tím víc o tom uvažuju. Ovládají’ svoje emoce? Nebo se ty emoce prostě nikdy nemění? Když má někdo neustále starosti, bude vždycky vypadat stejně.“
Upřela na něj pohled. „Hlupáku.“
Usmál se a obrátil se, aby se rozhlédl chodbou plnou Aes Sedai a strážců. „Už jsem se vracel do Věže s hlášením, když na mě tvůj posel narazil. Díky.“
„Není zač,“ odpověděla nevrle.
„Jsou nervózní,“ řekl. „Nemyslím, že jsem někdy Aes Sedai viděl v takovém stavu.“
„No a můžeš nám to snad vyčítat?“ obořila se na něj.
Podíval se na ni a pak zvedl ruku k jejímu rameni. Jeho silné, mozolnaté prsty ji pohladily po krku. „Co se děje?“
Zhluboka se nadechla a pohlédla stranou, když konečně dorazila Egwain, která kráčela ke sněmovně zabraná do rozhovoru se Silvianou. Jako obvykle se za ní plížil ten zasmušilý Gawyn Trakand jako vzdálený stín. Egwain ho neuznala, nepřipoutala jej k sobě jako strážce, ale přesto ho ani nevykázala z Věže. Od sjednocení každou noc strážil Egwaininy dveře, navzdory tomu, že ji to rozčilovalo.
Jak se Egwain blížila ke vchodu do sněmovny, sestry ustupovaly a dělaly jí cestu, některé zdráhavé, jiné uctivě. Srazila Věž na kolena zevnitř, když ji každý den bily a nalévaly takovým množstvím ločidla, že mohla pomocí síly stěží zapálit svíčku. Tak mladá. Ale co pro Aes Sedai znamenal věk?
„Vždycky jsem si myslela, že tam uvnitř budu já,“ řekla Siuan tiše, aby to slyšel jen Bryne. „Že já ho přijmu, povedu ho. Já jsem měla sedět v tom křesle.“
Bryneův stisk zesílil. „Siuan, já…“
„Ale no tak, nebuď takový,“ zavrčela a podívala se na něj. „Ničeho nelituju.“
Zamračil se.
„Je to tak lepší,“ pokračovala Siuan, přestože se jí z toho přiznání dělaly na vnitřnostech uzly. „Přes všechno to tyranství a pošetilost je dobře, ie mě Elaida sesadila, protože to nás dovedlo k Egwain. Bude si počínat lip, než bych dokázala já. Je to těžké spolknout – jako amyrlin jsem byla dobrá, ale tohle bych nezvládla. Vést příkladem, nikoli silou, sjednocovat místo rozdělovat. Takže jsem ráda, že ho přijímá Egwain.“
Bryne se usmál a s láskou jí stiskl rameno.
„Co je?“ zeptala se.
„Jsem na tebe pyšný.“
Obrátila oči v sloup. „Pche. V té tvé sentimentalitě se jednoho dne utopím.“
„Přede mnou nemůžeš svoji dobrotu ukrýt, Siuan Sanče. Vidím do tvého srdce.“
„Ty jsi takový šašek.“
„I tak. Ty jsi nás sem dovedla, Siuan. Jakkoli vysoko se to děvče vyšplhá, podaří se mu to, protože tys mu vysekala schody.“
„Jo, a pak jsem předala dláto Elaidě.“ Siuan zalétla pohledem k Egwain, která stála uvnitř dveří do sněmovny. Mladá amyrlin se rozhlédla po ženách shromážděných venku a kývla Siuan na pozdrav. Možná i trochu s úctou.
„Ona je to, co teď potřebujeme,“ řekl Bryne, „ale tebe jsme potřebovali tehdy. Odvedlas dobrou práci, Siuan. Ona to ví a Věž to ví taky.“
Bylo příjemné to slyšet. „Dobře. Viděl jsi ho, když jsi přišel?“
„Ano,“ řekl Bryne. „Stojí dole a hlídá ho alespoň stovka strážců a dvacet šest sester – dva plné kruhy. Nepochybně je zaštítěný, ale všech těch šestadvacet žen vypadalo, že téměř propadají panice. Nikdo se ho neodváží dotknout nebo spoutat.“
„Dokud je pod štítem, mělo by to být jedno. Vypadal vyděšeně? Nadutě? Rozzlobeně?“
„Nic takového.“
„Dobře, tak jak vypadal?“
„Upřímně, Siuan? Vypadal jako Aes Sedai.“
Siuan sklapla pusu. Dělal si z ní zase legraci? Ne, generál vypadal, že to myslí vážně. Ale co tím myslel?
Egwain vstoupila do sněmovny a pak bíle oděná novicka odběhla pryč, následovaná dvěma Chubainovými vojáky. Egwain poslala pro Draka. Bryne zůstal stát v chodbě těsně za Siuan, s rukou na jejím rameni. Siuan se přinutila ke klidu.
Nakonec zahlédla na konci chodby pohyb. Sestry kolem ní začaly zářit, jak se chápaly zdroje. Siuan odolala tomu, aby takto dala najevo nejistotu.