Nicole zahájila přiznáním, že se cítí naštvaná a bezmocná. Navzdory skutečnosti, že Orel byl velice milý, prohlásila, v podstatě jim nařídil zúčastnit se zpětné mise. A jak by mohli odmítnout? Aby celá rodina přežila, byla absolutně závislá na Orlovi — nebo aspoň na Inteligenci, kterou zastupoval. Nebyly vysloveny žádné výhrůžky, ale nebylo jich třeba. Neměli na výběr, museli se instrukcím Orla podrobit.
„Ale kdo z rodiny by měl zůstat na Uzlu?“ uvažovala Nicole nahlas. Michael řekl, že je absolutně nutné, aby tam zůstal aspoň jeden dospělý. Jeho důvod byl přesvědčivý. Libovolné dvě děti, i Simone a Patrick, budou mít prospěch ze zkušeností a moudrosti dospělého, aby měly za těchto okolností naději na šťastný život. Michael se potom dobrovolně nabídl, že zůstane na Uzlu a prohlásil, že je nepravděpodobné, že by tak jako tak přežil cestu zpět.
Všichni tři byli zajedno, že je jasně záměrem Inteligence Uzlu, aby lidé většinu cesty ke sluneční soustavě prospali. Co by bylo jinak účelem všech těch spacích testů? Nicole se nelíbila myšlenka, že nebude s dětmi v kritickém vývojovém období jejich života. Navrhla, že se vrátí sama a nechá všechny ostatní v Uzlu. Konec konců, zdůvodňovala, děti stejně po takové cestě nepovedou na Zemi „normální“ život.
„Interpretujeme-li Orla správně,“ řekla, „všichni, kdo se vrátí, skončí nakonec jako pasažéři na Rámovi směřujícím k jiným místům galaxie.“
„To nevíme jistě,“ odporoval Richard. „Na druhé straně, kdokoliv zde zůstane, je téměř jistě odsouzen k tomu, že nikdy neuvidí jiné lidské bytosti než svou rodinu.“
Richard dodal, že zamýšlí zúčastnil se zpáteční cesty za všech okolností, nejen jako Nicolin partner, nýbrž i proto, že chce zažít dobrodružství.
Během té první večerní diskuse nedokázalo trio dosáhnout konečného souhlasu o rozdělení dětí. Vyřešili však s konečnou platností otázku, co udělají dospělí. Michael O'Toole zůstane na Uzlu. Nicole a Richard se zúčastní cesty zpět do sluneční soustavy.
Nicole nemohla po schůzce spát. Pořád si v mysli probírala všechny možnosti. Byla si jistá, že Simone bude lepší matkou než Katie. Kromě toho, Simone a strýček Michael se mezi sebou velice dobře shodli a Katie bude protestovat proti odloučení od otce. Ale kdo by měl zůstat v páru se Simone? Měl by to být Benjy, který svou sestru šíleně miluje, nebude však nikdy schopen zúčastnit se inteligentního rozhovoru?
Nicole se vrtěla a převalovala celé hodiny. Po pravdě řečeno, nelíbila se jí žádná z možností. Dobře chápala zdroj svého neklidu. Ať se otázka vyřeší jakkoliv, bude opět přinucena opustit, pravděpodobně navždy, několik členů rodiny, které miluje. Jak ležela uprostřed noci v posteli, vrátily se stíny a bolest dřívějších odloučení a pronásledovaly ji. Nicole bolelo srdce, když si představovala loučení, k němuž za několik měsíců dojde. Obrazy její matky, otce a Genevievy ji dojímaly. Možná, že život není nic jiného, pomyslela si ve své chvilkové depresi, než nekonečná řada bolestných rozchodů.
4
„Mami, tati, vzbuďte se. Chci s vámi mluvit.“
Nicole se zdál sen. Procházela se v lese za rodinnou vilou v Beauvois. Bylo jaro a všechno nádherně kvetlo. Trvaleji několik sekund, než si uvědomila, že na jejich posteli sedí Simone.
Richard se naklonil a políbil svou dceru na čelo. „Co se děje. drahoušku?“ zeptal se.
„Strýček Michael a já jsme se spolu ráno modlili. Poznala jsem. že je nešťastný.“ Simoniiny klidné oči pomalu přejížděly z jednoho rodiče na druhého a zpět. „Řekl mi všechno o vašem včerejším rozhovoru s Orlem.“
Nicole se vmžiku posadila, když Simone pokračovala: „Měla jsem přes hodinu čas, abych si všechno pečlivě promyslela. Vím, že je mi teprve třináct, ale věřím, že jsem přišla na řešení tohoto, eh, problému rozmístění, které bude vyhovovat všem členům rodiny.“
„Má drahá Simone.“ odvětila Nicole a natáhla se k dceři, „není tvou povinností řešit…“
„Ne, mami.“ přerušila ji jemně Simone. „Vyslechněte mne, prosím. Mé řešení obsahuje něco, co by nikdo z vás dospělých nikdy ani nevzal v úvahu. Může to přijít jen ode mne. A je to zřejmě nejlepší plán pro všechny.“
Richard se zamračil. „O čem to mluvíš?“ tázal se.
Simone se zhluboka nadechla. „Chci zůstal na Uzlu se strýčkem Michaelem. Stanu se jeho ženou a bude z nás Orlův reproduktivní pár. Nikdo jiný nemusí zůstat, ale Michael i já budeme šťastní, když s námi zůstane i Benjy.“
„Cožeee?“ vykřikl Richard. Byl ohromen. „Strýčkovi Michaelovi je dvaasedmdesát! Tobě ještě není ani čtrnáct. To je absurdní, směšné…“ náhle se odmlčel.
Dospělá mladá žena, která byla jeho dcerou, se usmála. „Absurdnější než Orel?“ odvětila. „Absurdnější než skutečnost, že jsme urazili ze Země vzdálenost osmi světelných let na schůzku s ohromným inteligentním trojúhelníkem, který teď pošle některé z nás zpět v opačném směru?“
Nicole hleděla na Simone s posvátnou úctou a obdivem. Neřekla nic, ale pevně dceru objala. Oči měla zalité slzami.
„To je v pořádku, mami,“ řekla Simone, když se přestaly objímat. „Až se vzpamatujete z počátečního šoku, uvědomíte si, že můj návrh je nejlepším řešením. Jestliže ty a otec poletíte zpět spolu — já si myslím, že byste měli — potom tu musí zůstat buď Katie, nebo Ellie, nebo já s Patrickem, nebo Benjym, nebo se strýčkem Michaelem. Jediná kombinace, která je geneticky dobrá, je buď Katie nebo já se strýčkem Michaelem. Promyslela jsem všechny možnosti. Michael a já jsme si velmi blízcí. Vyznáváme stejnou víru. Zůstaneme-li a vezmeme se, potom si každé z ostatních dětí může vybrat. Můžou buď zůstat tady s námi, nebo se s tebou a tátou vrátit do sluneční soustavy.“
Simone položila ruku na otcovo předloktí. „Taťko, vím, že v mnoha směrech to bude pro tebe těžší než pro matku. Ještě jsem se strýčkovi Michaelovi o svém nápadu nezmínila. On by to určitě nenavrhl. Pokud mne ty a matka nepodpoříte, pak to nemůže vyjít. Přijmout tento sňatek bude pro Michaela dost těžké, i když nebudete mít námitky.“
Richard zavrtěl hlavou. „Jsi úžasná. Simone.“ Objal ji. „Přemýšlejme o tom chvíli, prosím. Slib mi, že o tom neřekneš ani slovo, dokud nebudeme mít s matkou možnost si o tom promluvit.“
„Slibuji.“ řekla Simone. „Děkuji vám oběma strašně moc. Mám vás ráda,“ dodala ve dveřích do ložnice.
Otočila se a šla osvětlenou halou. Dlouhé černé vlasy jí sahaly skoro do pasu. Stala se z tebe žena, myslela si Nicole, když pozorovala Simoniin půvabný krok. A ne jenom tělesně. Jsi daleko dospělejší, než odpovídá tvému věku. Nicole si představila Michaela a Simone jako muže a ženu a byla překvapena, že jí to nepřipadá nepatřičné. Uváží-li se všechno, řekla si Nicole sama pro sebe a uvědomila si, že po počátečních protestech bude Michael O'Toole velice šťastný, tvůj nápad může byl v naší obtížné situaci nejméně neuspokojivou volbou.
Simone neustoupila od svého záměru, i když Michael horlivě protestoval proti jejímu „navrhovanému mučednictví“, jak to nazýval. Trpělivě mu vysvětlovala, že její manželství s ním je jediná možná varianta, protože Katie a on jsou, podle mínění všech ostatních, neslučitelné osobnosti a Katie je stejně pořád ještě děvče, do sexuální dospělosti jí chybí rok až rok a půl. Dal by přednost tomu, aby si vzala jednoho ze svých nevlastních bratrů a dopustila se incestu? Ne, ne, odpověděl.